Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

ty jo, taky mám doma jedináčka......v jeho výchově se mi osvědčilo jedno pravidlo: BÝT TVRDÁ A NEKOMPROMISNÍ!!!! Jasně, že o některých věcech si může rozhodovat sám - do jakého chce chodit kroužku atd., má i tzv. hlasovací právo, když o něčem rozhodujeme společně, ale musí taky ctít rodičovskou autoritu, vědět, kde jsou hranice....tak jsem zvědavá, jaká bude puberta u nás

Při čtení článku jsem si vzpoměla, co tu kominice nedávno psala: škoda, že jsou ty babyboxy tak malý

Ota: překouření nefunguje u každého- jako 8letí jsme v bunkru hulili- já to klukům ukázala a oni ve 2 vytahali do večera 4 krabičky marsek Doma pak dostali bejkovcem, a nic!
Taky si myslím, že to chce práva a povinnosti. A nadhled.

Ota: ten konec ....dobrý

Přesně jak říká Kominice, chytnout ji hned za skřipec a dát pravidla které budou dodržovat obě strany. Kouřit ve 13? Já bych ji takovou ubalila... její urážlivé móresy procházet s chladnou hlavou, nejíš , nejez, neuděláš, nejdeš... hlavně neustupovat , nepodlejzat, neprosit...ale když to nečeká aspoň pohladit a říct , že ji máš ráda. A pozvi si její kamarádku k vám na noc, třebas si pokecáte a budeš vědět zase něco víc o tom co se jí honí v hlavě.Štěstí.

Grainne: souhlasím s tvým názorem, nic nezlomí člověk přes koleno a také je zbytečné se hroutit, prostě určit akorát mantinely, ono se to z velké části vyvrbí samo, čím víc se tlačí na pilu, tím horší to bývá....

Každý asi zažijeme takovýhle šok, někdo větší, někdo menší. Být tebou, spojím se s manželem, chlapi jsou v tomhle leckdy rozumější (vlastní zkušenost). Rozumím úvaze, že je v citlivém věku, ale nic se nesmí přehánět (dcera bývalé šefové pak byla v citlivém věku ještě ve 25 ).

Když si vzpomenu na svoji vlastní pubertu, dneska vidím, že naši měli být tvrdší, potřebovala jsem, aby mi dali jasné mantinely, i tenkrát jsem to podvědomě chtěla. Byla jsem taky totiž ta bezproblémová hodná holčička, na kterou se stačilo hůře podívat a okamžitě jsem fungovala, a když jsem si začala dělat "prdelní nároky", naši byli náležitě překvapeni a přemýšleli přesně jako ty - je v citlivém věku.... a vlastně ustupovali a není to dobře. Taky jsem si pak začala myslet, že mám nárok jen na zábavu a řekla bych, že následky cítím dodnes.

Pokud tedy nepomáhají domluvy (ty znáš dceru nejlíp a určitě jsi to zkoušela), vymezit jasně její povinnosti, které budeš nekompromisně požadovat, potom teprve povolit řetěz, pokud nebude fungovat, má smůlu. Nesmí se toho člověk bát, rodič jsi ty, zodpovědnost je na tobě, musí si to uvědomit. Mám 16 letého kluka, vím o čem mluvím. A že nevečeří - její problém, to je to nejmenší, prostě zkouší, co vydržíte, nenech se tím rozházet. Nic jí nevyčítejte, ale ani netolerujte, prostě určete pravidla - něco méně zásadního může určit i ona (třeba radši luxuje, než vytírá...). Držím palce, bude líp , musíme tomu aspoň věřit

u nás máme také nějakou tu dobu "vrchního puberťáka" naštěstí už jsme si zvykli ... a máme v záloze další dva, zatím zlatíčka, které ho štvou přibližně stejně jako my a tak to dostáváme naředěné a vy jste si to ještě osladili jedináčkovstvím
Shrnu to : nepouštět se do žádných větších nucených rodinných akcí (aby vaše květinka zase hýkala blahem nad výletem s rodiči ). Trošku občas někde povolit ale celkově držet na krátkém laně... tedy spaní u kamarádky a disko jen při výborném prospěchu, kdo nechce jíst ať nejí. Napadá mě i odstranit klíč od jejího pokoje?

