Jiný režim u babičky, jiný doma. Jak to máte vy?
Mám tříletou dcerku, jsem rozvedená a žiju s ní sama. Bývalý manžel od nás odešel krátce po jejím narození, momentálně žije v Anglii a s malou se téměř nevídá. Jeho matka ji má ale velmi ráda a hodně na ní visí. I dcerka babičku doslova zbožňuje.
Nikdy jsem bývalé tchyni nebránila se s vnučkou vídat. Ani ona, ani malá nemohou za to, že naše manželství ztroskotalo a vzhledem k tomu, že mí rodiče se o vnučku zajímají jen velmi sporadicky, jsem ráda, že má Nikolka alespoň jednu „fungující“ babičku. Té navíc před půl rokem zemřel manžel, takže vnučka je pro ni jediná životní radost, jak říká.
Jak jsem psala, nechci bývalé tchyni bránit v kontaktu s vnučkou, proto mne trápí rozpory ohledně výchovy a režimu, které mezi sebou máme. Jde o to, že když je s malou, nebo si ji vezme na celý víkend k sobě, což je tak jednou za měsíc, vůbec nerespektuje režim, který má Nikolka nastavený. A to co se týká výchovy, tak i stravy.
Já se snažím malou vést ke zdravému způsobu života, nekupuji jí sladkosti, vařím zdravě. Televizi jí dovolím maximálně na půl až jednu hodnu denně a to ještě ne každý den. Když je však Nikolka s babičkou, tak ta jí kupuje bonbónky, sušenky, čokolády, pouští jí pohádky, klidně ji nechá koukat na televizi i dvě hodiny v kuse, což mi u takhle malého dítěte připadá nevhodné.
Dcera, když od babičky přijde, vždycky nějakou dobu vyžaduje to samé, co měla u ní a vzteká se, když jí to nechci povolit. Když ji dám jakž takž zase dohromady, ozve se babička s prosbou, že by si Nikolku chtěla vzít na odpoledne nebo na celý den nebo víkend a jsme zase tam, kde jsme byly.
Několikrát jsem na toto téma s tchyní mluvila, vysvětlovala jí, jak je pro mne důležité, aby měla Nikolka nastavený stejný režim, ale ona to nechápe. Podle ní jsou babičky od toho, aby rozmazlovaly a žádnému dítěti to nikdy neublížilo. Prý jsem na malou zbytečně přísná.
Možná ano, těžko říct. Ale přesto si myslím, že já jsem matka a já za ni mám odpovědnost. A ona by měla moje pokyny a zvyklosti ohledně stravování a výchovy respektovat. V žádném případ jí nechci vnučku brát, ani dělat nějaké dusno, ty dvě se mají velmi rády a pro mne je to i úleva, když si občas od dcerky na víkend odpočinu. Navíc jsem teď začala chodit do práce, tchyně už je v důchodu, takže mám v případě, že by Nikolka onemocněla, zajištěné hlídání, sama mi to nabídla.
Abyste si to nevysvětlily špatně, my si s babičkou jinak dost rozumíme, ona je fajn, hodná, obětavá, pro malou a v podstatě i pro mne by se rozdala. Já si jí za to ohromně vážím. Ten přístup k výchově mne ale hodně mrzí a trápí, je mi líto, že s ní v tomhle ohledu není rozumná řeč.
Zajímalo by mne, jak to máte zavedené vy – ať z pozice maminek nebo z pozice babiček. Trváte na dodržování jednotného režimu pro dítě, nebo považujete, stejně jako moje tchyně, za správné, že když je vnouče u ní, jede si ona podle svých pravidel bez ohledu na to, jak to má malá doma?
29.10.2012 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jiný režim u babičky, jiný doma. Jak to máte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Tak yTi rozumím.
Jeden čas kvuli rozdílným názorům bylo u nás velké zle.
Moji rodiče klukům hodně povolili, a já je pak dávala půl týdně dohromady. A oni ve středu nezvaně přijeli na chvilku (do večera ) a já obývák dávala do kupy dvě hodiny po jejich odjezdu. Jedou mi ruply nervy. Seřvala sem před nima kluky, že si bordel budou dělat v pokojíčku a jestli chtějí bydlet s náma, tak budou poslouchat nás a ne babi s dědou. Prarodičům to došlo velmi rychle... děti mám školního věku, návštěvy ve školním roce jsou v týdnu neúnosné.
Stejně tak, po nedodržování režimu (nechávali kluky koukat dlouho na televizi, ráno vstávali brzy a další noc to nestihli dospat, pak je nšlo probudit do školky) sem prostě řekla, že ANO, já je k vám pustím na víken, ale hlídání s takovým režimem skončí v pondělí odvodem do školoky, protože já nemám čas je tahat dvě hodiny z postele. Taky to pochopili rychle.
Sladkosti a televizi neřešim. To se vyřešilo sami. Když mladšího natláskali před obědem sladkostma a on jim poblil auto.. a od té doby je jasné pravidlo - nejdřív jídlo, pak sladkosti.
