Moje úchylka mi ničí manželství i rozpočet
Jsem závislá na nakupování spodního prádla. Podprsenky, kalhotky, košilky, podvazky, noční košile, župánky… Nemůžu za to, je to silnější než já. Nedokážu projít kolem obchodu s prádlem, abych do něj nezašla a ve většině případů neodcházím s prázdnou. Podprsenek a kalhotek mám tolik, že kdybych si už teď žádný nový kousek nekoupila, bohatě bych se svou zásobou vystačila nejméně dvacet let.
Je mi sedmatřicet, jsem vdaná, máme dvě děti. A manželovi se má úchylka už pěkně zajídá, protože nám pořádně leze do peněz. Ani bych nespočítala, kolikrát jsme se kvůli tomu hádali, kolikrát mi vyhrožoval rozvodem. Má pravdu, je to z mé strany rozmařilost, nakupovat tolik nepotřebného prádla, ale já nevím, co to se mnou je. Připadám si jako kleptoman, který prostě musí něco šlohnout. Já sice nekradu, za vše poctivě platím, nicméně úchylka to asi je.
Jakž takž jsem se držela v době, kdy jsem byla s dětmi na mateřské, peněz nazbyt nebylo. Hned, jak jsem 
nastoupila do práce, vypuklo to na novo. Došlo to tak daleko, že mi manžel začal zabavovat mou výplatu a dával mi na příděl peníze na domácnost. K ničemu to nevedlo, klidně jsem je utratila za stopadesátou podprsenku a nový ranní župánek. Mám to jako rituál, každý nový kousek doma pečlivě vyperu, druhý den si ho vezmu na sebe a cítím se skvěle. Tím to končí, za pár dní mám opět neodolatelné puzení po dalším novém kousku.
Když nepomohlo zabavení peněz, rozhodl se manžel, že vezme rodinnou kasu tvrdě do svých rukou a nedával mi peníze ani na nákupy, jezdili jsme spolu. Bylo to pro mne strašné, moc jsme se tehdy hádali, takže z tohoto modelu brzy ustoupil. A mně začaly opět mé nákupní orgie.
Je to hrozné, silnější než já. Přitom vím, když si novou věc kupuji, že ty peníze budou na něco jiného chybět, že se zase pohádáme. Nic nepomůže. Ta vidina prvního praní a prvního obléknutí je pro mne neodolatelná.
Teď mi dal manžel nůž na krk. Prý mám navštívit psychiatra, protože to, co dělám, rozhodně není normální, nebo se se mnou rozvede a požádá o svěření dětí do své péče. Jenže já si nemyslím, že bych byla blázen, podle mne něčím podobným trpí většina žen. Třeba moje kolegyně je zase úchylná na boty, druhá na kabelky.
Vím, že to asi přeháním, ráda bych se té závislosti zbavila. Psychiatr je pro mne ale až to poslední řešení. Bojovala nebo bojuje některá z vás s podobnou nákupní horečkou a neodolatelným puzením pořizovat si stále nové a nové věci, i když je vůbec nepotřebuje? Nebo jsem opravdu blázen?
13.3.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje úchylka mi ničí manželství i rozpočet
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
určitě odbornou pomoc ,pokud j e to pravda 
a manželovi pevné nervy 
Jste prostě závislá jako jsou alkoholici a feťáci, takže šupky hupky k psychiatrovi a snažit se. Bez vůle chtít to změnit, to nepůjde. Vůbec do obchoďáků nechoďte a zvolte si trasy, kde nejsou krámky se spodním prádlem. Bude to těžký jako je těžký se zbavit každý závislosti a zvyků. Být vaším manželem, tak vyžaduju od vás příspěvek na domácnost a nechám vám "kapesné". Nejste svéprávná v manipulaci s penězi, protože jste prostě závislá. Pochybuju, že je to normální, v mém okolí nikdo takhle závislý na nakupování není. Jo moje mamka kdysi, potom co byla 12 let doma a pak šla do práce, tak začla takhle utrácet za hadry, ale nějak to zvládla sama. Ale taky měla 30 kostýmů a já neměla zimní boty. Fakt máte problém.
Monik: To je fakt, já mám taky úchylku. Snažím se ušetřit tolik, abychom měli slušnou finanční rezervu v případě, kdyby se stalo něco neočekávaného a my se pak nedostali do problémů se splácením hypotéky, abychom si nemuseli půjčovat, pokud by odešla lednička nebo auto, aby děti mohly jet na školu v přírodě, na hory, na tábor.
Z toho důvodu je mi líto vydávat peníze na nákup oblečení, boty si kupuju jen pokud ty staré jeví snahu mě výhledově opustit, prádlo podobně.
Asi bych měla vyhledat odbornou pomoc, zjevně to není normální 
Tímhle vážně netrpí většina žen, např. mě to, když potřebuju něco na sebe sehnat, vyloženě otravuje. Fakt se divím, že už jsi nevyhledala odbornou pomoc dávno.
