Kolik toho musí máma vydržet?
O paní Janě Langerové, která žije se svými šesti dětmi v azylovém domě, jste už možná slyšeli. Některé osudy jsou skutečně pohnuté, zvlášť když se ke všem trápením připojí ještě starost o vážně nemocné dítě. Dvanáctiletá Katka onemocněla rakovinou, v důsledku čehož jí museli amputovat nohu. Rodině navíc hrozilo vystěhování z azylového domu, protože i zde je doba pobytu časově omezena...
Jana Langerová vychovává celkem šest dětí: Janu (14), Petru (13), Kateřinu (12) a Fandu (8) má s bývalým manželem Petrem (45). Prý spolu nevycházeli špatně, ale Petr nebyl schopen rodinu uživit a jednoho dne sám od sebe zmizel.
S druhým zažila hotové peklo. Neštítil se fyzicky napadat jak ji, tak děti. Ze svazku přesto vzešly další dvě: Vašík (5) a Vendulka (4).
Pomoc a přístřeší před tyranií našla v azylovém domě v Berouně. Lepší vyhlídky však přeťala nemilosrdná nemoc. Katka onemocněla rakovinou, přidala se leukémie, problémy s plícemi a se srdcem. Přišla o levou nohu a musela podstoupit ty nejhorší chemoterapie. Mezitím uběhl čas, po který rodina směla setrvávat v komunitním centru. Pobyt jim byl naštěstí prodloužen o půl roku. „Pobyt jsme jim prodloužili, ale tato situace nemůže trvat donekonečna,“ potvrdila paní ředitelka Kučerová.
Jak příběh Jany Langerové a jejích dětí pokračuje, se dozvíte z následujícího rozhovoru:
Paní Langerová, jak se teď Katce daří?
Pooperační chemoterapie je už konečně za námi. Tři týdny po skončení našli něco na plících. Hrozně jsem se bála, ale výledky CT plic vyšly naštěstí dobře. Je fajn, že přes léto přibrala. Moc jí pomohl letní tábor. Našla si tam i kamarády.
Jak jste to prožívala?
Myslím, že mi ten rok s Katčinou nemocí vzal tak deset let...
Zkouší už Katka protézu?
Ano, s pomocí berliček už jí to celkem jde, ale více využívá vozíček. Ještě je slabá.
Jak je to u Katky se školou?
Do školy začala docházet nedávno, ale zatím to nejde pravidelně. Je štěstí, že Petra chodí do stejné školy, takže nosí úkoly a podobně. Samozřejmě se chodím ptát i já.
Jak se k vám zachovali lidé z Berouna a učitelky?
Perfektně. Vycházejí nám vstříc. Učitelky jsou přísné, ale moc milé.
A co vaše děti? Jak ty vnímají Katčinu nemoc?
Vzaly to, jak to je. Vlastně až na nejstarší Janu ještě moc nechápou, co se s Katkou děje. Takže někdy ji i popichují, že se fláká doma, místo aby chodila do školy jako ony. Snažím se ke všem dětem přistupovat stejně, i když... někdy je to těžké.
Váš exmanžel Petr na vaši výzvu, aby se za Katkou přijel podívat, ještě nereagoval?
Ne. Myslím, že se bojí následků za neplacení výživného. I když jsem přes média už předeslala, že po něm peníze nechci, stát by celou věc určitě řešil. Myslím, že Petr měl děti rád.
A co vztah s vaším druhým mužem? Slyšela jsem, že vám nějak vyhrožoval...
Ne, nevyhrožoval, ale obavy mám. Zatím jsem v podstatě chráněna azylovým domem.
A co bydlení? Smlouva platí do konce tohoto roku, máte místo, kam se poté uchýlíte?
