Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Zaffira: Já bych na něho nebyla tak přísná. Když se nevyspím, jsem hodně nevrlá a někteří lidé mají lehký spánek a taky špatně usínají, když se v noci probudí. Ale odstěhovala bych se i s dítětem do jiného pokoje. Pokud se manželovi lépe spí, když jsem vedle, tak by měl pochopit, že i dítěti se lépe spí, když je máma vedle něho. Žárlit na vlastní dítě je sice přirozené, ale měl by pochopit, že teď by i jeho priority měly být jiné. Ostatně: nebyl právě tohle argument pro přítomnost otců u porodu, že jsou pak emaptičtější k potřebím dítěte?

Šmarjá, prostě přestěhuj postýlku a hotovo. Nepředpokládám, že máte 300 metrový byt a ty za miminem půjdeš půl hodiny. Táta má přece právo se vyspat ve svý posteli stejně jako ty.
Bambulka: monitor dechu...probůh, ať žijí šílené matky, dneska nestačí chůvička, už je třeba monitor dechu a co dál..nic se nemá přehánět. Naše generace přežila bez takových výmyslů a je zdravější než dnešní děti, ze kterých jejich ortodoxní matky blahem učůrávají...
A teď mě sežerte

On si taky "pořídil" dítě, takže trochu nepohodlí, oproti dost velkému "nepohodlí" pro matku, může taky přežít. Jasně on má dítě, ale nic se pro něj nemění (narozdíl od matky, které se musí jaksi vzdát pracovního, společenského atd.života), nijak se omezovat nebude a nedej bože, aby se v noci 2x vzbudil.

To je zase magor. Maximálním ústupkem bych viděla to, že bych si koupila matraci a spala s malou v dětském pokoji. Je to úplný nesmysl takhle malé dítě nechávat spát samotné. Od 3 let ať si má svůj pokoj, ale dřív?

Myslím si, že je to normální, když má maminka dítě u sebe i v noci. Ať si jde lehnout manžel do jiného pokoje nebo na zem do kuchyně, když se chce vyspat. Nedá se nic dělat, každé miminko se budí, má na to právo. Když jsou lidi rozumní, tak se vždy domluví.

a to on netušil, že mimino se v noci budí?
Ať si manžel dá vycpávky do uší nebo se jde vyspat vedle, ale mimino který bych kojila, bych měla u sebe - právě proto, abych nemusela nikam přecházet a taky bych se chtěla vyspat

řekla bych, že je to stejný pán, kterému včera vadil v posteli pes....
proto si vážím manžela, protože ten je normální

Připadá mi, že dítě, které cítí, že není samo, je klidnější. A matka taky. Manžela vzbudí sebemenší hluk, tak bylo jedno, jestli je dítě vedle nebo u nás a pro mě to bylo pohodlnější, nemusela jsem hodit daleko. Bylo to v dobách látkových plen, vstávat jsem musela stejně, protože bylo třeba přebalit, někdy i převléci mokré oblečení. . Muži si sice děti přeji, ale stejně na ně žárlí, ale i tak bych se odstěhovala za dítětem do doby, než bude spát celou noc, ať se to manželovi líbí nebo ne. V tuto chvíli jsou přednější potřeby dítěte.

Manžela neposlouchej, kup válendu a odstěhuj se do pokojíčku. Je to asi jediný možný kompromis, protože strčit prakticky novorozeně do jiného pokoje je nedobré z mnoha důvodů. Na druhou stranu manžel se potřebuje vyspat a nemá jako ty možnost dospat se přes den s dítětem, tak holt se musíte na nějakou dobu rozestěhovat.

Asi tak do třičtvrtě roku myslím, pak jsme odsunuli postýlku do vedlejší místnosti. Ten můj zas dělal směny a po noční chtěl, abychom ho nerušily V 1+1 Je fakt že je pohodlnější natáhnout ruku a vrazit dudlík než vstávat a chodit jinam. Dala bych si teda dočasně postel do dětského pokoje.

Tak já bych svou dceru v samostatném pokoji nemohla nechat. Často blinkala a kdybych ji třeba několikrát nezvedla, tak by se mohla udusit. Takto malé miminka ještě nemůžou pořádně točit s hlavou a převalovat se, takže když blinkají, tak je to dost nebezpečné.

Můj manžel spal do tří měsíců malé v obývacím pokoji, jelikož se malá budila asi tak 4-6x za noc a řvala i dvě hodiny v kuse. Šel tam dobrovolně, když viděl, že se v ložnici nevyspí. Nenapadlo ho dát dceru jinam.

Manželovi vysvětli, že je to nebezpečné, zvláť, když nemáte monitor dechu a dceru tam neuslyšíš, kdyby se náhodou začala dusit.

By mě zajímalo, co by dělal, kdybyste bydleli v jednopokojáku .

My máme dvojčata a já s nima spím v ložnici a manžel vedle v obýváku se psem. Vyhovuje nám to, praktikovali jsme to již před narozením dětí z důvodu manželova chrápání. Nedovedu si představit, že bych běhala za dětmi každé dvě hodiny kvůli kojení do vedlejšího pokoje. Už mají rok a pořád vstávám v noci tak třikrát na kojení. Manžel podle mě jaksi nepochopil, že je tu třetí človíček, který potřebuje Vaši lásku a blízkost .Asi byl zvyklý být středem vesmíru on. Buď se odstěhuje do jiného pokoje on nebo Ty, jiná možnost není.

Linda - 1.9.2010 7:50
Prostě se nedej, přece neodstrčíš dítě, vnímá čím dál víc a potřebuje vědět,že je mu někdo na blízku a ne že je samo, přijde mi to surové a nepraktické.

Mám deseti měsíční dcerku a spí s námi v ložnici, někdy nad ránem i se mnou, když má problémy. Teď jí rostou zuby a je to siiiila, takže přítele nabádám, ať jde do obýváku a trochu se vyspí...ale nechcePokojíček jí připravujeme zatím na hraní a s přesunem uvidíme.