Co s malým vzteklounkem?
Moc prosím zdejší ženy – maminky o radu. Mám dvouletou dcerku a poslední dobou si s ní nevím rady. Dřív bývala poměrně hodná, ale co vyvádí teď, je už neúnosné. Začala se totiž strašně vztekat. Dříve jsem o takových výbuších vzteku jen slýchala a myslela si, že vypravěči přehánějí, aby se udělali zajímavými, ale dnes vidím, že je možné opravdu všechno.
Nikolka se vzteká absolutně kvůli všemu. Doktorka mi řekla, že to je počínající období negativismu a že ho malá bude asi prožívat hodně intenzivně, nicméně mne uklidnila, že to časem samo odezní. Co s Nikolou dělat v jejích záchvatech, mi však poradit nedokázala.
A já jsem zoufalá, utahaná a vyčerpaná. Jakoby mi mou holčičku vyměnil nějaký čert. Sotva se ráno vzbudí, tak to začne. Vzteká se u oblékání, mytí, u jídla. Nedokáže ještě pořádně vyjádřit, co vlastně chce, takže se v bytě neustále rozléhá její vzteklý pláč, případně křik. A že opravdu umí. Mohutně nabere dech a z plna hrdla spustí. Už jsem se přistihla, že mám nutkání jí při tom nabírání dechu zacpat pusu. Strašný.
Jít s ní ven, nebo dokonce k někomu na návštěvu, to je další očistec. Návštěvy jsme tedy už vzdali, protože to pokaždé byla velká ostuda a špatně skrývané rozpaky ze strany hostitelů. Nikola chce všude vlézt, na všechno sahat, všechno si brát, jakýkoli – i velice mírně řečený zákaz – v ní vzbudí šílenou, ječící ďáblici.
Procházka venku je to samé. V kočárku sedět nechce a venku mi utíká, kam se jí zlíbí. Jakékoli omezení nebo nasměrování správné cesty bere jako kruté omezení a řve na celou ulici. Nakupování s ní jsem radši už delší dobu nezkoušela a zkoušet ho zatím ani nebudu.
Jsem nešťastná, připadám si jako matka, která selhala, když nejsem schopná poradit si děckem, kterému byly v červnu teprve dva roky. Co bude asi dělat, až ještě více vyroste? Kolikrát se přistihnu při myšlence, že jsem ji snad radši ani neměla mít, že by mi bez ní bylo líp a nebyla bych tak vystresovaná. Naštěstí mne tyhle pocity hned přejdou. Samozřejmě, že ji miluji a nedala bych ji za nic na světě.
Co by na takového malého vzteklouna mohlo zabrat? Nějaké rozumové vysvětlení ještě není schopná pochopit a hlavně – v tom svém záchvatu stejně nic nevnímá, když ji plácnu, ječí o to víc. Máma mi radila studenou sprchu, ale to zase připadá drastické mně. Už však uvažuji, že to snad vyzkouším, protože jsem doslova na pokraji sil. Každou chvilku, kdy je malá pryč s tatínkem nebo s babičkou, si vyloženě užívám. Problém je, že s ní nikdo dlouho nevydrží a všichni mi ji sotva po hodině vracejí s tím, že jim to už stačilo. I manžel jí má dost a zdá se mi, že v práci tráví víc času, než by nezbytně musel.
Jsem na ni vlastně sama, nikdo mi nepomůže, každý mi akorát řekne, že je to malé dítě a že to musím vydržet. Ale copak to jde?
11.9.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 89 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co s malým vzteklounkem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Almega: přesně ... pejskaři .. ti nikdy nikoho neobtěžují
Teď se rozmohlo jako mor pejskaření na kolečkových bruslích na cyklostezkách.
¨To vneslo nový náboj do "korektních vztahů" bruslařů, kteří jsou na cyklostezce " doma" a cyklistů, kteří "je tam obtěžují".
Musím říci, že pro cyklistu jsou psi něco jako děti pro Staníka, natož psi na cyklostezce 
Almega: a pokud te tedy nenapadaji . protoze pres plot neskoci, naklpak ani fň nemuzes rict ty, neb bys leda tak mohla volat hygienika, jetli nahodou psi stekot neprekracuje limitni hodnoty
nastesti.. 
Almega:nemam rada vztekle psy.. ale pokud jsou za plotem, jsou na soukromem pozemku...
Ota: obtezovat jsme zkusila jednou, nasledovala sprcha a prulesk - to stacilo, vicekrat to clovek nemel potrebu zkouset. Kdyz vidim dnesni deticky co vsecko si muzou dovolit a vsichni se ohaneji " respektovanim jejich osobnosti" 
to je ta uzasna liberalni vychova...
Stanik: nemůžu si pomoci, ale někdy mám dojem, že jsi se na světě objevila ve zralém věku 18ti let, kdy jsi nikoho neobtěžovala a ....