Ne. Sice jsme dostali příslib od jednoho pána na byt v Modřanech. Měl za námi přijet se domluvit, ale nepřijel. Takže nemám žádnou jistotu. Většina nabídek k pronájmu se pohybovala kolem 15 tisíc za měsíc a to si nemůžu dovolit. Už je mi tedy jedno, v jaké lokalitě. Katka ale chodí do zvláštní školy, tak by bylo potřeba, aby byla co nejblíž. Musí taky podstupovat tu léčbu... měla by tedy být blízko nemocnice. Hledá se docela těžko. Doteď opravdu nevím, kam půjdeme, až ta lhůta vyprší. I když vím, že nás odusd asi jen tak nevyhodí, pravidla se musejí respektovat. Zatím to bohužel nejde podle mých představ. Až se to povede, tak se asi radostí zblázním. Těším se, že budou děti bydlem v normálním prostředí. Že už budeme konečně jako normální rodina.
Nakolik vás měsíčně podpoří stát?
Dostávám celkem 15 000 (i s výživným od druhého muže).
Jak je to s vaší prací? Máte nějaké konkrétní plány do budoucna?
Já bych šla do práce už dávno, ale teď když se to stalo Kačence, je to vlastně nemožné. Navíc kdo by mě vzal třeba jen na čtyři hodiny denně? Ráda bych sehnala aspoň nějakou seriózní práci z domova. Kdysi jsem se učila servírkou, tak snad bych se k tomu mohla jednou v životě ještě dostat.
Žijí vaši rodiče?
Ano.
Proč vás ve vašem boji někdo z nich nepodpoří?
Víte, stručně řečeno, nemají zájem. Jsou toho názoru, že si každý musí umět pomoct sám. Jenom Mirek, můj bratr, se občas přijede alespoň podívat.
Jaké jste měla dětství?
Do tří let jsem vyrůstala u babičky a pak v dětském domově. Máma mě chodila jednou za rok navštěvovat a slibovat, že jednou si mne odvede domů. Bylo to hrozné! Možná by bylo lepší, kdyby tam nechodila vůbec. V patnácti, když už jsem musela z domova, jsem navštívila já ji.
To je smutné.
(Paní Langerová se při vzpomínkách na hořkou minulost dojímá, takže toto téma necháváme stranou).
Co ráda děláte, když máte chvilku jen sama pro sebe?
Tu mám většinou jen večer, když jdou děti spát. To pak poslouchám rádio a přemýšlím.
Jakého umělce ráda posloucháte?
Nedvědy.
Věříte v Boha?
Ano. Bez něj by nešlo všechno to zvládat.
Děkuji za rozhovor.
21.11.2007 Rubrika: | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kolik toho musí máma vydržet?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ach jo... Jak píše Ota. Holka vyrůstá v děcáku, máma za ní jezdí, slibuje hory, doly, černý les, a skutek utek. Když vyrůstá v takovým prostředí a má v rámci daných možností zdravou emocionální inteligenci, tak přirozeně touží po tom, aby sama jednou měla děti milovaný a vyrůstající s pocitem láskyplnýho bezpečí. (Já vím, že pro fanatický odmítačky dětí je to nepochopitelný, ale objektivně to tak je. 
) A dále - znovu souhlasím s Otou (viz výběr partnera, schopnost prosadit se ve společnosti etc.) - její přirozený citový potřeby a nepřirozený vyrůstání vyústěj v takovejhle průser. Vážně je to tak těžký pochopit? Nesouhlasím s tím, aby nemakančenkové vyžírali státní kasu, ale současně nesouhlasím s tím, aby lidi s osudem tý paní byly odsuzovaný slovy "proč si pořizovala tolik dětí, její blbost apod.".
Hmm, to je super, neumím je uživit, ale pořídím si jich šest. :-X Na tohle plýtváte svou empatií?
Při vší úctě... kdo chce kam, ať si tam jde sám. 
Katky je mi líto, ale zejména proto, že se narodila loserům, co se nedovedou postarat ani sami o sebe, natož o takovou šílenou spoustu dětí.
Ota: S tím kaprem, mořem a pláží - to je pravda...
Lhasa: promiň, empatie mám na rozdávání, ale ne pro každého. Je mi líto Katky a obdivuji ji, jak svůj úděl snáší. Ale matka je jiná sorta a tu nelituju.
catcat: 
Já žasnu nad tvou "schopností" empatie... 
