Proč porod bolí?
Tak, jak svět běží, je dokonalý. Nic není náhodné. Vše má své místo, smysl. Hlad nás nutí se najíst, únava odpočinout si, strach schovat se nebo zaútočit. A jaké místo má bolest? Na něco nás upozorňuje. Na to, čemu se máme vyhnout. Pokud se nožem řízneme do prstu, je to jasné. Máme být trochu opatrnější. Ale co porodní bolesti? Proč se porodní cesty, když přijde ten pravý čas, prostě bezbolestně neotevřou a nevydají dítě? Vím, anatomicky je to jasné, ale bolest má vždy své místo…
Nedávno jsem rodila své čtvrté dítě. Všechny moje předchozí porody proběhly normálně, ale přesto jsem se bála. Ať je to, jak je to, a každá matka mi to bezesporu potvrdí, bolest při porodu je největší fyzická bolest, kterou na světě znám. Mnoho let se zabývám šamanismem a ve své poradně, spolu s manželem, pracuji s energiemi a léčím. Tak jsem se rozhodla, že prozkoumám, co se to vlastně při porodu děje. Proč probíhá zrovna tak jak probíhá. To, co jsem uviděla, mě nesmírně překvapilo.
Vše začíná tam. Všechny budoucí rodinné vazby začínají porodem. Celý porod provázejí děložní stahy. Stupňují se ve zrychlujících se intervalech až do okamžiku neúnosnosti. Nejprve ženu stahy zaskočí, pak se snaží před nimi uhýbat a nakonec začne spolupracovat. Dál už to prostě nejde, moc to bolí. Nastává třetí doba porodní. Žena si uvědomuje, že už před bolestí neuteče, protože není kam, a odevzdá se jí. Bolestí projít a porodit je pro ženu jediná možná cesta. V tom okamžiku se vše stane. Vznikne energetická vazba mezi dítětem a matkou. Žena pod tlakem bolesti vydá ze svého lůna „energetické vlákno“, které bude dítě provázet a sytit energií celé dětství až do dospělosti a mnohdy i mnohem dál.
Je zřejmé, že pro dítě je tato vazba prospěšná. Bez ní by zahynulo. Poskytuje mu ochranou náruč, pozornost, láskyplnou péči. Ale co pro matku? Co pro mě? To už není tak jednoznačné. S každým porodem se vzdávám části své energie ve prospěch svého dítěte. Nevzdávám se dobrovolně, ale pod nátlakem bolesti. Zůstává ve mně pocit ztráty. Odtud pramení všechny pocity známé z šestinedělí – únava i deprese. Vše, co medicína označuje pojmem laktační psychóza. V šamanské terminologii jde o jasné projevy ztráty části duše. Vše se časem zacelí. Zranění duše se překlene různými mosty. Ale uzdraví se po takové energetické ztrátě žena docela? Je to možné, ale způsoby, jak se zranění zahojí, patří individualitě každé ženy. Většina matek se upne k dítěti, naplní celý jejích svět. Může jim to pomoci, ale energii, která jim stále odchází z lůna, to nepřeruší. Vytvoří to pouze most od dítěte k matce. Pokud by se žena opravdu chtěla „vyléčit“, musí umožnit sobě i svému dítěti postavit se na vlastní nohy, odpoutat se z energetické vazby. Pak se jí energie vrátí zpět a dítě na oplátku získá svou vlastní svobodu. Jejich vztah tak získá nový rozměr, a to lásku dvou svobodných lidí a ne vztah vycházející ze závislosti.
V každé kultuře existuje rituál, který tuto věc řeší. Mám na mysli křesťanské biřmování nebo židovské Bar micva. Také všechny přírodní národy mají své tradice, které otvírají dětem vstup do dospělosti, nezávislosti, samostatnosti a tím i k svobodě. Bohužel naše moderní společnost na energetickou podstatu rituálu už dávno zapomněla. Vazby tedy přetrvávají. A škodí dětem i jejich rodičům. Žádná z žen už nevyslovuje větu, která zaznívá v závěru židovské Bar micva: „Nechť je požehnán Ten, který mě nyní zprostil od veškeré odpovědnosti za mé dítě.“ A to je škoda. Tehdy by totiž došlo k velkolepé léčbě. Ženě by se vrátila zpět její síla. Ta síla, pomocí které ochraňovala, pečovala a starala se o své milované dítě.
