Moje úchylka mi ničí manželství i rozpočet
Jsem závislá na nakupování spodního prádla. Podprsenky, kalhotky, košilky, podvazky, noční košile, župánky… Nemůžu za to, je to silnější než já. Nedokážu projít kolem obchodu s prádlem, abych do něj nezašla a ve většině případů neodcházím s prázdnou. Podprsenek a kalhotek mám tolik, že kdybych si už teď žádný nový kousek nekoupila, bohatě bych se svou zásobou vystačila nejméně dvacet let.
Je mi sedmatřicet, jsem vdaná, máme dvě děti. A manželovi se má úchylka už pěkně zajídá, protože nám pořádně leze do peněz. Ani bych nespočítala, kolikrát jsme se kvůli tomu hádali, kolikrát mi vyhrožoval rozvodem. Má pravdu, je to z mé strany rozmařilost, nakupovat tolik nepotřebného prádla, ale já nevím, co to se mnou je. Připadám si jako kleptoman, který prostě musí něco šlohnout. Já sice nekradu, za vše poctivě platím, nicméně úchylka to asi je.
Jakž takž jsem se držela v době, kdy jsem byla s dětmi na mateřské, peněz nazbyt nebylo. Hned, jak jsem 
nastoupila do práce, vypuklo to na novo. Došlo to tak daleko, že mi manžel začal zabavovat mou výplatu a dával mi na příděl peníze na domácnost. K ničemu to nevedlo, klidně jsem je utratila za stopadesátou podprsenku a nový ranní župánek. Mám to jako rituál, každý nový kousek doma pečlivě vyperu, druhý den si ho vezmu na sebe a cítím se skvěle. Tím to končí, za pár dní mám opět neodolatelné puzení po dalším novém kousku.
Když nepomohlo zabavení peněz, rozhodl se manžel, že vezme rodinnou kasu tvrdě do svých rukou a nedával mi peníze ani na nákupy, jezdili jsme spolu. Bylo to pro mne strašné, moc jsme se tehdy hádali, takže z tohoto modelu brzy ustoupil. A mně začaly opět mé nákupní orgie.
Je to hrozné, silnější než já. Přitom vím, když si novou věc kupuji, že ty peníze budou na něco jiného chybět, že se zase pohádáme. Nic nepomůže. Ta vidina prvního praní a prvního obléknutí je pro mne neodolatelná.
Teď mi dal manžel nůž na krk. Prý mám navštívit psychiatra, protože to, co dělám, rozhodně není normální, nebo se se mnou rozvede a požádá o svěření dětí do své péče. Jenže já si nemyslím, že bych byla blázen, podle mne něčím podobným trpí většina žen. Třeba moje kolegyně je zase úchylná na boty, druhá na kabelky.
Vím, že to asi přeháním, ráda bych se té závislosti zbavila. Psychiatr je pro mne ale až to poslední řešení. Bojovala nebo bojuje některá z vás s podobnou nákupní horečkou a neodolatelným puzením pořizovat si stále nové a nové věci, i když je vůbec nepotřebuje? Nebo jsem opravdu blázen?
13.3.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje úchylka mi ničí manželství i rozpočet
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dominiko, vždyť to sama nazýváš závislostí a tvrdíš, že s tím chceš bojovat, tak proč se bráníš odborné pomoci?
A praktická rada - jestli ti nejde o to ty věci vlastnit a hromadit, ale o ten zážitek z nakupování, tak je zkus hned zase obratem prodávat. Věc, kterou jsi na sobě měla jednou po vyprání bez problému prodáš. Sice pořád něco proděláš, ale rodinnému rozpočtu to i tak dost pomůže, když do něj ty peníze zase vrátíš. Tvůj manžel snad pochopí, že nějakou nenulovou útratu čistě pro svoji potřebu a potěšení mít potřebuješ (to má každý, i chlapi si snad někdy kupují nové oblečení, hračičky k mobilu nebo počítači nebo tak), ale jde o to nepřekračovat meze. Toho můžeš dosáhnout tím, že z rodinného rozpočtu budeš jen dorovnávat rozdíl mezí cenou, za kterou prodáš předchozí kousek a nákuem nového.
a.... - 13.3.2012 11:23 (odpovědět, poslat vzkaz)
Dominiko tvým problémem není nákup roztomilých zbytečností, tvým problémeme je to, že tvůj manžel málo vydělává
Přesně tak!!!
A jak už tu také bylo psáno, článek neuvádí, jakou část rodinného rozpočtu Dominika utratí za prádlo, kolik utrácí za jiné oblečení apod.
Já mám také své úchylky, takže narozdíl od některých jiných diskutujících, mi to nepochopitelné nepřipadá ...
sociální.inženýrka.v.důchodu 10:35:
Oh, quelle belle mort
- - - - - - - -
Dominiko tvým problémem není nákup roztomilých zbytečností, tvým problémeme je to, že tvůj manžel málo vydělává
.gif)
sociální.inženýrka.v.důchodu: 
tak to už je trošku na palici...
ubrat ti penízků a bude to vyřešený....bojím se aby ta poslední věta nebyla pravda...
