Šup s tím do pračky!
Znáte to. Jakmile máte nějaký oblíbený kousek oblečení, je to právě ten, který si nějakým nedopatřením zničíte. A tak jsem i já přišla o svoji neoblíbenější sukni. Vrátila jsem se ze služební cesty, která je každý rok velice vyčerpávající, ale ta letošní byla výživná dvojnásob. Když odjíždíme, většina z nás vidí dvojitě, nepamatuje si ani svoje jméno a reaguje pouze na jednoduché povely. Při cestě domů se musíme podívat do občanky, kde to vlastně je a jak se tam jede. Návrat do normálního duševního stavu všem trvá zhruba týden. A tak jsem se nějak dostala domů, kde jsem chvíli nekoordinovaně chodila po domě a potom jsem z nějaké prapodivné pohnutky vrhla do pračky svoji vlněnou sukni a vyprala ji na šedesát.
Probrala jsem se ve chvíli, kdy jsem ji vyndala ven. Vypadla na mě jakási tvrdá filcová věc velikosti prachovky, která by mi mohla nově sloužit třeba jako ozdoba na zápěstí, bandáž kolena nebo gumička do vlasů. Ale jako sukně se to už nehodilo ani na moji plyšovou berušku. Podobně jsem dopadla před několika lety se zimním kabátem. U něj jsem se poctivě podívala na cedulku, jestli ho můžu strčit do pračky anebo ne. Šlo to. Kabát se krásně vypral a nezmenšil velikost. Jen se ztenčil. Z teplého flaušáku jsem obratem získala takřka letní model, 
protože i průsvitný baloňák mě zahřál víc. Teplotně na srpen vyhovoval, akorát je nutné přiznat, že v dlouhém černém kabátu vypadá člověk uprostřed parného léta poněkud výstředně.
Ne všechno je ale moje vina. Zrovna letos jsem měla velkou radost, když se mi podařilo sehnat letní kalhoty. Elegantní, z dobrého materiálu a střihu, který mi dokonale seděl. Měla jsem je sotva dva týdny, když zcela mimo termín přijela rudá osvoboditelka, jak trefně tuto záležitost nazývala moje bývalá kolegyně. Dorazila jsem domů, spáchala první pomoc ve studené vodě, a protože mi bylo špatně, rozhodla jsem se, že je doperu v pračce. Nastavila jsem praní ve studené vodě a odešla zdechnout. Když jsem k pračce znovu přišla, myslela jsem, že zdechnu ještě jednou. Pračka se rozhodla jinak a už z dálky jsem viděla zapařené okénko. Přes ukazatel teploty na nule jsem sáhla pro něžně uvařený kus textilu se zapranými skvrnami, které se mi už nikdy nepodařilo ničím odstranit.
Nové tílko jsem si zničila vysloveně svojí hloupostí. Přišla jsem z práce a v rohu místnosti jsem zahlédla počínající plíseň. Pocítila jsem nutkání ji okamžitě odstranit, a tak jsem sáhla po rozprašovači se Savem, postavila se na špičky a vypustila do roku oblak aerosolu. Ten se vznesl a dopadnul mi na hrudník, který mi odbarvil asi milionem a půl miniaturních teček. Vypadalo to tak příšerně, že se to nedalo vydávat ani za avantgardní umělecké dílo. Aspoň si už od té doby pamatuji, že se mám nejprve převléknout.
Kdybyste někdo našel nějaký zázračný recept, jak vrátit ten filc do původní podobny, dejte mi prosím vědět. Vážně jsem tu sukni měla ráda. Jinak aspoň napište, jak jste byli šikovní vy sami a jestli jste si také zničili nějakou oblíbenou věc.
16.11.2011 Rubrika: Náš domov | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Šup s tím do pračky!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
majucha: Viv :o): Jojo, taky mám pár takových skvostů. Barvy se vpijou jedna do druhé a je vystaráno. To pak zůstane jako to domácí oblečení 
Hele holky, já si vzpomínám, že moje mamka se straaašně dlouho bránila automatce a prali jsme v takové té výřivce, ždímali ve ždímačce. Máchala jsem ručně. Máti nakázala, já musela poslechnout. Barvy jsem uměla , tak jsem si to nahromádkovala, od nejsvětlejší po nejtmavší a už to jelo. Za dvě hodiny bylo všechno vypráno. Ale dřina to byla
Petruša: A co kdyby se zjistilo, kterej material je "chytaci" a ten se pak daval ke vsem varkam? Treba jako jeden "chytaci svetr"
Treba by preventivne vsechno "vychytal" a ostatni by zustalo puvodni?
