Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

chytrájakrádio: hele, to je trošku, přehnanej pohled na věc, nechce jíst - uděláme jí ze života peklo. co jsem četla, většina rad byla - odmítá přijít k večeři - fajn, tak ať si nevečeří. To má ta máma stát za dveřma a prosit jí? A opravdu nevidím nic špatnýho na pomoci v domácnosti. Jasně, nucením na chatu a basket - tím jí to fakt jen zhnusí, ale zas si jí nesmí nechat skákat po hlavě.
Mě teda Sabinka připadá trošku ňuchánek vymazlenej, do teď s ní nebyly žádný problémy a holt teď s ní tříská puberta maminka je v šoku, no. Prostě normální puberťák, zkouší, co jí projde. Přespání u kamarádky bych povolila. Pokud nechce dělat basket, tak bych se jí zeptala, co teda chce. Diskotéky bych povolila od střední, tečka.
Jak už jsem psala níže, zlatá střední cesta.

sevenofnine: u nás je to těď tak, že vrchní puberťák s náma jde/jede jen když od toho něco čeká ... tedy oběd v restauraci to klidně - dá si svoji dvojitou porci, dojí po manželce a funí blahem nad zákuskovým lístkem.
Ještě loni jsme uhráli velkou rodinou dovolenou ... protože na webu zjistil, že tam v pečovatelně o děti mají moc pěkné pečovatelky ... byli jsem v takovým vylepšeným takovým "kinder hotelu" kde berou do péče děti od 3 do 15 let klidně na celý den a mají tam pro ně několik programů podle věku, včetně např turnajů na playstations .... takže to nakonec skončilo tak, že vrchní puboš nás po snídani opustil, celý den jsme ho neviděli, on s nimi rajzoval na koních, chodili horolezit do skal, měli v tom i perfektní koupačku ( a dohližitelky měly malý plavky), jezdili s nima raft, dělali ohně, grilovali prase a tak ... fakt síla program.
Sešel se s náma u večeře byl unaven .... pak jsme mladší uložili, on je milostivě hlídal ( koukal na tv) a my jsme šli s ženou na večerní welness nebo do restaurace .......
Letos nevím nevím, už ho hlídat nebudou a taky žena chce jet jinam tak je klidně možný, že prostě bude na tréninkových táborech celý léto..

U našich dětí jsem si skoro nevšimla,že mají nějakou pubertu.Od mala jsme s nimi jednali jako se sobě rovnými,měli nárok se ke všemu vyjádřit,vysvětlovali jsme jim i finanční situaci,mohli všude možně se podívat,kam chtěli,naoplátku pak zase jeli(šli)s námi někam(výstavy,atd.).Vždycky věděly,že je máme rádi a jen třeba v této jedné chvíli nás štvou..Dovolili jsme jim i do hospody,když si mladej vymyslel ve 13,že tam chodí všichni ze třídy.Viděl,že to nebyla pravda,dal si limo a v pořádku se navrátil domů.S kouřením bylo totéž:vysvětlení,proč by neměly kouřit a jak je mi to nepříjemné,když někdo smrdí kouřem.Ke kamarádům mohli,ještě jsem je tam třeba odvezla,nebo byli kámoši u nás na chalupě,vše bylo domluvené s jejich rodiči.Na děti nikdy nekřičím ani jim nenadávám,když něco nechtějí dělat,tak řeknu něco v tom smyslu,že až se udřu a umřu,budou to tady mít hodně těžký sami na světě....a je to.

Ota: jak jsem se odstěhovala, tak se to dost zlepšilo. ale doba toho dospívání byla fakt děsná. myslim, že často dělali z komára velblouda. nejvíc mě štvalo, že moje o tři roky mladší sestra už měla naprostou pohodu, ta se domů chodila snad jen najíst, vyspat a vzít si čistý oblečení. z toho, jak jsem jí tu cestu prošlapávala, mě bolí nohy ještě teď já jsem právě hrozně alergická, když někdo na tenhle článek (kde se podle mě nic neděje, holt se holka začíná hledat, no) reaguje stylem: madam zapřáhnout, za dobrý známky dávat peníze a za špatný jí je brát, zakázat, zakázat, zakázat.... to není žádný nastavení pravidel, to je normální teror! Pravidla se nastavujou společně, když už. Takovýhle jednostranný zásahy fakt ničemu nepomůžou

chytrájakrádio: jezus tak takový rodiče si měla ....