Ota: je mi jasný, že dětské domovy vypouštějí do světa nesvéprávné jedince. Jenže paní není 20 let, už by mohla začít chápat, zač je v Pardubicích perník... Já prostě takové typy nesnáším, jednou to bude v domově důchodců žehrat na děti a mizerný stát, že se má špatně a nikdo jí nenavštěvuje. A může za to nelaskavá výchova v dětství...
.jpg)
chytrájakrádio: pravda, jenže stát mě připadá jako plavčík, který naučí dítě plavat , dítě dostane základní diplom "kapr" a pak milého plavce odvezou doprostřed moře a vypustí ho řka ... támhle je pláž plav .....
Ota: a ještě bych dodal , pokud z ní rodina spustí oko tak je malér na střeše, přišla takhle o dekret k bytu, vzala si úplně nesmyslnou půjčku před vánocema ( protože on je hrdá a nezeptá se) a nebýt úsilí celý rodiny , včetně její matky , která se dneska cíti strašně vinná že na ní 10 let života v podstatě kašlala a sehnala jí bydlení v sociálním bytě a pak jí držela rodina na uzdě takže po asi 3 letech přesvědčila magistrát že je svědomita a dostala státní bydlení v 2+kk ...
Maká na směny, dcery ve škole poměrně dobrý a najednou se zbláznila a vzala si do bytu svého prvního muže, autora domácího násilí, neplatiče a kriminálníka .... momentálně sledujeme vývoj ale nemáme už zase žádný slovo a počítam že to děti odnesou ....
Ota: jenže všechny děti se do pěstounský péče taky nehodí. nehledě na to, že ty lidi, co chtěj pěstounit, mají sami nějaký požadavky co chtěj a co ne. četla jsem takový pěkný vyjádření jednoho ředitele dětskýho domova: kdo si vezme patnáctiletýho romskýho kluka, kterej chodil za školu?
catcat: jenže ta paní je "PRODUKT" dětského domova a socialního systému ČSSR a ČR ......... a o to právě jde.
Má tak omezený horizont, že muž který ji nebil a neterorizoval děti ji přijde jako úplně úžasný chlap ! Není světice jen nezná pojmy jako odpovědnost , úsilí nebo samostatnost ...... a to je celé
Hele mám jednu takovou v rodině, hodná holka , maká, dře, tři děti každý s jiným, manželé a druzi kriminál,hazard a chlast ... člověk by řekl po prvním takovým si dá pozor, po druhým ještě větší a po třetím si dá pokoj. Né prvního muže pustili z lapáku a ona ho vzala k sobě ........
No a kde vyrůstala tahle neštastnice.... s babičkou protože matka se o ní začala starat až v pubertě ....
catcat: mě te´d taky .. naštěstí přes back a copy paste sem to nemusel psát znova
Sheeni: Sheeni: a ještě jedna statistika
40 procent dětí z děcáků končí v kriminále, takže je jasný , že je too hodně víc než polovina z chlapců , u holek je zas tohle přesně ten obraz nejhorší varianty.
Jednoměsiční náklady státu na jedno dítě v děcáku jsou 23,000 korun ...
Přitom pěstounům myslím dají maximálně 8000 korun ( podle věku dítěte) a myslím že nemají nárok na rodičovské...
Teda, teď se nakrknu 2x!!!!!!! Jednak jsem napsala příspěvek a nic a jednak mě to vykoplo jak nechtěného cizince 
Situace rodiny je sice smutná, ale paní mě neskutečně vytočila svou pasivitou. Nasekala si děti jak Baťa cvičky a zatím to vypadá tak, že jen medializuje své neštěstí a sedí v azyláku na pr.... Práce na 4 hodiny - snad existují úklidy nebo roznášení pošty nebo tak něco, ne!!!??? Jen se trochu snažit. A nejvíc mě dojala sdělením o bývalém muži Petrovi, že děti měl rád, ale nepřijde, páč dluží výživné! Opravdu je to vzor rodičovské cnosti a paní vzor světice
nechapu, ze zadne mesto ji nenabidlo nejaky obecni byt pro socialne slabsi, je jasne, ze nemuze platit 15000 najem, jaky idiot vubec s takovou nabidkou prisel?
