Pomoc! Někdo mi vyměnil dceru!
.jpg)
Ne, neděste se, nestala jsem se obětí nepozornosti zdravotnického personálu v porodnici. Přesto mám pocit, jakoby mi někdo mou hodnou, sladkou a bezproblémovou holčičku po třinácti letech vyměnil.
Vím, je to puberta a nějak ji musíme přežít. Já se jen nesměle ptám: „Jak? Proboha jak se něco takového dá přežít?“ Mám totiž obavu, že to nezvládnu. Ani já, ani manžel, který je navíc velice prchlivý a všechny neshody a poklesky ze strany našeho zlatíčka řeší nadmíru razantně a nekompromisně. Což asi celou situaci jenom zhoršuje.
Ale abych byla konkrétní. Sabinka je jedináček, víc dětí jsme nechtěli. Od malička byla hodná, dobře se učila, hezky se chovala, projevovala zájem o všechno, co se kolem ní dělo. Nadšeně s námi jezdila na chatu, na výlety, zbožňovala prohlídky hradů a zámků. Také hodně sportovala, hlavně basketbal je její velká vášeň. Tedy dnes bych měla spíš říct – byl.
Protože to všechno, co jsem popsala v odstavci výše, je pryč. Zmizelo to. Věděla jsem, že s pubertou přijdou i změny v dceřiném chování, že však přijdou tak rychle a s takovou razancí, to jsem netušila ani náhodou.
Najednou je všechno špatně. Škola je na nic, basketbal je jen tupé honění za balónem, výlety s rodiči trapárna a víkend na chatě nuda k uzoufání. Místo veselé holčiny máme doma nafouknutý puchýř, který s námi mluví jen koutkem úst a s jasně rozpoznatelným pohrdáním. Nic jí není dost dobré, ke všemu má milión připomínek, odmlouvá a je drzá, až mi kolikrát vyrazí dech.
Nejhorší je, že kašle i na školu, prý už je konec roku, tak co by se namáhala. Vyžaduje, abychom ji pouštěli na noc ke kamarádce, začíná už sondovat i to, jak bychom se tvářili na její účast na diskotéce. K hrůze největší jsme zjistili, že kouří!
No, trošku jsem se rozepsala. Ale jsem toho plná. Nevím si s ní rady. Mám strach, abych něco nepokazila, je mi jasné, že je teď v citlivém věku a my to musíme nějak ukočírovat. Bohužel nevím jak. Domluvy, zájem, nezájem, zákazy, příkazy… nic nepomáhá. Když není po jejím, nafoukne puchejř a zaleze do svého pokoje, kde se zamkne a několik hodin nás ignoruje. Ve zvlášť vypjatých chvílích odmítá i přijít k večeři.
Co s ní? Asi jí budeme muset něco povolit, ale co? Je jí teprve 13. Máme o ni strach. Jak jste zvládli pubertu svých dětí vy? A přejde je to někdy?
21.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pomoc! Někdo mi vyměnil dceru!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sevenofnine: naprosto souhlasím, váš vlastní život je důležitý, zároveň nebudete dceři vnucovat svůj postoj a ona si zvykne, že své chování si ona sama musí usměrnit. Dejte dceři čas a prostor, ať si to sama přežvejká, nechte ji, ať za vámi přijde sama, nenuťte ji přijímat váš názor na její chování. Jedině tak jí dáte šanci, aby si to sama urovnala, 100% jí to dojde, ale nebude to hned, vydržet. Pak už nebude muset být tolik v opozici. Ale až za vámi přijde, určitě jí neříkejte, no vidíš..., to jsme rádi, že už ti to došlo...apod. To z ní zase uděláte to malé dítě, proti kterému se ona bouří. Prostě Sabinka už není malá.
PEGG: prosím tě, a kde jsi na takový diskotéce byla?
Říká se, že dnes je jiná doba, na puberťáky se musí opatrně, aby na nich přísné jednání rodičů nezanechalo celoživotní následky apod. Všechno se moc rozebírá, o všem se moc diskutuje. Já ani nevím, že jsem nějakou pubertou prošla.Jasně že jsem byla protivná a někdy naštvaná, s pocitem, jak takoví nemožní rodiče mohou mít tak prudce inteligentní dítě. Ale pár dobře mířených rad a více práce to spravilo.Když jsem nemluvila, nemluvili naši se mnou a nevnucovali se.Naše dvě holky byly samozřejmě taky v pubertě, ale nebylo to tak hrozné. Jak puberta přišla, tak zase odešla.
Ota: a proč by si svoje peníze, který si bud vydělal nebo našetřil, nemohl utratit najednou za něco, co chce on? třeba za snowboard nebo já nevím co... tohle mi přijde taky jako buzerace. "to jsi dobře udělal, pepíčku, že sis celou základku poctivě šetřil, ted ti na to dám zámek a budu rozhodovat, kolik a kdy si smíš vybrat" 
chytrájakrádio: myslím, že jsi naše názory dost zbrkle a nesprávně shrnula, že jsi na to alergická, to je vidět. Chápu, podle tvých zážitků s tvými rodiči. Troufám si ale říct, že to nikdo z nás nemyslel tak, jak jsi z toho vyvodila. Svoji pubertu si pamatuju dost dobře a potřebovala jsem v té době právě ty mantinely a zjištění, že nikdo nebude skákat, jak já budu pískat jen proto, že jsem v citlivém věku.... Zkrátka, že nejsem pupkem světa. Musela jsem si to zjistit až později a bylo to všechno o to bolestnější, včetně vztahu s rodiči. Myslím, že právě dcera pisatelky, která se hledá, by měla taky najít, že ostatní lidi, včetně rodičů, nejsou onuce. Že už právě není to malé dítě.
