Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Bellana: To je pravda, každé dítě je jiné. Stejně ale občas přemítám o tom, jestli jsem k tomu nepřispěla právě těmi posledními, ne úplně pohodovými měsíci v práci. Těžko říct.

Kassy: Hm, tak kdybych si mohla vybrat, tak bych teda do práce nechodila. Umím si představit spoustu mnohem smysluplnějších činností, bohužel čím větší smysl nějaká činnost má, tím hůř je placená, tedy pokud možno vůbec.

zonan: Tak to už je snad na doktorovi, aby posoudil, jestli je míra únavy, kterou pacientka popisuje, přiměřená stavu nebo jestli by měl pátrat po hlubší příčině.

A jinak já bych do práce chodila i kdybych nemusela. Možná ne do téhle a asi ne na plný úvazek, ale do nějaké pravidelné práce ano. Jinak bych se zbláznila. Potřebuju mít pocit, že dělám něco smysluplného a potřebuju pravidelný řád. A nejsem typ hospodyňky, kterou by bavilo skákat jen kolem domácnosti. Potřebuju i kontakt s lidmi a intelektuální výzvy.

Marshanko, nikterak nevyvyšuji rozmachané dětičky dneška ani opičí lásku.... jen konstatuji, že ta budoucí máma dneska v 90% nemusí ráno králíkům na trávu, vykydat krávě, nakrmit prase ani oškubat slepici na polívku. Netlačí ji rozhodit seno nebo Na nákup může zajet autem jednou týdně a domácnost o dvou lidech udržet není až tak hrozné. Prostě dneska lze dovolit si jít na neschopenku, když je k tomu důvod a když to doktor uzná. O tom, jak si dneska kdo vychová dítě - to je zase námět na jinou diskusi. Ten dobytek kdysi rodinu živil a fakt měl přednost. To je snad bez diskuse. Dneska to tak není. Každá doba má svoje lepší a horší.

Takže mé milé hrdinky, jež tvrdíte, že únava není důvod k neschopence. Žádná z vás nemůže s jistotou vědět, zda ta únava není příznak nějakých komplikací. Já totiž kdysi byla také hrdinka, ovlivněná řečmi o porodu na poli, a nakonec rodila ve 30 tt. A věřte mi, že kdybych mohla cokoliv vrátit, byla bych na neschopence od prvního dne, kdy mi bylo potvrzeno těhotenství. Nic vrátit nelze!

Je velký rozdíl mezi "chtít pracovat" a "muset pracovat". Zajímalo by mě, kolik žen by zůstalo doma, kdyby nemusely pracovat. Odhaduji, že většina. A možná i v USA. Někdy mě fascinuje, jak se lidé nechávají zotročit a ještě jsou na to hrdí a dávají to za příklad všem.

Iveto, je to Tvé těhotenství, Tvé tělo, Tvé pocity. A věř mi, že takovéto těhotenství už nikdy nebudeš mít. Jsi bez povinností, nemusíš se starat o starší dítko, nebo jiného člena rodiny. Prostě si můžeš jen a jen užívat každičký den s rostoucím bříškem. Žádnou vteřinu nevrátíš. A to, že nebudeš chodit do práce neznamená, že jsi líná a celou dobu se budeš válet doma v posteli. Naopak, můžeš chodit na procházky, přihlásit se na plavání nebo cvičení pro těhotné... Možná budeš aktivnější, než kdybys pracovala. Ale hlavně budeš v psychické pohodě! Já mám teď devítiměsíční dítko a pracovala jsem až do 36.týdne (doktor mě tlačil na nemocenskou při každé návštěvě). Jenže do práce jsem to měla autem necelých 15 minut, žádný stres a únava mě také netrápila.

rychlonožka: no nevím, ale zrovna dnešní trendy výchovy mi nepřijdou jako ten ideální stav. Jako pamětnice můžu porovnávat. Dnešní děti lituju - ta přehnaná péče a oprašování z nich udělá neschopné a nepoužitelné tvory - umí sice už ve čtyřech letech anglicky, ale ohleduplnému, civilizovanému chování se naučí teprve, až s nimi někde párkrát někde pro jejich nevychovanost vyběhnou - a oni z toho budou mít traumata a deprese.

