Neodbytná nutkání. Jaká ovládají vás?
.jpg)
Někdy mám neodbytné nutkání. Není to nic světoborného. Nebo svět zachraňujícího. Ale nemůžu s tím nic dělat. Jenom udělat to, co se má.
Možná to znáte sami. Sedíte u stolu a najednou si všimnete věci, která je špatně. Nebo možná ne špatně, ale ne tak akorát. Už vás to nenechá v klidu. Neustále se na to musíte soustředit a i když se snažíte zabavit něčím jiným, stále se k tomu vracíte. Až to prostě nevydržíte, a uděláte to. Otočíte hrníček ouškem na západ. Srovnáte příbory do jedné roviny. Uhladíte shrnutý ubrus. Smetete drobek ze stolu nebo třeba někomu vedle vás upravíte límeček. Teprve pak si oddychnete a všechno zas běží tak, jak má.
Snad každý, koho znám, nějakou takovou obsesní potřebu má. Kolegyně nesnese pootevřené dveře. Musí je buď otevřít dokořán nebo naopak definitivně zavřít. Jiná kolegyně neustále všem upravuje uzel na kravatě. Respektive ho centruje na desetiny milimetru a nesnese pohled na jeho vychýlení. Šéf má pro změnu na stole pořádek podle známé Zajícovy varianty Bronštejnovy metody systematického uspořádání předmětů na pracovní ploše stolu. A každý, kdo by položil do sektoru B2 například sešívačku, stal by se synem či dcerou smrti. Zvláštní nutkání má jedna z mých kamarádek, která v písemném projevu nesnese pohled na neuzavřená písmena. Jakmile má před sebou vzkaz, pohlednici nebo jiný rukou psaný text, kde najde nedotažené O, D či bříško třeba u R, bez ohledu na obsah nebo naléhavost textu vezme tužku a všechna nedokonalá písmena pěkně dotáhne do konce a uzavře všechny tahy, které být uzavřené mají. Teprve poté se dočká úlevy a může se zabývat tím, co dotyčný napsal.
Moje nutkání je maličko jiné povahy. Nevadí mi křivě pověšené obrazy a nemám potřebu čichat ke štůskům v obchodě s látkami. Už od malička ale nemůžu vystát pupínky a každý, který mi vyraší na obličeji, musím, prostě musím rozškrábat. Nic nebyly platné všechny zákazy a příkazy rodičů ani strašení různými infekcemi nebo jizvami. Pokoušela jsem se to vydržet snad tisíckrát, ale nakonec to bylo silnější než já. Daleko horší muka ale prožívám, vidím-li něco podobného na někom druhém. Zrovna nedávno naproti mě seděl v metru mladík, kterému nad levým koutkem rašilo obrovské akné. Měla jsem nesmírnou potřebu se na něj vrhnout a tu věc mu z obličeje prostě zlikvidovat. Nemohla jsem. A tak jsem celých pět stanic hypnotizovala jeho ret, seděla si na rukou a chtělo se mi řvát zoufalstvím.
Mladík to naštěstí přežil bez újmy a já také. Ale doufám, že dlouho nikoho takového nepotkám, nebo mě zatknou za přepadení. Máte také své nutkání? Podělte se s námi!
20.8.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neodbytná nutkání. Jaká ovládají vás?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
modroočka: Nechces poslat syna k nam? U nas by se s vysavacem vyradil 
Mam kazde rano neodbytne nutkani sednout a otevrit si Stastne zeny 
.jpg)
Nesnesu, když si pohmatem najdu na bradě chlup .... to jsem schopná vytáhnout pinzetu i v divadle a vytrhnout ho .... nikdo ho nevidí, ani já ne ... ale bohužel ho CÍTÍM 
bez pinzety neopouštím byt 
HelenaPa: jasně že tam mám překlep 
sjem = jsem ernamentka = pernamentka
Já nesnáším hrubky. (profesionální deformace). Takže když jsem čekala na večeři v restauraci, kde na stole stál stojánek s nabídkou koktejlů, nevydržela jsem pohled na "sex on the beatch". Pro neanglofily kombinace slov pláž - "beach" a děvka "bitch". A musela sjem prostě jít za vrchním a poučit ho o správném anglickém pravopise.