.
já si koupím gaťky jednou za půl roku....
.jpg)
Představ si, Dominiko, že by tu psal Tvůj manžel: " Je to hrozný, silnější než já, už když si první, .. druhý .... desátý pivo kupuji, vím, že ty peníze budou někde chybět, vím, že se žena bude zlobit, že se zase pohádáme. Nic nepomůže, Ta vidina prvního doušku je pro mě neodolatelná ... "
Jak se Ti to líbí ??? Takhle přesně se totiž projevuje závislost... je jedno na čem. Je naprosto nezbytné, abys šla k psychiatrovi, jinak prostě o svoji rodinu přijdeš. a pokud je ti i tohle jedno, tak ti asi není pomoci.....
Na nic se nevymlouvej a jdi ... 
Verera: i drsná realita se dá vyjádřit slušně, stejně tak přímá odpověď, o které píšeš. Slova jako magor, cvok, blázen, sice pro někoho mohou vystihovat jeho pohled na věc, ale vlastně se jedná o nadávky nebo urážky. Změnou slovníku přeci nezměníš smysl věty, není potřeba tvrdit, že je to normální a dělá to každý. Sama jsi napsala, že její jednání silně překračuje hranice, za kterých je možný běžný život. Vyjadřuje to totéž, jen je to daleko lépe řečeno. Jenže pozor - ta dáma není mentálně postižená, aby nepochopila, o co jde. A ani to nepochopí lépe, když se jí začne nadávat a urážet ji. Její problém je závislost, z toho se nevyléčí hrubostí. Koneckonců pro jednoho je cvok, pro druhého třeba chudák. Je to jen věc subjektivního pohledu. Ten objektivní je jen a jen definice diagnózy. Tou hrubostí se spíše jen odkryje povaha toho, který ta slova používá, ne toho, ke kterému směřují.
Taky mám ráda a nakupuji třeba boty a kvalitní kabelky, ale do takových obludných rozměrů to nezašlo. Myslím, že jsi opravdu nemocná a měla bys navštívit odborníka. Zavčasu, než se s tebou manžel opravdu rozvede.
"umřeš hlady osamělá pod mostem zahrabaná do hromady župánků a podprsenek." Ovšem nebyla by to krásná smrt?
Ťapina:
uz to tu padlo. Ty nemas uchylku. Uchylka je neco, co ti nenarusuje okolni vztahy, neruinuje rozpocet a dokazes si rict "ne, ted nekoupim, protoze je to jen rozmar, mam doma 50 podprd a dalsi nepotrebuju... " a opravdu nekoupis, nemyslis na to a jses schopna projit kolem obchodu aniz bych citila nutkavou potrebu jit si neco koupit... Takze ano ses nejspis zavisla a se zavislakem se neda zit, nedivim se tvemu muzi, ze uz ma toho plne zuby.
Alkoholik, gambler, shopaholik... zavislosti, zkus si o tom neco najit na netu misto ujistovani se, ze jsi ok a kazda druha ma stejnou "uchylku" jako ty... prestan si to omlouvat, lhat si do kapsy...
Bellana: 10:05 To je ale uplne uzasna rada jakypak nadlehceni. Skoda, ze to nejspis necte Dominiky manzel, je to spis rada pro nej jak vylepsit rodinny rozpocet.
Me se to opravdu hodne libi.
Mozna tak moc, ze zkusim prodat nektery svoje pouzity podprdy a aspon budeme mit na cisticku vody co chcem koupit kvuli detem a je docela draha.
Nemluve o tom, ze je naprosta pravda, ze Dominika by byla ukojena a jeste by na tom vydelali. To je zatim nejlepsi rada, co tu padla
Závislost se pozná právě podle toho, že to člověk nezvládá, ničí mu to rodinu, vztahy a osobní život. Hodně žen rádo nakupuje, stejně jako hodně lidí pije rádo alkohol. Alkoholikem není ten, kdo pije denně (třeba pivo po obědě), ale ten, kdo sedí v hospodě, když by měl být v práci. A závislá na nakupování jsi ty, protože nakupuješ, i když si to rodinný rozpočet nemůže dovolit. Obojí má řešení stejné, psychiatr a léčba.
.jpeg)
Manželovi se nedivím a jestli s tím okamžitě něco neuděláte, tak přijdete o manžela i o děti a bude sem psát, jak jste nešťastná, ale raději obětujete děti, než byste si odpustila nepotřebný hadr
.JPG)
Sice se nepíše, jak často si paní kupuje, ale pokud to ruinuje rozpočet, tak to není dobré...
Když si dokázala odříct nákupy na mateřské, tak si je dokáže odříct i teď, jen chtít.
Volila bych nějakou náhradní odměnu. Když si měsíc nekoupím nic ve spodním prádle, tak .... ať si dosadí cokoliv - masáž, kosmetiku, dobrou večeři nebo kino pro i manžela..
Pokud to nezabere, tak psychologa - zjistit, co si tím nahrazuje, jinak nejspíš manželovi dojde trpělivost...
.gif)
Aluse: Ale ten zástupný "problém" objeví jedině psychiatr - ne tlupa žeských na netu 