.jpg)
Petruša: chytací triko už nemá - ani pouštěcí a navíc si teď synečci perou sami - jsem řekla, že nejsem jejich služka - takže za případné změny barev si může sám 
Viv :o): 14:07
Petruša: jo, pamatuju na dětství, to jsme měli ještě prádelnu na dvoře, pralo se velké prádlo jednou za měsíc - jeden týden my, druhý babička. Děda (taťka) ráno zatopil pod kotlem a ohříval vodu - do vany na máchání, do vaničky na škrobení, do druhé vaničky na modřidlo, do bazénku na první máchání se nedávala teplá, tam se furt měnila, no a do pračky - a další do zásoby. První se pralo bílé jemné, pak barevné, potom cíchy a ručníky a utěrky a nakonec chlapů montérky .- těm nevadilo, že se v pračce zalívaly horkou vodou po vyvářce. Praly jsme celou sobotu, dvůr byl dvakrát plný, pak se celou neděli žehlilo 
a za týden nanovo, protože na to musely všechny ženské z baráku zlatá automatka
.jpg)
Markýza: no nemáš zač. Teď ještě zjistit kterej materiál je ten "chytací"
Hezky clanek a zabavne komentare
Loni jsem si znicila zimni sportovni bundu, kombinovana cervena a bila.
Hodila jsme k tomu manzelovu cervenou, oktere mi tvrdil, ze uz je hodnekrat prana a ze ji tam mam dat 
No samozrejme misto cervenobile bundy mam cervenoruzovosedou.
To je ale moje blbost, nemela jsem ho poslouchat. Vzdycky kdyz ho v podobnych situacich poslechnu, dopadne to nejak podobne.
majucha: jo taky mam vec, kde jsou ctyri barvy (jedna z nich BYLA bila) a dve z toho poustej... 
Petruša: díky za vysvětlení 
Markýza: no vidíš, to je nápad
Petruša: tak mě napadlo, že kdybych měla prát každou barvu zvlášť, nepotřebuju automatku, stačil by mi lavor a valcha 
Dobřem flaušák bych už do pračky nenarvala
, ale třeba s barvama mám problémy dodneška. Jasně, že bílý a barevný dohromady nedám, ale nikdy si nejsem jistá, jestli bude vadit třeba světle zelená s hnědou nebo žlutá s červenou a podobně
. Jednou mi tmavě modrý kalhoty pěkně vytónovaly khaki tričko, tak to bych musela každý odstín prát odděleně
. Teď už mám u většiny prádla vychytaný, co pouští a co ne a podle toho to peru, ale někdy se taky spletu a pak se divím. No a to už vůbec nemluvím o vychytávkách, jako je vícebarevná věc, na který dvě barvy pouštěj a zbytek má zůstat sněhobílej
Markýza: já ti to vysvětlim klidně 
(nevim jestli nejsem další v řadě, nedočetla jsem) Protože když něco pouští, tak nejde jen o to že to pouští, ale na "druhý straně" se to "musí" chytit. Záleží z čeho je to ostatní oblečení. Ne na každý se ta "puštěná" barva chytne
Linda 9:09: k tomu praní světlýho s tmavym...to peru klidně i já. Teda když vim že to prádlo nepouští, klidně hodim bílý ponožky (když jich mam málo a nic jinýho k tomu s čím bych je vpyrala) k tmavýmu. Ale dělam to i proto, že je mi to prostě jedno, kdyby se to náhodou obarvilo, tak místo bílých budu mít klidně světle modrý nebo šedý
Linda: byly to tenkrát první soukromné obchody a k pračce jsem dostal nějaký prášek a myslím taky něco tekutého,ale to už si nepamatuji přesně,s tím že je to nějaký stabilizátor barev a tedy se může prát různobarevné prádlo dohromady,dopadlo to jak to dopadlo,ale škoda nic moc tak jsem to ani nereklamoval