Křeček: ale ta holka z článku podle mě taky nechce rajzovat po nocích, dotaz na diskotéku je jasná provokace. Máma jí má řict, že si o tom promluví až bude na střední škole a byl by klid. Holka z článku už nejspíš nechce "jen" chodit na basket a jezdit s rodičema na výlety a na chatu, protože jí to nebaví. Třeba by mnohem radši chodila trénovat hip hop nebo jezdit na skatu. To ale rodiče nezjistí, dokud se jí nezeptaj. Pokud najednou na styl ála jestli nechceš chodit na basket, tak ok, ale budeš doma mejt okna a šůrovat, až se zblázníš, je to fakt na hlavu. Takový mi některý rady níže napsaný fakt připadaj.... Zapřáhnout, zlomit, podrobit, jak už jsem psala.

elefant: extrémy jsou samozřejmě špatný. ale přistupovat k 13letý holce, která se začíná hledat tak, že "když madam nechce papat, tak jí uděláme ze života peklo", z toho se mi fakt obrací žaludek. Dle mě to tím extrémem zavání, protože na takový chování se holka ještě víc uzavře, začne jim lhát a bouřit se o to víc. A rodiče samo nebudou vědět, co s tím, takže ještě přitvrdí. Výsledkem je totálně narušenej vztah, kdy jsou všechny zúčastněný strany jakoby v pasti

já bych ji ve 13. klidně nechala půl dne doma a jela bych s manželem na hrad, zámek nebo jen tak, dala bych jí víc důvěry a víc povinností. Myslím, že trávit víkend na chalupě je nuda, nikdy jsem nechápala touhu mít a dřít ve dvou domácnostech, dítě nemusí trávit všechen svůj čas hodnotně, pokud chce sedět v pokoji a koukat z okna, nechala bych ji. Ke kamarádce bych ji pustila, na diskotéku tak za 2.roky, klidně bych jí to i řekla. Na mě fungoval bodovací systém, kalendář na lednici a pokud jsem ten den splnila svoje povinnosti tak to mamka odškrtla, mohla jsem mít 2 trestňáky, za odměnu jsem dostala kapesné na týden + výhody (kino, spaní u kámošky, nemusela jsem na rodinný výlet ... ) pokud jsem nesplnila tak se kapesné krátilo a výhody nebyly. Pokud jsem na rodiče držkovala nebo ječela, bez emocí mi oznámili, že mi nerozumí a pokud něco chci ať to řeknu normálním hlasem, pokud jsem pokračovala, prostě odešli z místnosti a já si klidně v ječení mohla bez publika pokračovat. Jídlo se u nás oznamovalo, pukud jsem se nedostavila měla jsem smůlu, klidně jsem si sama mohla namazat chleba později nebo si ohřát jídlo, ale sama, rozhodně kolem nikdo neskákal. Občas pomohlo, že jsem jídlo směla připravit sama, opravdu sama, bez rad a doporučení, mamka mi dala peníze a ať koupím co potřebuji a nikdy nekritizovala výsledek. Myslím, že radami by se mělo všeobecně dost šetřit vůči komukoliv :-) A ještě poznámka, mě nazvat ve 13. Sabinkou tak mě vytočíš do bezvědomí, zkus s ní mluvit víc jako se svéprávnou. Držím Ti palce, určitě to zvládnete.

elephant: Přesně tak - počítám s šílenýma účesama, šíleným oblečením,nepočítám s tím, že s náma bude chtít jezdit na rodinné výlety --
co se týče pearcingu a tetování, říkám jí už teď, že jí to dovolím, ale ať si to nenechává dělat na školním hajzlíku, že radši zaplatíme nějaký prověřený salon.....
Ale nebudu tolerovat chození za školu, kouření, alkohol, drogy, krádeže atd.

chytrájakrádio: ono asi najít tu správnou délku řetězu je dost těžký a právě to je myslím o komunikaci a pravidlech...u mého kluka hned poznám když je něco....to začíná "víš mami".....ale jinak je zlatý i když mu bude 17, dá se všechno přežít....někdy bych si přála aby i konečně pořádně zakalil protože z mé puberty nemá zhola nicale třebas mně to všechno ještě čeká

chytrájakrádio: A to nevidíš, že je i něco mezi dvěma extrémy?
Puberťák není dospělej člověk, rodiče za něj mají odpovědnost a on si opravdu nemůže dělat co chce.
Může se nafukovat a považovat rodiče za nudné idioty, ale nemůže se flákat po nocích neznámo kde.