ad kouření : na to je jen jedna metoda ... nechat ji pořádně překouřit ... to kdysi aplikoval můj otec na mě a byl to jeho nejúšpešjnější krok po několika startkách a jedný clea jsem se po... i po... a s kouřením byl konec

jak už tady padlo, kouření bych z ní třeba i vymlátila a jinak nezbývá než počkat, až to zase přejde.
Moje dcera se tak projevuje už od školky, teď je jí 7 a až na to kouření spoustu "příznaků" poznávám Jsem moc zvědavá, co bude dělat v pubertě
Třeba mi ji taky někdo vymění a bude z ní hodná holčička

treperenda: Puberta ZAČÍNÁ tehdy, kdy si "geniální" dítě pomyslí, jak je možné mít tak blbé rodiče

Puberta je taky o tom, že si dítě myslí: Proč zrovna já musím mít tak staromodní, nudný, hrozný a nemožný rodiče?

kareta:

"Ve zvlášť vypjatých chvílích odmítá i přijít k večeři." A co jako? Nechceš? Nech bejt, neubyde Kouří, aby si přila jako dospělá a prostě frajeří před ostatníma. To jí přejde. Že jí není nic dobrý? Tak jí nic nedávajte, nesponzorovat šatičky, botičky, jen to nejnutnější ...... A v domácnosti bych jí teda zapřáhla, že by se nestačila divit, děvenka. Když je ost stará na to aby hulila, je dost stará i na to, aby vyprala, vyžehlila atp.
Naprostý souhlas se sallie a kominicí.

Tohle se mi zatím u synka vyhlo. Bude mu na podzim 16 a puberta s ním tříská jen v tom, že se všemu směje a občas je vydrzlej. Ovšem mám obavy, že u dcerky to budeme mít trochu obtížnější. Je tvrdohlavá, ale zatím má 9 let, takže ještě můžeme výchovně působit
Ad Naďa a Sabinka: mum dojem, že je to možná i trochu o výchově a přístupu k jedináčkovi. Třískat slečnu v tomhle věku je blbost. Chce se chovat jak dospělá, tak ať má povinnosti jako dospělá. Pomáhat v domácnosti- třeba umýt okna, vyžehlit apod. Nechce večeřet, fajn, ale ať umyje nádobí po večeři. Práce ještě nikomu neublížila. Hlavně ji nedávejte s manželem najevo, jak vás její nálady deptají. Je nafučená a blbě čumí, tak běž do jiné místnosti. Stejně si myslí, že má trapný rodiče, co jí v ničem nerozumí, ale to souvisí s věkem a je zbytečný se pokoušet to měnit. Takže má rada- zapřáhnout do práce. Jakékoliv. Klidně ať na chalupě třeba vytrhává plevel, když se tak nudí...

nevím, syna jsem načapala s cigaretou v 5ti letech a zůstala jsem v klidu- prostě jsem se ho zeptala, jestli mu to chutná a doporučila mu, aby to odložil na později, že by mu mohlo být špatně. Vzal to.
Na dceru bych zkusila- to je fajn, že kouříš, alespoň ti bude smrdět z pusy a nebudeš se tahat s klukama
Nechceš sportovat? Fajn, až zprdelatíš, tak víš z čeho!
Blbě se učíš? No dobrá, tak budeš celý život někoho poslouchat, protože se hlupák nahoru nedostane. Učíš se pro sebe, ne pro nás.
Diskotéka? OK, v pátek a do 20:00doma, nebo pro tebe otec přijede a bude ostuda.
*
*
*

To se neřeší, to se přežije. Nic víc se s tím nedá dělat, takže důsledně dbát na vlastní duševní zdraví. Nafouknutý puchejř ignorovat, na invektivy nereagovat, na diskotéky nepouštět, nevést zbytečně dlouhé diskuse, kouření je hnus, ale kdo má dispozice, stejně jednou začne, kdo je nemá, zase přestane, nepodporovat, ale neřešit.
Reagovat na člověka, na různé puchejře nikoliv. My rodiče totiž máme taky právo - minimálně na slušné jednání. Protože dlouhé diskuse jsou víceméně k ničemu, pokud miláček "nepřijímá". Co se týká svolávání k večeři - pouze oznamuji, hlady neumře.

POZOR, tohle ovšem lze použít pouze při normálním průběhu tohoto životního období. Dle popsaného bych řekla, že je vše v mezích norem. Zároveň je třeba bedlivě sledovat, jestli se nevyskytují určité odchylky ať už v chování, vizáží - tím nemyslím změnu naší růžové princezny v motorkářku, Draculovu nevěstu apod., ale nápadné hubnutí, kruhy pod očima, cokoliv, co se vymyká.
Právě mezi 13 - 15 lety může dojít k zásadním zvratům a rodičům je přisouzena role pouhého pozorovatele. Většinou se to dá vydržet a dobře to dopadne, všichni vyjdou jako vítězové, posíleni bojem.