Každém je přece jasné, že dítě nejde resetovat, nemá na sobě tlačítko s nápisem shutup a že dětské projevy jsou součástí " LIDSTVÍ".
Také je každému ( tedy až na tebe) jasné, že když byl dítětem, že obtěžoval okolí valnou většinou činností,které jeho rodičům přišly jako docela v normě.....
Víte,na moje děti žádná voda nepůsobila,takže jsme od toho ustoupili po jedné ošklivé zkušenosti...Nevím proč by to v obchodě nemohli chvíli vydržet,už kolikrát jsem byla svědkem,jak chudák matička byla rudá jek rajče, jak se styděla za své řvoucí dítě,že kolikrát nechala vozík s nákupem stát a utekla pryč ...Já jsem mnohokrát utěšovala takové nešťastnice,ať si z toho nic nedělají,že ty dítka to jednoho dne přejde,ještě jsem neviděla,že by nějaké větší(starší) dítko,třeba 10 leté,se válelo na zemi a dožadovalo něčeho(leda postižené...).Víc mi vadí,když přijedu pracovat na vesnici,musím chodit mnohokrát sentam podle plotů a za nima štěkají hystericky a nenávistně velký psi,skáčou vysoko na plot,tak až mám strach,že přeskočí a vrhnou se na mě a jejich majitelé sedí na lavičce u domu a neřeknou jim ani fň,místo aby psa okřikli,nebo zavřeli na chvíli někam....
Almega: btw. obtezovat okoli nadmernym hlukem s vymluvou " je to preci jen dite" ti opravdu prijde v poradku? Me teda ani nahodou
Almega: nevidim duvod, proc by pani mela byt masochistka... a jen utrpne cekat, pokud se to da vyresit rychleji a velmi ucinne trochou studene vody 
Takový podobný článek už tady nedávno byl,myslím,že sprcha není to pravé.Raději nechat válet a řvát,vždyť maminka má času dost,nic jí neuteče.Že lidi zírají,na to si člověk musí zvyknout.Klidně jsem stála vedle válejícího řvouna,a čekala,až ho to přejde.Nepamatuji si,že by kluk modral,přestalo ho to záhy bavit,když viděl můj nezájem.Rodič musí svým klidem a nadhledem zvítězit nad vzteklounem,hned v začátcích,jinak se dočká opravdu nepěkných situací později.Když mi někdo radil,abych s tím řevem něco dělala,sdělila jsem mu,že to právě dělám.V obchodě jsem vydržela řev,je jasné,že okolí a prodavačky třeba reptaly,jenže nakoupit jsem musela a oni to tu chvíli vydrželi.Nejvíce se osvědčilo přesunout zájem dítěte na něco úplně jiného,klidně naprostou blbost řečenou několikrát tiše do ucha,tím,že to bylo jinak řečeno,než křikem,tak se pozornost obrátila a už bylo skoro vyhráno.Moje děti byly až do určitého věku na kšírách i v kočárku,dnes to nějak není vidět....
Ota: jj, presne ta
Sprcha funguje, znám to od mladšího bratra. Míra vztekání zřejmě souvisí s temperamentem, u nás byly větší problémy s dcerou než se synem, ale na sprchu došlo jen jednou, obvykle stačilo zavřít ji do pokoje. V okamžiku, kdy ale dítě začne lapat po dechu a nemůže dýchat, je opravdu nutné způsobit mu nějaký protišok, protože je ve stavu ohrožujícím život, studená voda je osvědčený způsob, opravdu stačí jen sprška z láhve do obličeje. Bráchu jsem taky jednou musela sprchovat, když se začal vztekat v okamžiku, kdy jsem ho měla na starosti.
Stanik: bohužel trubku nam blokli .,.. není to ta reklama na ochranu ?
Ota: http://www.youtube.com/watch?v=mkhkpyQTs_c&feature=related
no ehm.. nemam deti.. ale reknu jak to vyresili znami... proste dostla ledovou sprchu - i v obleceni.... stacilo dvakrat, pak zachvaty prestaly... drne , lec ucinne, v okoli mnohokrat pouzite a vyresilo to hystericke vylevy
funguje i napodobování ... tedy lehla si na zem v obchodě? Máte-li na to to povahu hoďtě sebou na zem vedle ní .... dítě pak ztratí pojem vyjímečnosti a přestane ...
Jinak sprcha, zavření do jejího pokoje to vše funguje.
U nás jsem někdy používal i to, že jsem kluky prostě vzal do náruče a nepustil ... uklidnili se většinou dost rychle.....
Taky pomáha dělat další neobvyklé věci, tedy začít si pískat, nebo zpívat a tancovat a tak ... prostě to dítě nějak vyrazit z jeho "turbostředného módu"aby zjistilo, že se lidi nekoukají na něj , ale na jeho šíleného rodiče
Držím palce, otec tří kluků
