Tykat či vykat? Tchyně, tchán, snacha.
Milé šťastné ženy, prosím o vaše názory.
Mám budoucí snachu, budu jí říkat Eva, která mi tyká a říká mi mamko a manželovi říká taťko, ale vyká mu. Já vím, že to je divné, ale nějak se to tak vyvrbilo a prostě to u nás takhle je. Teď budeme mít o víkendu velkou rodinnou oslavu a ve mně hlodá myšlenka nabídnout Evě tykání křestním jménem, samozřejmě s tím, že by to tykání bylo jak mně tak manželovi, on se tomu nebrání.
Evu mám opravdu ráda, je to moc hodná holka a dost si rozumíme, takže v tom problém nevidím, ale trochu mi vrtá v hlavě, jestli to není divné, když vlastní syn mi bude dál říkat mami a snacha křestním. Taky si nejsem jistá, jestli jí by nedělalo problém nás oslovovat křestními jmény, přece jen je mezi námi třicetiletý věkový rozdíl.
Můj švára mým rodičům taky říká křestním a divné mi to nepřijde, ale on je od nich jen o deset let.
Rozhodně ale chci alespoň sjednotit to tykovykání u nás :o)
Jak to máte u vás a jaký na to máte osobní názor? Tykat a říkat mami, tati nebo vykat a nebo dokonce se nechat oslovovat křestním jménem?
Děkuji za názory
6.4.2012 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tykat či vykat? Tchyně, tchán, snacha.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Verera: 13:32 
spálená prd...
Bellana: 12:04 To by pak mohly říkat řezníkově ženě paní řezníková apod. 
Juana: 12:02 Přesně tak je to i v mém okolí, tykáme si všichni a říkáme jménema a přezdívkama. Jednomu je 15 druhýmu 60 a je to jedno.
.JPG){kind=avatar}
jelítko: V mém oboru je to bezpředmětné i na pracovišti. A vždycky bylo. O to víc mě to pobaví tam, kde je to nepatřičné, třeba právě v té porodnici.
Teď jsem si představila to nemocniční oslovování podle chorob a úrazů. Máme tu zlomenou nohu a vyvrtnutý kotník.
Před časem jsem viděla fotky pitomce, který na Silvestra považoval za báječný nápad startovat rachejtli tak, že stáhnul kalhoty a tu tyčku, která se dává normálně do láhve si strčil mezi půlky. Jenže jak hořel motorek ještě před startem, nějak se mu ta tyčka svezla a plamen se mu dotýkal přímo kůže.Popálený byl v těch choulostivých místech příšerně. Určitě musel do nemocnice.
Jestli toho tam oslovovali taky podle jeho úrazu, tak to muselo být povyražení pro celé oddělení
Juana: Třeba s tím nechtějí nic dělat a vyhovuje jim to. Já jsem říkala tatínkovi taky přezdívkou, tak nějak se to vyvinulo, ale až později, to mi bylo tak 12 a přezdívku jsem vymyslela pro nás oba, on mi říkal zase mojí.
emchira: terciparu odteklou vodu
Denrepa: 11:32 opět souhlas 
Denrepa: 11:20 Moc pěkně to tady píšeš. Přesně takhle jsem to myslela. Jako kdybych tchýni povýšila na stejnou pozici jako svojí milovanou mámu. A to teda rozhodně nehodlám 
Bellana: 12.04 no bomba to byla tchyne asi rada
Bellana: 11:17 tohle mi taky přijde divný. Jako oslovování titulem beru na pracovišti, ale mimo něj je to trochu bezpředmětné.
Kassy: 10:54 
orinka: No ono taky hodně záleží na tom, jakej má člověk s tchýní vztah. Já třeba řikám babičce mého přítele babičko, protože jí mám moc ráda a taky její přes osumdesát a vidím jakou má radost. Ale kdyby to byla nějaká mi nesympatická paní, tak bych jí tak neřikala, to je jasný.
nerada oslovuji jménem, dělá mi to převážně problém, prostě mi to nejde vyslovit. Po narození syna jsem měla co dělat abych to sama sobě vyslovila nahlas, ale podařilo se 
jinak tchýně, (hrozné to slovo, mám ji ráda) mi nabídla tykání po narození kluka, a dlouho mi nešlo přes pusu ani to mami. Teď jí tak říkám zcela normálně ale na jméno si stále netroufnu. Možná časem. A se tchánem, to jsme si tykali už dávno, poznala jsem ho v hospodě 
, kam jsme s přítelem chodívali 
moc sympatický človíček, a že je sním sranda, to teda 
Bellana: Tak to ji dobře degradovaly.