Podle mě má dítě samozřejmě cítit lásku, ale zároveň vědět, že se z něj zase nikdo nepotento.

tohle je přesně ten dotaz, na který prostě my, co nejsme v její kůži nemůžeme odpovědět
pokud bych se tak cítila já, zeptala bych se doktorky a zařídila se podle toho
ať člověk udělá, co udělá, vždycky někdo bude mít pindy...
hodně štěstí

Naše babičky makaly na poli do porodu a pak ihned jakmile to šlo nanovo. Taky to tak podle toho vypadalo s výchovou a jejich vzhledem. Byl přednější dobytek, aby bylo seno pod střechou, semleto, vymláceno a kdovíco ještě. Že byly předčasně zestárlé a že mimino leželo celé půldne někde na mezi, když mámy makaly, to známe z vyprávění, z knížek, z filmů pro pamětníky. Nová doba přinesla nové věci, jako třeba rizikové či udržované, těhotenství, umělé oplodnění, atd. Normálně fungující ženy prostě potřebují pomoci, aby se těm malým co nejvíc vstup do života podařil. Taky máme inkubátory, dělají se například cerkláže, vyšetření plodové vody a tak. Nemůžeme za to, je to dobou, technikou, změnou životních podmínek....A každá to snášíme jinak. Takže aniž bych četla reakce, Tvoje švagrová je s prominutím kravka, která se asi bude snažit mít nad Tebou navrch ve všem. Tvoje dítě bude jistě sedět, mluvit a hodit později než její, učit se hůř ve škole, no co bych vyjmenovávala. Vezmi si z toho ponaučení a už se jí na nic neptej. Mohla by ses totiž dozvědět, že jsi zhýčkaná, poněvadž chceš rodit v nemocnici, protože ona to možná zvládla doma. Doktorce při kontrole po pravdě řekni, jak se cítíš a upozorni ji zejména na občasné tvrdnutí břicha. Signalizuje, že plod potřebuje zvýšenou péči, aby nedošlo k předčasnému porodu. Je to Tvoje těhotenství, Tvoje dítě a pokud budeš mít doma nedonošenečka, budeš lítat po rehabilitacích a poradnách Ty, ne ona. Je to od ní nefér, nesolidní a Tvůj muž by jí měl za její rady patřičně poděkovat. Sakra platíš si snad zdravotní pojištění proto, abys dostala nemocenskou, až ji budeš potřebovat? Nikoho neokrádáš. Předčasně narozené děti mají problémy, které stojí nemocenskou pokladnu daleko víc! Drž se, mamino, a nedej se.

mashanka:

a....: to je fakt, zvracela jsem ještě cestou do porodnice, nedokážu si představit, že bych při těhotenstvích chodila do práce, zvracela jsem ráno, v poledne, večer, brrr, když si na to vzpomenu, jen při třetím to byl jen 11. 12.týden

a....: Jediný obecný princip, o kterém tady mluvím je, že JEN únava podle mě není důvod k pracovní neschopnosti. A reaguju na článek, ve kterém Iveta o jiných problémech než o únavě nepíše. Naopak píše, že je zdravá a jinak se cítí fajn.

Pravděpodobně chceš slyšet, že určitě nejsi líná a že je to úplně normální, trávit těhotenství bez komplikací na neschopence, takže budu raději mlčet.

Jenom teda - když jsi unavená teď, chci tě vidět, až se to mimčo narodí - to Ti neschopnost neuzná - bude vyžadovat péči pořád, únava neúnava

matysek: blíží se to neskutečným tempem, to tedy jo

Kassy: Vážně mě ani za mák nezajímá, jaké máš těhotenství a pracovní podmínky. Vadí mi jen to, že z toho svého děláš obecný princip. Kdybych já zobecňovala svoji zkušenost, tak tady budu rozvíjet teorii, že každá ženská, která v těhotenství přibere, je nedisciplinované prasátko, protože já jsem po porodu měl naprosto stejnou váhu jako před otěhotněním. Že nechápu, co ty hysterky dramatizujou porod, protožejá jsem to zvládla naprosto v pohodě. Tak tohle všechno tedy netvrdím, protože vím, že moje individuální zkušenost je jen moje a ty druhé to zas mohou mít úplně jinak a že mám být ráda, že jsem to nezažila.

a....: Hele a jak ty víš, jak já prožívám své těhotenství, jaké jsem měla nebo mám problémy a jaké mám pracovní podmínky, že si troufáš na takovéhle soudy? Pokud někdo omdlívá a zvrací kudy chodí, tak už to je zdravotní problém a důvod k neschopence - na nutnou dobu, než to přejde. Takovéhle stavy obvykle netrvají celých 9 měsíců. Ale Iveta v článku sama píše, že je zdravá, žádná problémy nemá, cítí se fajn, jen je unavená. To se na mě nezlob, ale to mi fakt nepřijde jako důvod k pracovní neschopnosti.