Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak kapky do očí pochopení nenapomohly. ]:->

Meryl: Ona asociální být nemusí, ale takové genetické zatížení nese (její rodiče - on asi člověk jen tak pro nic za nic dítě do dětského domova nedá, ledaže by tam byly nějaké zvláštní důvody) a ještě si našla dva podobně postižené otce pro děti - jeden neschopný rodinu uživit, další rovnou agresor...k tomu dětství v azylovém domě..upřímně řečeno, moc dobře to, že by děti byly v dospělosti bezproblemoví občané, nevidím. Samozřejmě budu ráda, když se spletu, ale vážně mi tohle nepřijde jako kvalitní genetický a výchovný základ.

chytrájakrádio: nojo ale kolik procent detí tím systémem projde ?

je to už pár let ,byl v televizi nějaký pořad o otci s dětma, který spali ve stoce a na nádraží psaly úkoly a přitom normálně chodily do školy, mám pocit že byl pak nebo už tou dobou vdovec... nakonec pokud pamatuju dostal místo vrátnýho někde v nemocnici snad v Liberci i s bydlením pro sebe a děti....

To ti řeknu to byla taková síla rodiny že jsem tenkrát i slzu uronil ...

no ono by to chtělo nějaké ubytování s prací
tady byla jedna rodina taky na tom zle, sehnali si místo ve školce...ona vaří, on dělá školníka...a tím tam mají ten byt....

Ota: no já o tom systému taky něco vim. a nepřu se s tebou. vim ale třeba, že se před pár lety začalo dost razantně upouštět od takovýho toho klasickýho pojetí děcáku, kdy je tam 40 dětí různých věků pospolu a u nich se střídaj vychovatelé, byť sebelepší. razí se teď model tzv. rodinných buněk, kdy jeden, dva vychovatelé mají na starosti skupinu maximálně osmi dětí, se kterýma pracujou. to se mi zdá jako dobrý. je tam víc individuální péče a tak. kromě toho pro děcka, co z ústavu vycházej, jsou i takový ty zkušební byty a domy na půli cesty, kde s nima pracujou odborníci a připravujou je na reálnej život. ale samozřejmě ani jejich "síla" není všemocná.

chytrájakrádio: kupodivu neplivu na děcáky , plivu na stát ( systém) , který to dovoluje.

Hele naša firma sponzoruje děcák, já a moje drahá polovička sponzorujeme děcák a tak celkem vím jak to funguje ( ve dvou případech).

Problém není ani tak v děcáku , většině personálu ale v systému který hodí děti přes palubu sotva se naučí plavat.

Tyhle děcka jsou na tom asi stejně jako já , kdyby mě bez varování vysadili v Zimbabwe Mugabmu před palácem, bez peněz, pracovního povolení, znalostí místní reality a bez jazyka......
Co je jim platný, že je stát vyučil, vyškolil, udržel ve zdraví, když je finálně vykopne s holejma prdelema a možná s kontaktem na sociálku do života ?

Kolik absolventů děcáků odchází do života s postelí na ubytovně, v pronajatém bytě, domě a s pracovním místem ?

Proč se stát 17 let a 364 dní piplá s výchovou a pak to v jednom dni hodí do koše ?

myšleno nechat děti v problémový rodině a nedělat nic

Lhasa: jasná věc - matějček má pravdu. Ale: pokud jde o problémovou rodinu, musí s ní někdo pracovat. Protože pak to může zavánět hrozným průšvihem. Umisťování dětí do ústavů to samozřejmě neřeší. Ale nedělat (myšleno stát) nic a tvářit se, že je vše v pořádku, taky není úplně nejlepší

Je mi líto, hlavně té Kačenky. Paní si netroufám soudit, když si takovou situaci ani neumím představit. Jen se mi nelíbí, že nevymáhá výživné po bývalém manželovi.
Ale pro podobné případy by se mi líbilo řešení, že by v každém obecním domě byl nějaký „domovnický byt“, který by dostal do nájmu nějaký takový sociální případ (ne brácha starosty). Nájem by byl maličký nebo žádný a za to by všude muselo být perfektně uklizeno, otevírala by pošťačce, měla by přehled, že se po domě nepotulují cizí osoby a přitom by se mohla věnovat dětem. Pochopitelně by to bylo pro někoho, kdo chce pracovat, ale třeba nemá vzdělání nebo má hodně dětí nebo pečuje o nějakou nemocnou osobu. Prostě by pečovala o pořádek v domě.

Blesk ze všeho dělá bulvární těsto..a nečtou ho, podle mě, lidi, co maj volné byty. Ale ta nova....jen si myslím, že by to pro ně nebylo dost kruté.

