Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Stanik: Máš recht, to bych se teda neuživila, nedokážu si představit, že bych musela někoho oslovovat a nabízet mu něco, o čem si sama nemyslím, že je to skvělé..třeba taková hrůza jako nabízet služby Tmob Uáá..
Agent s teplou vodou se tomu říká..

ja bych nemohla delat pecovatelsky profese. osetrovatelka, zdravotni sestra atd. nemam k tomu proste predpoklady, trpelivost, zkratka bych to nedelala dobre.
jinak teda doufam, ze netrpim falesnou pychou a kdybych musela, tak beru cokoliv a doufam, ze bych to zvladla. aspon nejaky cas. ale moc si preju, abych to nemusela zjistovat.

Renee: na praxi jsme byli i na onkologii, dost jsem se toho obávala a nakonec se mi tam moc líbilo. Nikde jinde jsem neviděla, že by byli lidi vděční za obyčejné věci a uměli se radovat i z maličkostí. Máš pravdu a je to smutný, že tyhle profese jsou mizerně placený
Dcera chodí na brigádu jako pokladní v supermarketu a je docela spokojená, říkala, že jí práce baví, rychle to utíká, ale taky by to nechtěla dělat na pořád.

Klekí: To zní příšerně, v jakém bydlíš regionu?

Nechtěla bych dělat ošetřovatelku např. na LDN nebo ve stacionáři pro přestárlé, nebo zdravotní sestru u těžkých onkologických pacientů apod. Jako slušná noční můra je pro mě taky představa práce pokladní v supermarketu Stejně tak jakákoliv práce s postiženými nebo nepřizpůsobivými dětmi, brrrr. Všechny tyhle profese jsou nejen strašně těžké jak psychicky tak fyzicky, ale navíc hrozně špatně placené.
To už bych líp snesla dělat zmíněnou dojičku.
Vlastní zkušeností jsem zjistila, že bych nemohla dělat listonošku, protože mám hrozně špatný orientační smysl, a účetní, protože neumím počítat

Nemohla bych především dělat zprostředkovatele úvěrů nebo prodávat naivním starším lidem hrnce a peřiny na výjezdních akcích, případně být hrdým zaměstnancem např. té agentuřy, co je kolem ní teď humbuk ohledně rumunských pracovníků.

Deafina: taky si myslím, že Nelie bude vázaná mlčenlivostí

aluskas: Taky zastávám názor, že bych šla zkusit i nepopulární práci, kdyby nebylo zbytí. Vždyť to nemusí být napořád a za čas se snad něco najde

v praci jsem spokojena maximalne, co bych delat nemohla je pojistovak, nebo ochodni zastupce, proste profese, ktere stavi na tom,. ze nekomu neco vnucujou. .to se mi tak prici, ze bych si asi nevydelal ani na slanou vodu.

Taky jsem vyzkoušela různé brigády a zaměstnání - od doplňování regálů, pokladny, au-pair, sekretářky, učitelky v mateřské škole, asistentky pro integrované děti, pečovatelky v ústavu pro postižené až po moje současné zaměstnání v bance.
Každá práce je něčím zajímavá a přináší různé životní zkušenosti. Každá mě něčím obohatila, ale mnoho z nich bych celý život dělat nechtěla.
Teď jsem na mateřské, mám vlastní eshop a vím, že udělám všechno proto, abych mohla být třeba na vždycky svým pánem a už se nemusela vracet do kanclu.
Ale kdyby na to přišlo a já někdy zůstala bez peněz, půjdu dělat cokoli, třeba i tu "hajzlbábu"

punh: Johanka74: moc se mi líbí, když jsou na takových místech jako pečovatelka nebo vychovatelka lidi, na kterých je vidět, že to dělají s láskou a pochopením. Není nic horšího než narazit na někoho, kdo dává najevo, jak ho to otravuje.

Já mám asi nějakou úchylku. Miluji psaní stupidních úředních dopisů, formulace jako ..dovoluji si Vám oznámit...s ohleden na výše uvedené skutečnosti... Je to sranda. Bohužel už dělám jinou práci, k psaní těchto skvostů se dostanu jen občas. Mám ráda zvířata (ne hady, pro ty bych klidně zavedla trest smrti), hlavně velké psy s inteligentním pohledem. Ale v oblasti ošetřování lidí, zvířat a rostlin bych pracovat nechtěla.

evropka: kubikm:
To věřím, že by to bylo převelice zajímavé! Nejsem si jistá, myslím si však, že Nelie o svém zaměstnání ze své posice žádné podrobnosti psát nemůže.

Myslím, že je dobré, pokud člověk vyzkouší víc zaměstnání (třeba jako brigádu), protože pak má i větší rozhled. Na SŠ jsem chodila na brigády a to už člověk trošku získá představu. Vůbec se mi nelíbilo ve skladu, kde jsem přepočítávala šroubky , ale docela fajn bylo roznášení novin nebo práce v lese, i když celý život bych to taky nechtěla dělat.

V mládí jsem byly na brigádách jako servírka,v prádelně,úklid na stavbě,jako figurant u geodézie,samozřejmě ve škole byly různé brigády-brambory,chmel,sázení stromků...takže jsem měla docela přehled o tom,co asi nee.Ale zároveň jsem moc nevěděla,co bych opravdu chtěla dělat a tak mě tok života zanesl na geometřinu a to dělám už 33 let a obnáší to nejen práci v terénu(za každého počasí),dříve hodně rýsování a počítání, a dnes práce na PC.Jsou období,kdy mě to baví víc(v létě),a v zimě už ne...Nějak to doufám doklepu do důchodu,ještě do r. 2015.....