Stěhování na chatu. Je to řešení?
.jpg)
Asi nejsme zdaleka jediní, kdo se mají v dnešní době co ohánět a s obavami se dívají do budoucna. Je nám s manželem něco málo přes padesát, děti už máme z domova. Poté, co jsme v průběhu dvou let oba přišli o práci a horko těžko si našli jinou, mnohem méně placenou, než na co jsme byli zvyklí, začínáme uvažovat o tom, že se přestěhujeme na chatu.
Respektive nejvíc o tom uvažuje manžel, já jsem poněkud zdrženlivější, protože si to neumím úplně představit. Celý život jsem zvyklá být ve městě, nevím, jak bych si zvykla na venkově, na to, že nemám vše přímo u nosu. Mám z toho obavu i když si říkám, že na tom snad zas nic tak strašného není, spousta lidí žije mimo hlavní aglomerace a taky jim vše funguje.
K tomuto rozhodnutí jsme dospěli, poté, co se neúměrně vysoko vyšplhal nájem v bytě, kde bydlíme. Během posledních asi šesti let se zvyšoval téměř o tisícovku ročně a začíná to pro nás být velmi zatěžující. Kdysi jsme se báli vzít si hypotéku, a teď se nám to vymstilo. I když těžko říct, jestli bychom se splátkami na tom byly lépe. Při cenách bytů asi moc ne. .jpg)
Takže začínáme uvažovat o tom, že se přestěhujeme na chatu. Je vzdálená něco přes dvacet kilometrů od našeho města, do vesnice je to asi deset minut pěšky, do malého městečka v okolí šest kilometrů. Chata je fajn, sice není vyloženě uzpůsobená na celoroční užívání, ale je to řešitelné. Dole je velká místnost a kuchyňský kout, nahoře podkroví na spaní. Součástí chaty jsou i dvě velké technické prostory, které mohou posloužit jako úložné. Je zde elektrika i voda, vaříme na probanbutanu. Chata je v poměrně početné osadě, není to nějaká osamocená pastouška. Od jara do podzimu je tam nastálo spousta lidí, hlavně důchodců.
Na jednu stranu mne to láká. Klid, příroda, zahrada, místo městského shonu večery na terase, procházky do lesa. Dojezd do zaměstnání autem asi třicet kilometrů tam a zpátky je snad stravitelný, sice by se asi projelo dost benzínu, ale na druhou stranu bychom ušetřili za nájem, který platíme teď. Nebo se dá jet vlakem a autobusem.
Jsem na vážkách. Manžel by byl pro hned okamžitě. Já jsem na tom chvíli tak a chvíli naopak. Přece jenom je to dost závažný krok. Pustit byt s nájemní smlouvou a jít svým způsobem do nejistoty. Nejistoty v tom směru, že nemám tušení, jak to bude všechno fungovat. V blízké vesničce je jen malinký koloniálek, takže vše by se muselo dovážet. A co v zimě, když napadají hromady, sněhu, budeme prakticky odříznuti.
Moc ráda bych si vyslechla vaše názory na toto mé dilema. Třeba se bojím zbytečně.
1.3.2012 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stěhování na chatu. Je to řešení?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Linda: Přestěhovat se dá a trvalý pobyt na chatě není problém. Jednu dobu to byl úplný boom, ale lidé začínají zjišťovat, že je bydlení v chatě složitější než jeji představy...
Určitě bych se nestěhovala. Ono to zní idylicky, přes léto by to mohlo fungovat, ale s podzimem a třeba vytápěním...Prakticky půl roku je topná sezona...Do práce byste jezdili jedním autem? Není problém se stavit jednou týdně na velký nákup, jak to budete zvládat časově a finančně? Vesnické obchody jsou většinou dražší, srovnej si ceny u vás. Za jak dlouho byste si začali lízt na nervy, když budete závislí na odvozu, máte stejnou pracovní dobu? A koníčky?
Jaký je příjezd k chatě? Protahuje a udržuje ji obec v zimě?
