Co s malým vzteklounkem?
Moc prosím zdejší ženy – maminky o radu. Mám dvouletou dcerku a poslední dobou si s ní nevím rady. Dřív bývala poměrně hodná, ale co vyvádí teď, je už neúnosné. Začala se totiž strašně vztekat. Dříve jsem o takových výbuších vzteku jen slýchala a myslela si, že vypravěči přehánějí, aby se udělali zajímavými, ale dnes vidím, že je možné opravdu všechno.
Nikolka se vzteká absolutně kvůli všemu. Doktorka mi řekla, že to je počínající období negativismu a že ho malá bude asi prožívat hodně intenzivně, nicméně mne uklidnila, že to časem samo odezní. Co s Nikolou dělat v jejích záchvatech, mi však poradit nedokázala.
A já jsem zoufalá, utahaná a vyčerpaná. Jakoby mi mou holčičku vyměnil nějaký čert. Sotva se ráno vzbudí, tak to začne. Vzteká se u oblékání, mytí, u jídla. Nedokáže ještě pořádně vyjádřit, co vlastně chce, takže se v bytě neustále rozléhá její vzteklý pláč, případně křik. A že opravdu umí. Mohutně nabere dech a z plna hrdla spustí. Už jsem se přistihla, že mám nutkání jí při tom nabírání dechu zacpat pusu. Strašný.
Jít s ní ven, nebo dokonce k někomu na návštěvu, to je další očistec. Návštěvy jsme tedy už vzdali, protože to pokaždé byla velká ostuda a špatně skrývané rozpaky ze strany hostitelů. Nikola chce všude vlézt, na všechno sahat, všechno si brát, jakýkoli – i velice mírně řečený zákaz – v ní vzbudí šílenou, ječící ďáblici.
Procházka venku je to samé. V kočárku sedět nechce a venku mi utíká, kam se jí zlíbí. Jakékoli omezení nebo nasměrování správné cesty bere jako kruté omezení a řve na celou ulici. Nakupování s ní jsem radši už delší dobu nezkoušela a zkoušet ho zatím ani nebudu.
Jsem nešťastná, připadám si jako matka, která selhala, když nejsem schopná poradit si děckem, kterému byly v červnu teprve dva roky. Co bude asi dělat, až ještě více vyroste? Kolikrát se přistihnu při myšlence, že jsem ji snad radši ani neměla mít, že by mi bez ní bylo líp a nebyla bych tak vystresovaná. Naštěstí mne tyhle pocity hned přejdou. Samozřejmě, že ji miluji a nedala bych ji za nic na světě.
Co by na takového malého vzteklouna mohlo zabrat? Nějaké rozumové vysvětlení ještě není schopná pochopit a hlavně – v tom svém záchvatu stejně nic nevnímá, když ji plácnu, ječí o to víc. Máma mi radila studenou sprchu, ale to zase připadá drastické mně. Už však uvažuji, že to snad vyzkouším, protože jsem doslova na pokraji sil. Každou chvilku, kdy je malá pryč s tatínkem nebo s babičkou, si vyloženě užívám. Problém je, že s ní nikdo dlouho nevydrží a všichni mi ji sotva po hodině vracejí s tím, že jim to už stačilo. I manžel jí má dost a zdá se mi, že v práci tráví víc času, než by nezbytně musel.
Jsem na ni vlastně sama, nikdo mi nepomůže, každý mi akorát řekne, že je to malé dítě a že to musím vydržet. Ale copak to jde?
11.9.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 89 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co s malým vzteklounkem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Synovi byly dva v červenci, ale narozdíl od vaší dcerky umí skvěle mluvit. Myslím, že i kdyby neuměl, tak dost chápe. My spolu diskutujeme. Když něco nechce, vysvětluji proč musí, když se zasekne a spustí řev, putuje do pokojíku a čekám až přijde. K naplácání přes zadek přistupuju, až když dělá něco nebezpečného nebo vzdoruje déle jak půl hodiny. Ale to je proto, že plácnutí bere jako trauma, které mi pak připomíná třeba po půl roce. Každé dítě je v tomhle jiné, kamarádka používá vařečku, protože na její dítě nic jiného neplatí a někdy na ni stačí jen ukázat a je klid. Většinou křičím, spíš abych si ulevila já, ale zabírá i nápodoba, praštím s sebou zrovna jako on a po chvíli je klid. Děti v tomhle věku ještě nedokážou ovládat své emoce a když to vidí u druhého, často si uvědomí, že je jejich chování nevhodné. Ale když nechce čistit zuby, tak ho prostě chytnu a vyčistím, ať si u toho řve. Naopak, když třeba nechce uklidit, je prostor pro diskuzi a kompromis. Dobře, já ti pomůžu, ty uklidíš všechny balony a já včechny auta. Pokud to neplní, odcházím z pokoje.. Záleží situace od situace a taky povaha od povahy. Určitě na něco taky přijdete. Nechodit s dítětem ven ani na návštěvy mi nepřijde dobré.