Jinak můj manžel je ujetý na hodinky, za 17 let, co jsme spolu, má asi páté. Ale jeho záliba se pohybuje spíš v teoretické rovině - dokáže hodiny sedět u počítače a hledat, které by si vybral - no, taky nechápu, ale říkám si, že je to pořád lepší, než kdyby chodil do hospody
Madietta: Aja: 
Mazej k psychiatrovi a fofrem!
Tvůj manžel musí být světec.
Omlouvat to úchlkami jiných je vážně výmluva. Ony se ty úchylky většiny lidí omezují na to, že prolezou obchody, vyzkouší si třeba desítky párů bot a zase jdou, koupí tak o jeden až dva páry víc ne skutečně potřebují.
Když ráno pečlivě přepereš jednou, dvakrát nošený kousek, to už nefunguje? Na tom oblečení rozdílo totiž rozhodně poznat být nemůže.
A fakt nechápu, kdes v sobě vzala tu drzost hádat se s manželem, když vzal pevně finance do svých rukou a odmítal ti dávat peníze na tvoji úchylku. Chápala bych, kdyby sis třeba sem tam o nějaké zkoušela říct, ale být hnusná na manžela , když si uvědomuješ, že se snaží tímto způsobem zajistit prostředky pro děti, to je už opravdu silné kafe.
Já bych na jeho místě neustoupila už tehdy. A děti by ti v případě rozvodu svěřil jen naprosto šílený soudce, naopak ty bys měla mít tolik soudnosti, že bys je sama dala do péče manželovi.
Možná jsem to podala drsně, ale máš poslední šanci se vzpamatovat, jinak umřeš hlady osamělá pod mostem zahrabaná do hromady župánků a podprsenek.
Vlastne ano, Dominiko, mas pravdu. Kazda zena ma nejakou uchylku. Taky jednu mam.
Prioritne utracim za zdravi svych deti, hlavne za prevenci.
A vetsinou to dojde az tak daleko, ze nemam ani na obleceni pro sebe.
Madietta: 
.gif)
Madietta:
Hlavně jí nepiš link na to správný auditko
No to je teda uchylka a dost velka.
Dominiko, prosim te a detem najist das a nebo jsou hladove a bez bot?
Asi ne, kdyz je tam jeste manzel. Ani se mu nedivim, ze v pripade rozvodu by je chtel do sve pece. Nejspis mu na nich zalezi.
Chudak manzel, chudaci deti. Mit nekoho takovyho jako tebe, tak uz jsem davno radsi samozivitelka.
Hodne rychle s tim neco udelej, prootze az dojde manzelovi trpelivost, bude pozde.
Teda ten fakt musi mit svatozar jak psala linda.
ne, každá z žen něčím podobným určitě netrpí. Ani většina.
a tohle opravdu je na odbornou pomoc.
.jpg)
přesně tak jedině odbornou pomoc...nechápu jak se tady někdo může posmívat-viz kosmo
taky mám známou závislačku na nakupování ale naprosto všeho,takové pohádky co si dokáže vymyslet proč to či ono musela koupit jí žere jen její submisivní,zadlužený manžel...denně musí uspokojit svoji vášeň a jít něco koupit tedy hlavně oblečení,má jednu místnost s krabicema oblečení která nikdy nenosila ale co když?absloutně odmítám jí jakkoli něco říkat neb s takovou zlobou a nenávistí při vyslovení názoru jsem se nesetkala,proto Dominikou alou k odborníkovi
A to se vsadím, že si Dominika ani nekupuje správnou velikost podprsenky.
tak to je fakt na to jít k psychiatrovi .............holka nezávidím Ti tu úchylku,manželovi nezávidím život s Tebou,ale on by Tě měl podpořit a jít k tomu psychiatrovi
.jpg)
Dominiko jsi cvok a tvuj manzel jeste vetsi, ze s tebou jeste porád je!
Ano vetsina zen to má podobne, nekdo ujizdi na kabelkách, nekdo na botech, ale to neznamená ze koupi kazdou botu kterou potká. Taky mám ráda podprsenky a boty, projizdim internetove ochody minimálne jednou do tydne, ale koupila jsem si za posledni rok 3 podprdy a boty vcera poprvé od minulého léta. Holka neco s sebou udelej, hledej pomoc, protoze timto stylem skoncis sama s haldou spodniho prádla!
.gif)
Bellana: Naprosto souhlasím s tím, že se jedná o sakra pošahané chování - na to jedině Chocholouška!!!!
Tohle žádný obvoďák kosmonoska nepořeší
Já su tak šťastné, že su zdravé 
Buď ráda, že je manžel tak trpělivý, já už bych s Tebou nebyla dávno!
