Kolegyně mi hází klacky pod nohy
.jpg)
Nastoupila jsem do nové práce a jsem moc ráda. Hledala jsem ji dlouho. Pracuji jako administrativní síla v jednom podniku, či spíše větší firmě, abych byla přesnější. V kanceláři sedíme dvě. Zatímco já jsem úplný nováček, ta druhá je již ve firmě zaslouženým matadorem. Pracuje zde od jejího úplného založení a vše má v malíčku. A je na to náležitě pyšná.
Dosud si vystačila sama, ale s nárůstem zakázek a rozšířením počtu zaměstnanců se majitel firmy rozhodl svůj administrativní tým posílit. Tak jsem se zde octila já. Šéf mne bleskově provedl provozem, zázemím a pak mne „předal“ pod vedení již zmíněné kolegyně.
Doufala jsem, že si porozumíme a nebudeme mezi sebou mít problémy, ale asi jsem se spletla. Kolegyně ve mně patrně vidí něco jako ohrožení své stávající pozice a mé začátky mi rozhodně nemíní ulehčovat. Spíš naopak. .jpg)
Sama od sebe mi nic nevysvětlí, když se jí zeptám, je nepříjemná, odměřená, arogantní. Často mi problematiku vysvětlí jen z poloviny a pak má důvod mne peskovat. Obzvlášť ji těší, když mi něco vytkne přímo šéf.
Nejsem hloupá, s podobnou prací mám již zkušenosti, ale i tak je zde pro mne hodně nového, co musím postupně vstřebat a naučit se. Jde mi to hodně ztuha a na vině je má kolegyně, která se vyžívá v tom, když jsem bezradná, nebo něčemu nerozumím.
Moc mne to mrzí, ráda bych pracovala na sto procent, měla pěkné vztahy na pracovišti. Sama jsem velmi komunikativní, vstřícná, ve svých minulých zaměstnáních jsem nikdy neměla s lidmi žádné problémy ani konflikty. Naopak, co vím, patřila jsem mezi všeobecně oblíbené kolegy.
Proto mne ta současná situace trápí. Zkoušela jsem několikrát s kolegyní navázat nějaký vstřícnější kontakt, ale marně. Ona je jak skála. Je odtažitá, věčně zamračená, řekla bych až vysloveně protivná. A patrně si tuto svou pózu hýčká a je jí v ní dobře.
Nevím, jak dlouho vydržím v takové atmosféře pracovat. Už se pomalu smiřuji s tím, že si začnu hledat něco jiného. Jenže ani to není záruka, že bude líp.
Neporadíte mi, jak prolomit tu bariéru, kterou mezi nás má kolegyně postavila? Jak ji přimět, aby se mnou jednala jako se sobě rovnou, aby přestala být povýšená a neochotná? Každé ráno při odchodu do práce mám v žaludku doslova kámen a je to čím dál horší.
12.9.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kolegyně mi hází klacky pod nohy
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já tedy, dámy, koukám jak zjara. V každém zaměstnání se používají jiný IT systémy a nedovedu si představit, že by mě kolegyně nezaškolily nebo mě nechaly se v tom plácat a byly nepříjemný. Sama jsem školila 2 nové kolegyně a naopak jsem jim řekla vychytávky, aby se s tím nebabraly dlouho a mohly přibrat další práci. Práce je tady dost a člověk by měl být zástupný. Dokonce povinně píšeme jakési manuály, co kde nezasvěcený člověk event. najde atd. Když příjde nová kolegyně, nedá se jí ze začátku veškerá práce, ale postupně se jí přidává a jak to umí, přidáte další. Každého motivuje, aby nová síla dělala na 100 % a oni nemuseli pořád dělat za odešlou sílu. Konkurence na pracovišti je, bohužel v lezení do zadku šéfové ne kdo co umí.
