Manžel má kamarádku a já žárlím
.jpg)
Jsem na mateřské dovolené s druhým dítětem, vlastně jsem doma už skoro pět let, když k tomu připočtu první těhotenství, které bylo rizikové a já byla od čtvrtého měsíce v neschopnosti. Občas mi to doma už jde docela pěkně na nervy, ale musím ještě rok vydržet, než půjde syn ve třech letech do školky.
S manželem máme pěkné manželství, alespoň já mám ten pocit. Je hodný, skvělý otec pro naše děti, málokdy se hádáme a když už k nějakému sporu dojde, je to většinou kvůli nějakému nesmyslu nebo drobnosti.
Nyní však řeším problém, který mne hodně tíží. Nejsem nějak extra žárlivá, ale teď si nemůžu pomoct a žárlím opravdu hodně. Příčinou je manželova kolegyně, se kterou se kamarádí. Nastoupila k nim do firmy v březnu a asi po měsíci o ní začal manžel občas mluvit. Zpočátku jsem tomu nepřikládala význam, ale když jeho chvalozpěvy na onu novou kolegyni nebraly konce a stupňovaly se, začalo mi to vadit. Dala jsem mu to najevo a on mne uklidňoval, že o nic nejde, že je to jen kamarádka, že si spolu v práci rozumí a abych prý byla klidná, přivede ji k nám na návštěvu.
Přišla. O pár let mladší než já, hezká, milá, atraktivní. Opravdu má v sobě nějaké kouzlo, dokáže si lidi ve své blízkosti zcela přirozeně získat a naklonit. I já jsem jejímu kouzlu podlehla a po společně stráveném večeru jsem si nadávala, jak jsem mohla být tak hloupá a mého muže z něčeho podezírat. Uklidnil mne i fakt, že "kamarádka" má přítele, který je teď momentálně na nějaké dlouhodobější zahraniční stáži.
Nějakou dobu po její návštěvě jsem byla docela klidná. Ale teď už nejsem. Jejich vzájemné kontakty jsou totiž častější, než je mi milo, a manžel kolikrát kvůli ní zanedbává svou vlastní rodinu. Funguje totiž jako spasitel a zachránce ve všech oblastech. Stačí, aby kamarádka zavolala a jede klidně v neděli odpoledne vyměnit těsnění u vodovodu, spravit stávkující počítač, jednou ji dokonce naším autem odtahoval (její auto se náhle rozbilo) do šedesát kilometrů vzdáleného servisu.
Není mi to příjemné. Možná je jejich vztah skutečně nevinný, ale co když ne? Připadá vám normální, když má chlap kamarádku a je schopen ji upřednostnit před vlastní ženou a rodinou? Tolerovaly byste svému manželovi takové přátelství? Mně to totiž hodně vadí, ale bojím se, abych nebyla za nějakou hysterickou stíhačku, tak se zatím pořád tvářím, že je vlastně všechno v pořádku.
4.10.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel má kamarádku a já žárlím
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jelítko: souhlas. Uz do mala mam spoutu kamaradu mezi kluky/chlapy dobre kamaradky mam opravud jen 3. Zbytek jsou chlapi a jsou to opravdu jen partaci na kafe, ci dve deci, proste kamardai, ktere clovek rad vidi a bajecne pokec a vi , ze nic vic nikdy nebylo a ani nebude.
Já nějak nevěřím na čisté přátelství mezi mužem a ženou. Vždycky tam nějaký ten sexuální červíček hlodá. Jak se říká - kamarád taky rád. Asi bych byla hnusná,ale trvala bych na tom, ať se kamarádí v práci (když už musí), ale ve svém volnu, ať je manžel se mnou a s rodinou.
dadka: 8:28 Náhodou já má pár velice dobrých kamarádů, se ktrerými jsem byla vždycky "jenom" kamarádka. Kamarádky mám jenom dvě.