Ale v diskuzích se většinou snažím držet tohle nutkání na uzdě, protože vím, že často hodím překlep taky a odešlu dřív než si to po sobě přečtu. Takže na netu mě občasná chyba nedeptá. Zato různé patvary jako třeba podpadky, ernamentka nebo kompaktibilní.
.jpg)
doma musím mít vše tak jak to má být podle mého hned poznám ,že věc není na svém místě bylo by toho hodně co mi vadí ( ten toaleták taky ),
co opravdu nesnáším jak někdo pověsí prádlo hala bala např, ručník , utěrka ,tilko atd prostě vše musí být hezky za sebou pokud možno i podle barev ,velikosti 
a hlavně rovně néééé prověšené
.jpg)
Nic me nenapada, ano mam doma rada obraceny toaletak k sobe (lip se podle me odmotava), ale nikde ho nikomu neobracim a nakonec pokud ho nekde da opacne doma tak me to taky necha klidnou, pokud se mi pri odtaceni nepretrhne driv nez chci, to ho pak otocim a v duchu si zanadavam ktery blbec 
..... urcite nejakou uchylku mam ,jestli na ni behem dne prijdu rada se podelim
.gif)
No jéééééje,já mám nutkáních,ani nevím od kterýho začít,ale nepřijde mi to nic nenormálního,nebo,že bych se za to měla stydět,protože v mým okolí nejsem vyjímka,což mě těší
...tak třeba nesnesu kapky na stole od vody,to utírám i v hospodě,když někomu steče ze skleničky na stůl,nebo zůstane po skleničce kulatý otisk od vody,vytahuju kapesníček a utírám,nebo suchý listy u bytových kytek,prostě vstanu,kdekoliv a utrhnu...oblečený obrácený naruby,to jsem rovnala i ostatním dětem ve školce nebo v družině v šatně,když jsem čekala na malýho až se obleče...a tak bych mohla pokračovat do alelujá
rychenza: tak s tím toaleťákem to mám taky, ale ulítlá jsem i na tom, abych noviny a letáky ze schránky četla jako první, vadí mi když mě někdo předběhne, že už jsou pomačkané
.jpg)
nesnesu když někdo netřídí odpady soused nese pytel a z něho čouhá plastová lahev,mám chut ho poučit ...,nebo když jdu do popelnice a tam jsou naházené lahve,sklenice které jdou třídít šílím a hned bych je dala kam patří...
nesnesu když někdo netřídí odpady soused nese pytel a z něho čouhá plastová lahev,mám chut ho poučit ...,nebo když jdu do popelnice a tam jsou naházené lahve,sklenice které jdou třídít šílím a hned bych je dala kam patří...
.gif)
Ale jo, par tech nutkaren mam taky
, nesnesu napriklad z bloku vytrzeny papir, musim okamzite zastrihnout zubaty okraj. Taky nesnesu sundane a rozkopane boty, to jsem schopna i u navstev je nenapadne prikopnout k sobe
K tomu roznipani pupinku se pripojuju. Nejlepsi medicinou je cestovat bez moznosti ocumovani se v zrcadle. Zrovna vcera jsem se vratila z tydenniho vyletu a svete div se, vsechny "rozdelane" pupence se mi uplne zahojily
Už se těším na příspěvky.
Jediné, co opravdu nemusím, jsou lidé v obrovkými dírami v uších a odpovídajícími naušnicemi. Z toho je mi fyzicky zle. Moje dcera vytrhává obočí na počkání kdekomu ku spokojenosti všech a syn lítá s vysavačem.
Nesnesu, kdyz je toaletni papir obraceny "ke zdi". Vzdy se musi rulovat smerem ven. Jsem schopna ten toaletak obratit i kdyz jsem nekde na navsteve.
Nevim proc, vim jen, ze se mi ze "spatne" daneho toaletaku dela husina po celem tele a oddechnu si, az kdyz je dany spravne