A s Meander a Nyotaimori souhlasím jen částečně. Ano, každej ze zodpovědnej za svůj život a kdo chce kam, ať tam maže. Jenže: jsou mezi námi i lidi s IQ dost podprůměrným. Lidi, co nedokážou ani vyplnit formulář na vydání občanky. Tak to prostě taky je. Takový lidi nedomyslí, že čtyři děti živí jen-tak-tak, a tak si nebudu pořizovat pátý. Myslim, že by tu měly existovat nějaký centra, který budou s takovou rodinou pracovat a umožní minimalizovat případný životní držkopády hlavně těch dětí. Azylový dům je opravdu jen krajní a hlavně dočasný řešení a vypadá to, že tahle paní se z toho sama jen tak nevyhrabe. Nevíme ale podrobnosti o tom případu. Má třeba podanou žádost na byt? Pracujou s ní nějak sociální pracovníci?

chytrájakrádio: Já jsem nekomentovala ani tak děcáky jako samotnej fakt, že dítě, který nevyrůstá se svýma lidma, to má v 99,9 % případů jako celoživotní sociální handicap. O tom, jaký mají nebo nemají děti v dd genetický předpoklady a výbavu, nemám žádný podložený info. Jistě, to, co píšeš zní logicky a já netvrdím, že to není pravda. Nicméně takovej Matějček (kterýho jistě můžeme považovat za autoritu v oboru) by ti jistě řekl, že pořád lepší dítě v úplný rodině, ač jsou rodiče inteligenčně pod průměrem, než dítě v děcáku, kde má čtyři "tety" s IQ 150... Ale to už je vzhledem k tomu článku dost irelevantní...

A ten dotčený tón :), drahá, já jsem vzteklá od narození

Souhlasím s Meryl. Orinko, ona do práce jít chce jen co to půjde. A slovní spojení "co to půjde" je docela individuální záležitost. Málokdo má tohle co soudit a vyčítat. V případě paní Langerové je to, jak už Meryl předeslala, situace, kdy děti trošku odrostou, ale hlavně se Katka hodí do kupy. Páč dneska prý zase zvracela a trápily jí nějaké bolesti hlavy. Do školy chodí víceméně nepravidelně, její stav jí víc nedovoluje. Tož jak má tahle ženská sehnat job? dobrý den, pane zaměstnavateli, víte, budu vám skvělou servírkou, ale potřebuju, abyste mě tu držel jen 4 hodiny denně, když pominu čas strávený v dopravě.. ? A mimoto, tahle kauza už prošla medializací před půl rokem. Divila bych se, kdyby o tom nevěděl jediný člověk z Berouna. No víte jak....člověk klopýtá, ale furt padá o nějaké hroudy - to se pak těžko chodí.

Ota, Lhasa: vy na ty děcáky plivete, jako by to snad bylo tak, že ústav dostane naprosto bezvadný dítě, ale vychová z něj kriminálníka Uvědomte si, že děti, co jsou dávaný do ústavu, na tom nejsou sociálně, citově a inteligenčně opravdu nejlíp. Je to prostě daný genama jejich rodičů. Můžeme si tady hrát na hyperkorektnost, ale tak to prostě je. Řekne vám to každej ředitel dětskýho domova a řekne vám to i každej z nějakýho občanskýho sdružení, co se snaží těm dětem nějak pomáhat. Ano, 40 procent jich podle nějakýho průzkumu skončí na šikmý ploše, ale kdyby vyrůstaly v těch svých původních rodinách, skončily by na tý šikmý ploše taky, jen možná ještě větší procento. A že to zachrání pěstouni, to vůbec neni jistý. Tyto děti nejsou opravdu nic jednoduchýho na zvládnutí a nejde tam jen o to, že by potřebovaly maminku a tatínka, i když to samozřejmě taky. Těžko můžete dát takový dítě páru, co má jen rád děti. Ten je prostě nezvládne. Musí jí to naprosto vyrovnanou osobnost, která zvládne různý věci - třeba odmítnutí ze strany toho dítěte nebo zklamání, že jeho snaha vzešla vniveč. Je to opravdu složitější

Ota: o Ženských domovech nevím nic. Možná by paní Langerové pomohla větší publicita, při vší úctě, nevěřím, že na ŠŽ najde velkou pomoc, to by chtělo zapojit takovou Novu nebo Blesk. Lidi se rádi dojímají cizími osudy a někdy se skutečně najde konkrétní pomoc, kterou nejen někdo slíbí, ale taky ji dotáhne do konce. Je to hloupé srovnání, vím, ale případ týrané fenky s vyhřezlou dělohou rozvířil atmosféru, lidi se zajímali, psali, nabízeli domov....a já si říkala, to je fajn, ale kolik takových chudáčků trpí a nikdo se po nich neohlédne. tím chci říct, že jestli se to lidi nedoví a nedá se jim to přímo pod nos, sami od sebe iniciativu nevyvinou.