chytrájakrádio: hm, tak teď už chápu tvůj první příspěvek. Ale Ota to v 11:40 vystihl přesně. I v postoji k puberťákovi platí zlatá střední cesta, ani policejní režím, ani nechávání ho, ať si dělá co chce, něco mezi.
Já se teď tak rozpomínám, co jsem vyváděla, a fakt se divím, že mě naši nezabili Ale je fakt, že učila jsem se v rámci svých možností, drogy jsem nebrala. Opila jsem se teda párkrát, ale domů jsem vždy dorazila relativně střízlivá Spíš to byly takový maličkosti, abych ukázala revoltu, jako kebule obarvená na černo přes důrazné nedoporučení (tzn. "Ať tě to ani nenapadne, budeš vypadat jak blitka ), propíchnutý pupík těsně po 18. narozeninách a tak Mamka byla fakt milionová, vlasy mi v konečný fázi (když se vyzuřila) pochválila a na propíchnutej pupík mi pak z práce nosila fýzák, aby mi to nehnisalo

no já měla naopak ten krátkej řetěz. nikam jsem nesměla, všechno bylo moc nebezpečný, většinu věcí jsem měla preventivně zakázanou, protože co kdybych tam náhodou něco provedla... strašně mě to uráželo a demotivovalo, byla jsem vlastně trestaná předem za něco, čeho jsem se ani nestihla dopustit. dodnes se naštvu, když si vzpomenu na nějaký křivdy a policajtský metody mých rodičů (za mýma zády se scházeli s mým klukem, jestli je pro mě dost dobrej, a to mi bylo už 18! nebo mi bylo 17 pryč a šli mě stopovat do hospody). Chápu, že o mě měli strach, ale přeháněli to. Výsledkem jejich výchovy bylo, že jsem jim lhala, jak mohla. Vyšlo mi to totiž vlastně nastejno: kdybych se jich zeptala, jestli můžu jít tam a tam, tak by mi to zakázali. Když jsem šla tajně, bylo to 50:50 - bud se to nedozvědí, anebo dozvědí a bude nějakej trest. Jako taky jsem byla puchejř, nechtěla s nima trávit volnej čas, otravovat se na chatě atd., ale od jiných pubertáků jsem se fakt nelišila. Kouřila jsem, ale drogy jsem nebrala ani nezkoušela a za školu jsem taky nechodila. Prostě na tu dobu svýho dospívání dost nerada vzpomínám, okamžitě se mi vybaví příkazy, zákazy a pruda. Třeba když jsem byla v druhým pololetí devátý třídy a už jsem byla přijatá na střední školu, tak mi rodiče zakázali kroužek tancování s odůvodněním, že se blbě učim a jsem drzá. Takže zatímco moji kamarádi chodili každý úterý se učit tancovat, já na ně čekala před tou školou až vyjdou ven a oni mi pak ukazovali, co se učili že mě to bavilo a byla to jedna z mála věcí, který se na tom našem sídlišti dala dělat, rodiče nezajímalo. takže pokud se kominice ptáš, jak se pubertákovi přiblížit, tak třeba takhle - nesmyslný zákazy fakt k ničemu nevedou.

chytrájakrádio: byla jsem v pubertě poděs a naši to vlastně brali super ale taky měli svá pravidla a překročit je znamenalo narazit a to samé platí i pro mého 16letého klučinu a doba s tím nemá vůbec nic společného

chytrájakrádio: myslím, že to je o pojmech a dojmech
Zapřáhnou=převzít kus odpovědnosti/ pomáhat
Nedat najíst=nekrmit násilím jako husu
Zakázat=nepovolit, vymezit hranice, zachránit od totální blbosti ( něco jako 50 km/hod ve měste )
Zlomit=naučit, poučit, přivést
Podrobit ? hm tak na to nic nemám ale podrobené děti většinou od 7 let dřou někde v manufaktuře

chytrájakrádio: řekla bych, že Naďa vyzkoušela domluvy, dobré rady i tolerantnost.
Ovšem to že si dítko ve třinácti "tříbí osobnost" opravdu neznamená, že já jako rodič přijdu o nervy a budu koukat na to jak se smrádě žene do problémů.
A můžu ti říct jedno: zjistit že poboši (naši) hulí dostanou přes držky že na to nezapomenou. A oni to moc dobře ví.
Jen mě ještě zajímá jak by ses chtěla puber´tákovi v jeho "odboji" přiblížit.
To jako že když se nafoukne tak já obrátím a bude po jeho? Nebo si mám říct: Ona je mladá, chce si užít takl ať si žije pěkně po svém.
No to by to pěkně dopadlo!!!!!