.jpg)
Já bych to zkusila. Nakonec oba dva dojizdite do mesta za praci tak se jednou v tydnu ve meste zdrzite a nakoupite na cely tyden. Dneska je vam neco pres padesat a zvládate to tak proc si neuzit cerstveho vzduchu a chaloupky. Ano v zime to bude asi problem se snehem, ale nakonec nemusi napadnout vubec nic. A az zacnou sily ubyvat, bude problem vysplhat se do podkrovi, dojet k lekari tak vzdycky muzete chajdu prodat a koupit si pidi byt nekde v civilizaci. Pri trose stesti se za par roku ekonomika vzpamatuje natolik ze i trh s bydlenim se pohne - prodavat dneska je temer nemozné.
PS. neznám zakony, ale muzete se celorocne prestehovat do chatoveho objektu?
.JPG)
A co chatu prodat a koupit si svůj byt? Asi k ní jeden z vás má citový vztah, ale tak mě to napadlo....
Osobně bych se na chatu přestěhovala až v důchodu. Denně dojíždím 40 km tam a 40 km zpět a projezdím 4tis. měsíčně a trvá to 2 hodiny. Nebo můžu projezdit 2tis.měsíčně a jezdit MHD 4 hodiny denně. Dále nevím, jestli je možné mít na chatě trvalé bydliště.
Já asi budu jedna z mála, která by byla kategoricky proti - člověk stárne, zdravotníl stav se zhoršuje, do podkroví se nejde už tak lehce, sněhu hromada, lékař i lékárna - jenom autem, denní dojíždění, tahání nákupů.... do kina, za známými jen autem... už jsem bydlela na vzdálenějším, nevybaveném sídlišti a nebylo to nic moc a to jsem byla mladá a zdravá, teď jsem ráda že mám všechno v dosahu
Na vesnici jsem se narodila, a myslím, že ta úspora o které mluvíte nemusí být tak výrazná.
Nastěhujte se tam na ty dva měsíce, jak radila annie a najednou zjistíte, že všechno stojí peníze.
Víte už kolik bude stát dojíždění do zaměstnání? Zjistěte to a zahrňte do kalkulace. Nákupy se taky musí promýšlet dopředu... když nemám nějakou ingredienci, protože jsem kůň a zapomněla jsem ji koupit, rozhodně nesednu do auta a nepojedu ji koupit do deset km vzdáleného města... prostě to jídlo neudělám a musím vytáhnout rezervní plán. Oproti životu ve městě je taky většina vesničanů zvyklá využívat výhody mrazáků... to na ty rezervní plány 
, ale mrazák zase něco spapká a elektrika taky není zadarmo.
Zkuste si udělat kompletní rozpočet, kolik stojí život ve městě a kolik by stál na vesnici (úpravy chaty, doprava atd.).
Je sice pravda, že když chci do kina nebo vlastně kamkoliv, musím vzít auto a jet, že mě jízda do práce stojí mnohem více času, ale zase si nedokážu představit, že by mě každý ráno o půl šesté nepozdravilo zařehtání, zabečení, zaštěkání a mňoukání. A ani nemluvím o tom, že z okna vidíme les, louku a pole.
Přeji hodně štěstí při rozhodování.
Moc asi neporadim...Mam rada mesto i vesnici, mesto pro kulturni zivot - vesnici pro prirodu klid, harmonii...Nejak to oboji musim mit v rovnovaze tak jsem vetsinou nejstastnejsi... Vahala bych stejne jako vy...Najem asi poroste co rok...ceny benzinu taky to nikdo nezastavi...Premyslejte, pocitejte - jak bydlet za co nejmene, jak se dopravit co nejlevneji a praci, kde radi pridavaji penizky...Hodne stesti...
Na měsíc, dva bych se "nanečisto" nastěhovala na chatu, jezdila odtud do práce atd. Třeba to nakonec nebude tak hrozné, nebo naopak to začnete vnímat jako nepřekonatelný problém.
Určitě bych taky váhala.Jako rekreační bydlenítoasi nemá chybu, ale asi bych byla proti. Jsem vyloženě městský člověk a mám ráda všechny občanské vymoženosti pěkně po ruce. Určitě byste na trvalé bydlení museli chatu přizpůsobit,což je další položka v rozpočtu a ne malá. O trvalém bydlení na chatě bych neuvažovala aniv důchodu, protože nemoci budou přibývat a jezdit na velké nákupy do města, odhazovat sníh, dělat tisíc dalších věcí které v bytě dělat nemusím...to asi ne.