Jé, já ti rozumím. Tchýně je taky úžasná, pro děti by se rozkrájela. Ale bydlí s námi (tedy ve stejném domě, jeno patro níž). A také razí heslo, že babičky mají rozmazlovat. S tím bych souhlasila, ale jen u babiček, které nejsou s dětmi v každodenním kontaktu. Protože takhle se těžko udržuje režim: doma je to takhle a u babičky takhle, když je u babičky jako doma. Nechci omezovat dětem styky s babičkou, ale občas už to těžko rozdejchávám. Zatím jsem se vždycky udržela, když jsem si opakovala mantru: "Co by jiní za takovou babičku dali."
Ale poslední dobou se chystám babičce něco říct, jen jsem ještě nevymyslela jak. Dohnal mě k tomu syn, který na můj zákaz reagoval slovy: "Jdu dolů, babičku vždycky ukecám."
Rozumím tvým obavám. sice myslím, že to malou nezabije, ale k některým pochoutkám bych měla taky výhrady. Co takhle se domluvit, že třeba BeBe sušenky může, ale čokoládu ne, domácí pudink jo, kupovanej termix ne..... nebo v tomhle smyslu? Třeba ty správné věci i koupit a přinést. A že až po jídle. úplný zákaz asi neprojde 
Jano, měla byste si uvědomit, že to, že má babička o vnučku zájem, není automatické a trvalé a že pokud budete mít k jejímu volnému režimu stále připomínky, může se stát, že se na vás babička vykašle. Píšete, že exmanžel o dceru zájem nemá, o to víc byste měla být ráda, že aspoň babička se stará.
.JPG)
Já měla u prarodičů paradoxně ještě větší drezuru než doma, nějaké sladkosti navíc, pozdní ulehání a vstávání, televize navíc atd. se děly akorát tak o prázninách na chatě a i přes to sem své prarodiče milovala... 
asi budu za škaredou, ale mně teda víkend každý měsíc (plus cosi přes týdny) nepřijde zrovna "občas", to by se mi teda nelíbilo... od rozmazlování babičky sou, to ano, ale ocamcaď pocamcaď... zácpu/sračku/bolení břicha a následné několikascénové vysvětlování proč to a to se doma nesmí a nahánění děcek do běžného rytmu už ty rozmazlující babičky jaksi neřeší co..? 
.JPG)
Dcerce vysvětlit, že u babičky je jiný režim, ale doma to bude, jak to máme nastavené my.
Jednou za čas se tříleté děcko nezblázní ani z televize, ani z bombonů.
Jediné, na čem bych trvala, aby malá měla rozumný oběd a pokud ho sní, tak sladkosti.
Pokud není malá alergická na potraviny, nechala bych to bez větších zásahů. Nakonec - můžeš být ráda, že má aspoň jednu fungující babičku. Jak vidíš sama, není to samozřejmost.
Tak se mi zdá, že rozumná řeč není spíš s tebou, autorko. Babičky odjakživa byly, aby trochu rozmazlovaly a tak to má být. Že by tvé dceři nějak škodila, to se mi tedy opravdu nezdá. Na tvém místě bych neřešila a byla šťastná jak blecha za takovou obětavou babičku.
ále, napřed jsem si myslila, že babička nějak porušuje léčebný režim nebo tak něco, ale jednou za čas sladkosti a pohádky v televizi neuškodí. Vždyť i dospělí občas vybočí a sežerou naráz celou čokoládu. Vnučka bude mít s babičkou spojeny hezké chvilky. Dá se jí přece vysvětlit, že u babičky je to jiné a doma taky.
Co se děje u babičky je jejich věc a i když neskáču blahem metr vysoko nad tím co tam děti konzumujou a kolik televize je jim dovoleno, naučila jsem se nad tím mávnout rukou. Děti chápou rozdíl, vědí že co můžou u babičky, nemůžou doma. Podle mě trvat na jednotném režimu všude za každou cenu, je blbost.
Važ si toho že máte s tchyní dobré vztahy, že chce pomáhat a že je dcerka šťastná. To jestli se dívá déle na televizi a nebo jí něco sladkého, není zase tak moc důležité. Ano, ideální by bylo mít "poslušnou" babičku co následuje do písmene pokyny matky...ale to je celkem scifi. 
dcera rychle pochopí, že babičky je u babičky a doma je doma... já jsem u babiček mohla jíst v posteli sušenky u televize a koukat se na televizi dokud jsem u ní neusnula (bez ohledu na vhodnost pořadů) a nemyslím, že mi to nějak do života ublížilo. Pokud babička neohrožuje dceru na zdraví (např. nedává jí potraviny, na které je dcera alergická), tak bych to neřešila.
Mojí mamce jsem říkala, že nemá dětem dávat sladké před spaním, poslechla mě? Neposlechla... jednou 
- když jí děti ještě v deset večer skákaly po hlavě, tak si příště ty večerní lentilky odpustila . Takže zkus babičce vysvětlit nějaké základní zásady a vysvětlit, proč jsou důležité (u nás sladké večer) - a pak to nech být... zase taková tragédie ty sladkosti a televize nejsou....
.jpg)
mame to zavedena tak,ze co se deje tam, me nezajima a to ani kdyz vidim na vlastni oci,ze jim dcera skace po hlavach..jejich problem a musim rict,ze doma to nedela a jen obcas nahodi,ze u babicky..tak ji reknu,ze to je u babicky a tady je doma...a v pohode..je to jejich vztah a ja do nej nezasahuju...z jidla resim jen piti coly a tak,mam vyhodu,dcera na sladky moc neni a mama vari dost zdrave.