.JPG)
Ota: no jen aby nelítaly psí chlupy a šroubky z kola 
.jpg)
Stanik: no právě .... prostě ti cyklostezku šoupnou na chodník ale už tam na chodník nedají výjimku pro jízdu na kole. Nebo ti cyklostezku přivedou k 6 kjolejové trati a na přechodu který není vyznačen tě nabádají " cyklisto veď kolo" přitom přes koleje oficiálně nesmíš ...
Jak v tomhle státě má člověk vychovávat děti ?
Křeček: to sou takové přátelské žďuchance no ni ?
Ota: Stanik: a co vy dva se tu zase perete?
Ota: no o tom co je na magosi za pak, ani snad diskutovat nemusime :-)
Ota: no pokud je znacka "vsech" vozidel, tak vsech - i kol
Stanik: to přece neříkám, už jsem uvedl dřívě- pokud je před cestou značka s přešktrlým cyklistou tak tam nejedu... pokud tam žádná značka není a na mapě pro cyklisty vydané magistrátem H.M.Prahy je poznámka projeď parkem tak jedu.......
Pokud je na značka zákaz vjezdu všech vozidel nebo motorových vozidel tak tam na kole klidně jedu ... pak se ovšem hádám s městským policistou co ta značka znamená
Pro legraci ukáži ti jednu značku pro cyklisty umístěnou příslušným magistrátem na zákaz vjezdu ( Zvole u Prahy)
http://www.nax.cz/wp-content/uploads/zakaz.jpg
Almega: přesně tak
Majucha: já tomu taky nerozumím, já bych holky přetrhla, kdyby takhle vyváděly.
Samozřejmě tomu vztekacímu období se nedá zabránit, ale nechat parchanta skákat po vlaku, to nepochopím.
Naše generace byla nějak jinak vychovávaná,styděli jsme se cizích lidí a nepamatuju se,že by i moji mladší sourozenci někdy takhle vyváděli ve vlaku,nebo v autobuse.Stačilo jedno napomenutí a byl klid.Dnes se dává dětem tzv.západní výchova k větší samostatnosti(a drzosti a nevychovanosti).Netvrdím,že bití dětí je správné,ale někdy by byl lepanec nebo plácnutí přes zadek rákoskou nejlepší medicínou na vztekání,dožadování a řev.Když si vzpomenu,jaká jelita jsme měli po těle od výprasků klackem na prádlo,řemínkem od šicího stroje,od bytelné bačkory atd.Učitelka na TV jen řekla: no to jsi tedy dostal za tu poznámku(pětku...)- a dnes by se sháněla policie,doktor,sociální pracovnice a novináři.....
Je fakt, ze nasim stacilo zvednout oboci a ja se dokazala zklidnit (s vidinou pohlavku si date majzla... diky tomu se i naucite ovladat )... a myslim, ze jsem taky chytla sprchu...
Co se tyce cyklistu a pejskaru, je mi to sumak, vadi mi oboje v momente, kdy se dotycny chova bezohledne... 
Ota: hmm.. takze mapa je nad dopravni zanceni primo na miste? to sou mi veci
Majucha: presne.. moje rec...
mamka mi rikala, ze my jsme nic takoveho nedelali a to neni zadny idealista.. jasne , ze jsme zkouslei, kam az muzem, ale ve 100% pripadu, kdy takove chovani bylo nevhodne nam bylo vystvetleno, ze takhle teda rozhodne ne
Majucha: ono je to různé... ve skutečnosti se jedná většinou o hlas bezdětných filozoficky vzdělaných osob, které si v dnešní době našly svoje místo i v EU ( po té co ovládly USA).
To jsou takové ty paní, které ve 40-50 letech seznaly, že přes jejich vzdělání a všechnen ten effort ve jménu dobra nemají rodinu.
Když se podíváš na vládní komise , parlametní výbory a "dobrovolné organizace" chránící rodinu, ženu a dítě" před námi muži, tak je to samá taková paní přešlá mrazem........