jen by mě zajímalo co Ti vadí na "zaleze do svého pokoje, kde se zamkne a několik hodin nás ignoruje", tak ať si zaleze, nechápu jak vás může ignorovat, to jako za ní chodíš a klepeš? Vnucuješ večeři? Proč ji nenecháš na pokoji? Když chce být v pokoji tak ať je, však jednou vyleze a pak ať si jídlo udělá sama. Udělala bych si svůj program, klidně bych šla vyvenčit psa, cvičit nebo na panáka :-) koukala na TV, pokecala s manželem, prostě cokoliv jakoby se nic nestalo. Nečekala bych až dcerka vyleze a poctí mě svojí přítomností. Zkus víc žít svůj vlastní život, měj svoje koníčky a pomalu zkoušejte jaké to bude až Sabina odejde.
.jpg)
Kačenka: jenže penízky od babiček to nebude jen 20/týdně ...
My jsme zhruba před 2 lety náhodou viděli jak si náš nejstarší přepočítává peníze a bylo zajímavé zjistit, že zhruba v 13 letech má ve skříni 8 tisíc ....on je škudlil od mala a má ještě prababičku a spoustu bezdětných tetiček a sekal sousedům trávník za peníze... takže jsem mu otevřel jeho konto v bance, dostal kartu s přísným limitem( a alarmem na moje konto) a on to chudák musel odevzdat.... myslím, že to bylo tak akorát protože pak udeřila echt puberta a on si nemohl dovolit vykřikovat věty typu " tak si to koupím sám a hned " teď mu výběr 1000 korun dá práci na týden :-) a na pobočku je to daleko.....
talenka: já jsem asi lakomá
mám druhého klučinu ve 2 tř. a dávat mu 20 na týden mně příjde dost, zatím žádné kapesné nemá, přežívá na penízkách od babiček 
a budu to řešit až tak v 5 třídě, nejstarší dostával od 6 třídy a nějak ho to nepoznamenalo
.gif)
No a co, ať nevečeří. Jednou bude ráda, že se necpe na noc
Až pochopí, že má svoje povinnosti a všechno se netočí jen kolem trucu..."všichni jdou, jen já ne", bude chápat, že prostě platí nějaké "má dáti a dal", všem se vám uleví.
Přespání u kamarádky? Proč ne, ale chci znát názor jejích rodičů, jestli je to jen proto, že holky zdrhnou na diskotéku...
Když ono je těžký najít ten správnej balanc mezi citlivý rodič / tvrdý vychovatel... Já měla doma matku tvrdou až leckdy velmi necitlivou vychovatelku a připadám si tím poškozená dodneška (a naše vztahy jsou na bodu sice ne mrazu, ale jen tak lehce nad nulou). Na synátorovi (10) už teď vidím, že se svým citlivým liberálně volnějším přístupem jsem asi vychovala tak trochu přecitlivělého a lenivého slabocha... Jak zvýším hlas, bulí. Jak něco zakážu, přikážu, potrestám - bulí. Když se mu něco nedaří - vzteká se a bulí... Představa puberty mě velice děsí. Asi bude bohužel celej depresivní po mně a tím pádem se mi zdá úplně jedno, jakej přístup rodičů se na dítěti podepíše... 
Kačenka: mně se docela líbilo nastavené kapesné, jak jsem někde kdesi četla: Od první třídy a pěkně stupňovaně: 1. tř - 10,-, 2. tř. - 20,- 3. tř.-30,- na týden atd...
.jpeg)
Sice jsem nestihla přečíst vaše příspěvky,ale jelikož mám 14letou dceru v pubertě,vím o čem je řeč. Za našich mladých let se o žádné pubertě nemluvilo, my jsme proště dostali přes hubu a bylo vymalováno. Tím nechci říct,že by se jim nemělo nic povolit,ale diskotéka školních dítek mi přijde neadekvátní. Abych nebyla nespravedlivá,šla jsem se tam podívat, samo,že jen jako na pivo a po očku jsem sledovala dění. Zkuste si to sami, prostě naše mladá na žádnou diskotéku nepůjde,kdyby se rozkrájela. Za nás se chodilo tancovat,teď se chodí jen ožrat a sjíždět kdečím. Na parketu se v ploužili dva ožlalí mladíci s flaškou v ruce a pod stolem souložili dva cca 15ti letí puberťáci za hlasitého povzbuzování ostatních.
Takže obarvená hlava ano (to odroste), diskotéka a noční potulování ne!!!
Taky jsem mívala vztek na rodiče,když mi něco nechtěli povolit,ale dneska už to vidím jinak, prostě jako rodič.
Jen doufám,že toto období přežime bez újmy na zdraví - všichni, jak děti, tak my rodiče!
Ota: tak takhle to je u nás...pod stan do Českého ráje ani náhodou ale k moři , to je mezi prvnímaale tak to má asi být....má prý ještě bráchu se ségrou tak jim vlastně předává štafetu...
.gif)
Almega: taky občas citově vydírám stařičkou, sedřenou matičkou.....
. Kupodivu nevážně řečeno to zabírá a ještě mě ujistí, že zas tak stará nejsem. Sedřená jo, to si vzít nenechám, páč by to nemělo ten efekt.
Vážně řečeno, berme to s humorem, většinou nejde o život.
pořád říkám rovnocenný vztah
ale peníze za známky asi jsem nečetla pořádně to nikdy 
ani za mytí oken ,úklid...nic...dané kapesné a dost