Já myslím, že tady je úplně jeno, jestli jde o kamarádku, parto fotbalistů nebo modely vláčků. Podstatné je, že Klára má pocit, že její manžel této jiné aktivitě věnuje více času a energie než rodině. Vůbec bych neřešila, jestli kamarádka skutečně potřebuje vyměnit těsnění u vodovodu. Řešila bych, že JÁ potřebuju, aby můj manžel byl doma, věnoval se rodině, staral se o naši domácnost a abych JÁ a naše rodina byla u něj na prvním místě. To samozřejmě nevylučuje možnost mít kamarády a koníčky mimo domov, ale je nutno dohodnout a dodržovat přijatelnou míru a umožnit totéž oběma stranám. Takže být Klárou, v klidu si s mužem sednu, dohodnu ta pravidla a budu přitom trvat taky na čase pro sebe. A jestli v něm budu chodit s kamarádkou na víno, na hodiny angličtiny nebo kamarádovi pomoct s večeří a velkým prádlem, to mu může být šumák.
Riki: ad duvera v muze.. souhlasim naprosto . A kdyz se ukaze , ze to previt je, pomsta byva sladka a nejlepe za studena
Riki: a vis proc? protoze zensky doakzou ve valne vetsine pripadu akorat plkat a litovat se, ale muzi konaji ( v 95% pripadu)
.jpg)
nejhorší je, že člověk může věřit, ale stejně se může spálit. Zatím si taky myslím že by mě manžel nepodvedl, i on to tvrdí, říká že mě miluje a že nemá důvod mi zahýbat, jenže "nikdy neříkej nikdy", člověk nikdy neví co se může stát 
Riki: jak jsi popisovala toho chlapa, to by mi taky určitě vadilo (myslim že téměř všem ženám a naopak chlapům když by šlo o ženu), ten to fakt přeháněl
jinak Kláru chápu, můj manžel je trouba, každou chvíli někomu pomáhá, plno lidí mu furt volá, protože vědí že neodmítne (jak psala Kadla) a taky mě to dost štve. Nevím jestli bych žárlila na tu slečnu nebo prostě na tu situaci. Jde o to, jak často to doopravdy je, jestli jednou za měsíc nebo třikrát do týdne...
.jpeg)
Riki - 4.10.2011 13:04 - no, máš pravdu v tom, že větší potvory a zrádkyně jsou ženy. Chlapy jsou jaksi přímočařejší,ale zase jim spousta věcí nedochází. Např. když je žena loví a že bych řekla, že vždycky si vybírá žena, jen tomu chlapovi jaksi vnutí pocit,že to byl jeho nápad
Prostě když ženská chce a umí to, tak chlapa utáhne na vařený nudli
Text: Moje žena ani milenka mi nerozumějí! Jedině tys mě, politiko, pochopila! 
PEGG - 4.10.2011 12:08
taky šel jeden s odpadky a už se nevrátil, no neměl to vodítko.
mě je jedno s kým můj manžel kamarádí a je na něm s kým a kolik stráví svůj čas, pokud mi něco vadí, řeším to s ním, ale pokud by prudce změnil chování a najednou se objevila nová kamarádka tak bych se taky dopátrávala víc informací. Jsem prostě sobec a chci si jej jako manžela nechat. :-) a rozhodně bych neměla na háku "atraktivní chuděrku". Oni někteří chlapy opravdu nevidí, že jsou loveni a od toho mají manželky aby jim otevřely oči :-) :-). Ona tolerance by neměla být zaměňována za blbost. A hodné holky pokud se něco semele dopadají nejhůř. Jenže to Klára nevyřeší na netu, je potřeba mluvit (nikoliv ječet) s manželem a vědět co člověk doopravdy chce.
sharon: děkuji, ale do důchodu mám daleko, podle tabulek ještě skoro 14 let... 
.gif)
Riki: vítej mezi důchodce....
PEGG: jo a jak to, že jsem rozvedená - z různých pragmatických důvodů. Bylo to tenkrát výhodnější. A zpětně to hodnotím jako málo chytrý nápad, sice určité výhody přetrvávají i dnes, ale zase se v průběhu času ukázaly i nevýhody. Teď mluvím čistě o "úředních" dopadech, ne o mezilidských vztazích. Ty máme s chotěm celkem srovnané a funkční, to už jsem tady taky párkrát vysvětlovala. Netvrdím, že je to nejlepší a nejsprávnější model, leckdo nad tím kroutí hlavou, ale nám se to osvědčilo a přežili jsme nejrůznější nástrahy osudu. Příští rok to bude 40 let, co se známe (ano, od útlého dětství), a z toho 20 let jsme byli manželé, a za rok budeme mít 10. výročí rozvodu. 
To je strašný, jak ten čas letí, teď jsem si fix námol uvědomila, jaká jsem to vykopávka. 