.jpg)
Křeček: další, co nečte - já neřekla, že když má někdo osmnáct, tak je automaticky blbej, ale mluvila jsem o jedné konkrétní osmnáctce - no a jak se ukázalo ve finále, zas tak blbá nebyla - rozhodně jí to myslelo aspoň jedním směrěm - pokud vím, teď je z ní paní podnikatelová - první vykouřila mě z místa a potom vyšoustala první manželku :/
ano, ono je zaučovat a zaučovat. Já si kdysi dávno nastoupila ve čtvrtek do práce a od pondělí jela samostatně. Je to odborná práce, pro kterou jsme měli i odborná studia. Ve své praxi už jsem zaučovala spoustu lidí, ale pamatuji si na jednu, bůh ví, proč jí přijali. U nás jde hodně i odmanistrativní práci a my jí museli zaučovat i v psaní na stroji. Byla to potěcha - diktovat jí, vysvětlovat jí každou kravinu, třeba, že se dělají odstavce, a do toho jí pomáhat hledat písmenka 
punh: POMÓC - já nesrovnávala ÚSP s kravínem, srovnávala jsem způsob projevu jedné blbky se žvýkačkou - možná ne moc šťastně, nicméně přesně.....
a ANO - pochopitelně se to někoho dotkne - vždycky se to někoho dotkne, zvlášť, když pořádně nečtě, co kdo napsal :/
a ANO - byla jsem tam - jak v těch, kde jsou chovaci s lehčí formou mentální retardace, tak i v těch, kde jsou tak postižení, že tam raději ani návštěvníky nepouští.
.JPG)
Markýza: 18 = blbej? Proč?
.jpg)
PEGG 14:25 : jj, třeba já jsem takový tele, že když mam číst návod, tak mi trvá o hodně déle než když mi danou věc někdo ukáže, to mi většinou stačí to vidět jednou. Případně si napíšu poznámky
.jpg)
Jarča*: přesně tak jaru....někdy jde o pěknou šikanu a na to prostě někdo nemá nervy a vzdá to
.gif)
Markýza: ale s tím ÚSP mi to přijde přehnané, srovnávat to s kravínem... Nemyslíš, že by se to mohlo někoho dotknout? Byla jsi tam vůbec někdy?
punh: zkus telefonovat s někým kdo přežvykuje, je mu osmnáct a v hlavě má.......... jak to říct - no kdyby neměli uši bubínky, tak aspoň průvan
A když si vzpomenu na sebe, jak jsem přišla coby mladé tele po škole do kolektivu ženských kolem padesátky - asi jsem pro ně taky žádná výhra nebyla
.jpeg)
No ještě mě tak napadlo, když dá šéf příkaz zaučit, tak já budu zaučovat a ani mě nenapadne remcat nebo to neudělat. Teď zrovna předávám část práce kolegovi, naštěstí je velmi chápavý a šikovný, ale i kdyby nebyl, nedovolila bych si předhodit mu příručky s doporučením, ať si to nastuduje sám
Asi jsme nějaká divná firma, ale k nám když přijde někdo nový (a že už jsou nově příchozí ve věku mých dětí), snažíme se pomoci a poradit. Je pravda, že tu kdysi byla holčina, která si dělala dálkově VŠ a zajímalo jí všechno možné kromě práce. Ale moc dlouho tu nevydržela - na takových se pozná, že to mají jako přestupní stanici. Jinak jsem nikdy s nikým problém neměla, naopak si vždycky vzpomenu právě na moje děti, každý jednou začíná.
je fakt,když člověk padne na kolegu s chováním řeznického psa tak doporučuji balit kufry,s ní nehne a malomocnej
Markýza: proč do ÚSP? Tomu nerozumím
Bellana: nikdo nemůže znát detaily práce, i sebe více vyškolený pracovník. Proto je normální, že pár týdnů potrvá, než si všechno osvojí.
A ... vím o čem mluvím, pracovala jsem v minipodniku, kde jsme byly 2. Dávala jsem si moc pozor, aby majitelka neměla pocit, že mám na některé situace jiný názor, ale nebála jsem se je formulovat, když o tom začala. Např. přišel klient, se kterým se pustila do flirtu. Vyklidila jsem pole a nechala ji, nechť si dělá, co chce. (Pro peníze všechno.) Časem přišel znovu se stejným nábojem, ale ona neměla náladu... a pak se divila a ještě ho kritizovala.
A ... další skvěle zaběhnutá pracovnice mě zaučovala tím, že mi vyprávěla drby o jednotlivcích, ale k samotné práci se nedostala...
Každý člověk má svoji představu o zaučování...
Souhlasím s Tebou, že když přijde nováček, je to ... obtěžující. I to se mi stalo, že přišla dívčina po SŠ a vlastně neuměla vůbec nic. A ani nebyla šance, že se něco změní. Prostě to nebyla její parketa. Časem si hledala nové místo, které jí více pasovalo.
