Chce si rozdělit děti!
Právě procházím nepříjemným obdobím. Rozvádíme se. Respektive budeme se rozvádět, už jsme se na tom dohodli. Nemůžu už se svým manželem žít. Pro lidi z našeho okolí je to docela šok, protože jsme navenek působili jako normální rodina. Ani příbuzní a rodiče nikdy nic nepoznali. Nikdy jsem si nestěžovala.
Problém byl v manželově žárlivosti, která mne sžírala už od svatby před 9 lety.
Zpočátku se to ještě dalo vydržet, ale postupně se jeho tlak a žárlivé scény stupňovaly natolik, že jsem se rozhodla manželství ukončit. Už tak prostě nemůžu žít dál. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná a jeho neustálé podezírání a kontrolování mě strašně ponižovalo. Před lidmi se vždy ovládal, ale doma mě podroboval křížovému výslechu a donekonečna mě mučil otázkami typu: „Líbí se ti můj kolega? Neříkej, že ne, určitě by ses s ním ráda vyspala.“ To je jen malá ukázka, bylo toho samozřejmě mnohem víc.
Když jsem mu oznámila, že se chci rozvést, byl nejdřív kategoricky proti, pak se s tím nějak srovnal. Ovšem rozhodl se, že mi to nedá tak lacino, a prohlásil, že chce do péče našeho syna. Máme dvě děti – osmiletého Petříka a pětiletou Anežku. Řekl, že manželství se rozpadlo mou vinou, že on se rozvádět v podstatě nechce a nevidí tedy důvod, proč by měl ztratit celou svou rodinu. A bude o získání syna do péče bojovat všemi prostředky, dokud nedosáhne svého.
Jsem z toho vedle. Vždycky jsem to byla já, kdo se o děti staral. On měl „na práci“ jen zábavu a hry, kterým taky nikdy moc nedal. Nemá tušení, co péče o dítě obnáší. Neodveze Petříka ani na trénink, v životě s ním nebyl u doktora. Nezná jeho kamarády, jen matně tuší, jak si vede ve škole. Jsem přesvědčená, že ani neví, jak se jmenuje jeho třídní učitelka. Nezajímá se, co by Petr chtěl, nechtěl, co ho baví a nebaví. Sice mu nějakým způsobem věnuje, ale je to jen takové povrchní. Občas si s ním venku zakope nebo doma stavějí něco z lega apod. A i na to mu svůj čas jen „věnuje“, a když má splněno, jde si po svých a nechce být rušen. Nechápu, jak si představuje, že se bude o Petříka starat. Jak mu zajistí vše, co ten malý klučina potřebuje, jídlem počínaje. V životě jsem ho totiž neviděla stát u plotny.
Podle mě to dělá jen „natruc", protože ví, že mi tím ublíží. Použije jakýkoli prostředek, aby mě ranil a srazil na kolena, a neštítí se k tomu zneužít ani vlastní dítě.
Je mi z toho nanic. Snažila jsem se s ním promluvit, přesvědčit ho, aby nám všem dopřál rozvod v co největším klidu, že i tak to bude pro děti rána. Ale on si postavil hlavu a prohlásil, že aspoň budu mít, co jsem chtěla. Zničenou rodinu.
Co mám dělat? Vím, že je malá pravděpodobnost, že by syna do péče skutečně získal, nebo vlastně nevím, jen si to myslím. Mám však strach, aby ten boj, který při tom bude sveden, naše děti nějak nepoznamenal a ještě víc jim neublížil. Dokonce jsem už uvažovala i o tom, že to stáhnu a rozvádět se nebudeme. Ale to by taky nic neřešilo. Jak dlouho bych vydržela žít s mužem, kterým už zcela nepokrytě pohrdám?