Vaše Margot
Autorka je členkou Věštírny Květy Fialové.
Diskuse Věštírna pro vás právě dnes!
Každé pondělí a čtvrtek můžete využít možnost on-line výkladu zdarma. Na této diskusi vložte dnes do 11 hodin svůj dotaz a během dnešního dne na něj dostanete odpověď.
(Vstup do diskuse najdete v horní části magazínu v sekci speciály – Věštírna.)
Více o Věštírně Květy Fialové se dozvíte na www.vykladzive.cz
2.12.2010 Rubrika: Věštírna | Komentářů 87 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Proč porod bolí?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Naproti tomu, co mi líčila matka o svých porodech v šedesátých letech jsem prožila nádhernou zkušenost v porodnici v Jilemnici. Malé odddělení, sestřička mi dokonce masírovala kříž na úlevu křečím. Pan doktor spíš monitoroval situaci než co jiného a moc nepřekážel (stejně si myslím že mužský nemusí být u všeho)Dceru jsem hned dostala do náruče. Nádhera.
Nika1, jestli také ta natržení, šití a pohmoždění nebudou způsobena samotným průběhem porodu, polohou (jak logické je tlačit vleže do kopce???), dostatkem času a možností, aby si žena řídila porod sama, za pomoci svých instinktů, klidem, intimitou, nestresováním těhotné z přenášení, nedonášení, zanášení...
sladký tam, kyselý ven.
Také bych podpořila přírodu, až když to nejde tak využít to ostatní.
Nevím jak je to dnes, ale já bych určitě rodila snadněji kdyby přístup sester byl jiný. U druhého porodu se bály vzbudit pana doktora, nezapomínaly stále říkat že už jsem to mohla mít za sebou. U třetího vyvolávaného, když jsem je prosila o mísu tak říkaly, že to není potřeba ale porodní tlaky. Nevěřily třem žádostem, protže to bylo těsně před narozením dcery a já se nemohla uvolňovat a zároneň zadržovat, Byly neštvané, musely vše vyměnit a pak teprve jsem porodila. Záleží jaké je prostředí.
chytrájakrádio: Tak tomu říkám hovadina na pátou.
PEGG: pokud se vyklube alergie, vždy to značí ucpané dutiny. Je třeba hledat cestu, jak uvolnit nánosy.
a proč vlastně chtít císaře na přání? Vždyť pokud je to možné, nejlépe se každé operaci vyhnout.
Krom zdravotního rizika pro dítko, porod načasuje někdo jiný než dítě samotné.
Můj první syn se zdál gynekologovi velký a nařídil mi porod, přestože termín byl určen až o 2 týdny později. Dostala jsem provokačky a ... syn nejprve se snažil jako že teda na ten svět půjde a pak si to rozmyslel a klidně usnul. A já byla taková bolavá, napůl otevřená...teprve až 3. den mi propíchli vodu a pak už tedy musel brouček nedobrovolně na svět. A aby to bylo složitější, tak přemýšleli o císařském řezu, ale na to měl syn už hlavičku příliš nízko, řešili to injekcí do páteře... dlouho mi trvalo než jsem se "poskládala", téměř 4 měsíce. Taky proto jsem už nikdy neposlouchala MUDry tak jak by si přáli a nechala jsem vše na přírodě. A bylo mi lépěji.
Proto si myslím, že pokud není císařský řez nutný, nechť je to o přirozené cestě.
Alice. - 2.12.2010 17:54 - pokud to tak je,tak moje dcera je přesně ten případ, do 15 dobrý a teď je alergická snad všechno a má astma
talenka: může být, však důvodů je více, taky znám těžkého astmatika, narozeného normálně....
Alice.: hodíš odkaz?
kubikm: no vida a u nás má ze tří dětí náběh na astma to jedíné, které šlo přirozenou cestou
kubikm: já tomu taky věřím
punh: moje kamarádka měla neprůchodnou pánev, říkali ji, že může mít max 2 děti, protože to jinak, jak císařem nepůjde...
tak má 2 holky
ale už vím, proč obě mají problémi s plícemi, vysvětlila to alice kousek níže
Alice.: určitě to není pitomost a nedivím se, že u nás se dělá SC ze zdravotních důvodů a ne jen na přání matky.
kareta: žádná pitomost, jednalo se o studii dělanou při případech císařských řezů na přání - samozřejmě to nebyla česká studie
ále houbeles, zánět zubu bolí daleko víc než porod