18.4.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce si rozdělit děti!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.tornado-lou: zrovna tak jsem to chtěla napsat
chceš petříka? děti nebudeme dělit - musíš si vzít obě...a já ti z mého platu na ně budu dávat ?? Kč...obvykle má žena malý plat nebo menší, než on
dále - budu si je brát 2x do měsíce na víkend a 14 dní v létě....
myslím, že by čuměl jako puk a rychle couval
chytrájakrádio: ale fujky to mi připomíná jeden politicky hodně nekorektní ftip
Meryl: mrtvoly bez hlaviček v mrazáku
Stanik: hmhm, možná si to zaslouží tenhle koknrétní žárlivec ( zažil jsem jako syn něco podobného, jen bez rozvodu) ale proč pořád generalizuješ např toto
.. vetsina chlapu si to zaslouzi...
Meryl: hele ono by se neco naslo.. tihle zarlivci vestninou maji nekde nejakej ulet... taky bych se zajimala, kam by s deckem sel bydlet... atd atd. ... nevhodnost podminek, nespolehlivot.. navic synovi je uz osm, tak by celkem zajimalo , co by chtel on... i kdyz soud k tomu asi u takhle malych deti neprihlizi...
zajimala bych se, ldo bude hlidat, pokud ma muz treba hodne sluzebnich cest.. je oho spoustu... ale fatk to chce pravnika.. protze se asi normalka nedohodnou...
vydrz, manzel jenom blafuje. fakt pochybuju, ze to mysli vazne. nekde jsem cetla, ze je to obvykly rozvodovy trik. chlap si najme pravnika, ten mu poradi pozadat o svereni deti do pece a vydesena matka mu potom odkyve cokoliv jen aby o ne neprisla.
drsny reseni je, dat mu obe deti at se stara. jiste by ho to velice rychle preslo. jenze co ty deti, zejo.
chytrájakrádio: no jo, ale kde vzít jako důkazní materiál nějaké ohlodané kostičky?
Meryl: nejlepší kostlivec by byl: vážený soude, odpůrce žere děti
Stanik: jo, tak s těma kostlivcema je to dobrá rada. Taky bych zuřivě hrabala a hledala.
Stanik: SOUHLAS, nic jiného nezbývá. Bojovat, bojovat a zase bojovat za obě děti. Nechat si poradit od právníků a i v takové těžké chvíli být hlavně oporou dětem. Jít s nima na procházku, do kina. Určitě to pro ně je těžké období.
chytrájakrádio: jjjjj.. clovek je od prirody litostivej.. jo.. pulden pobrekavani a nadavani jakej jsem ja chudak je fajn.. ale nekde ciste v soukromi.... pak si dat panaka, nebo neco jineho, co ma clovek rad... a jit zade dal.. protoze kdyz se budu jako chudak chovat, tak ho ve me za chvili budou lidi videt.. a to je myslim neco, o co stoji opravdu je maloktery zdrave premyslejici jedinec
Meryl: oki, spis to byl pripevek chytrajakradio.. resp. odpoved na ni... uprimnost normalnimu cloveku neublizi.. a treba se nad sebou aspon zamysli.. v pripade Mily v tom smyslu, ze kdyz uz teda zarlivce nekopla do zadku hned a nechala si od nej udelat dve decka... tak holt ted bude muset zabojovat, aby je dostala do pece ona...
ono totiz neni zdaleka pravidlem, ze je matka dostane.. zrovna vcera byl diskusni porad na tema domaci nasili.. pani sebrali dite a sverili ho manzelovi, ktery ji leta mlatil.... takze je potreba se pripravuit na vse.. a jestli ma manzel nejake ty kostlivce ve skrini.. nevahat je vyhrabat
Meryl: no proto!
Stanik: ta upřímnost totiž kolikrát fakt nakopne loserovství je těžký břímě
Stanik: já vím, že fňukáním se nic nevyřeší, taky jsem v životě prožila svý. Čímž pádem taky vím, že někdy si člověk prostě fňuknout potřebuje. Jiná věc je, když to přeroste v trvalou sebelítsot a v pověšení se někomu na krk se svými problémy. Ale tohle nevypadá na Míly případ. Manžel jí teď šokoval tím prohlášením, že si vezmě syna a ona jako matka dostala zákonitě strach.
chytrájakrádio: souhlas... kdyz vim, ze jsem si to zavinila sama, sice mi to na nalade neprida, kdyz mi nekdo rekne pravdu do oci.. ale ani neubere....