Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Majucha: No jo, tak mají jít do menšího bytu, který není tak drahý. Já si taky můžu dovolit jen věci, na které mám peníze. Nekupuju žádné bio, do kina nechodíme, prostě musíme se uskromnit, když nemáme více peněz.

Majucha: ale na druhou stranu v Praze úřednice nebere třináct tisíc čistého, ale mnohem více a sehnat práci v tomto regionu není problém!!!

Já kdysi zůstala sama s dětmi a taky bez peněz a v jedné místnosti rodičů důchodců. Šla jsem dělat veřejně prospěšné práce a do lesa sázet stromky. Všichni mi nadávali, že s maturitou se nemám takhle plahočit. Jenomže oni měli peníze a já musela uživit dvě děti. Vydržela jsem to a po roce jsem našla lepší práci. Vždycky je lepší alespoň něco vydělat než jen čekat že bude něco jiného.

Asi bych tuto situaci brala jako výzvu,jak se znám.
Uškrtit výdaje se jistě ještě dá,holky mají pravdu.

Vzpomínám si, jak jsem šetřila já, když jsem měla před sebou vidinu větší opravy na domě a přes zimu bylo třeba uškudlit balík peněz.
Začala jsem u mé vlastní spotřeby,kupovala vše levné, např.zrnkovou kávu v Kauflandu za 1,90(!) kč apod.
Hlavně zatnout zuby a neskuhrat.
Mimochodem nemyslím, že by na tom byly úřednice až tak zle s platem...

Dandenka: Brala jsem to podle sebe - kdyby měli naši finanční problémy, snažila bych se jim pomoct.

Bambulka: ono záleží na tom, kde bydlí. Pokud v Praze a okolí, tak 13 tisíc kolikrát nestačí ani na nájem.

Myslím, že není ani tak problém v tom se teď momentálně uskromnit, ale že tam není ta perspektiva toho, že se to někdy zlepší. Sehnat trvalou práci po padesátce je skoro nadlidský počin (pokud člověk neumí něco hodně spešl) a asi i nad tou paní se kýve meč, že o tu svoji může kdykoliv přijít. No a vidina toho, že až do smrtu budou žít v nouzi, kdy normální věci, jako přečíst si noviny nebo zajít do kina budou nedosažitelný luxus, je fakt na mašli.

Navrhla bych vše ,co už napsali přede mnou.V žádném případě si nepůjčujte peníze od nějakých těch firem,které vám jakoby vnucují peníze,ale potom byste se utopili ve splátkách a mohli byste přijít úplně o všechno!!Zkusila bych si když tak vypůjčit od nějakých příbuzných nebo dobrých známých,kteří nebudou vyžadovat úroky,a našla bych si ještě nějakou práci navíc...Muži tížeji snášejí tyto změny(proto je taky x-krát více bezdomovců mužů),ale nedá se nic dělat,hrdost stranou a vzít jakoukoliv práci....

Florencie: na to bych moc nespoléhala, možná mají dělat co sami se sebou. Např. se dvěma dětma nevidím možnost větší pomoci, ale kdo ví, třeba by to šlo. Ale to by sem asi Světla neměla potřebu psát.

Podle článku není vaše situace sice nejlepší, ale myslím, že je na tom ještě hodně lidí mnohem hůř než vy. Kolik tak může vydělávat úřednice po cca 30 letech praxe? Řekla bych, že min. 13 000 čistého. Plus manžel na úřadu necelé 4 tisíce. Aspoň, co vím z okolí. To se mi zdá jako velmi slušné.

Zkuste nekupovat drahé prací prášky, ale kupte si prací kouli za stovku, která vydrží zhruba rok. Dále pokud kupujete časopisy, tak se na to vykašlete. Oblečení určitě kupovat nemusíte, jelikož máte z dřívějška atd.

A pak dále viz dole.

A děti nemáte? Určitě by vám pomohly.

Je ošemetné zveřejnit příjmy, ale tady nemůžu zhodnotit, jak moc špatně na tom vlastně s manželem jste. Dost záleží na tom, jaké třeba byly stravovací zvyklosti, jestli se denně vaří, v jakých obchodech a co se nakupuje. Ušetřit se dá hlavně na provozu domácnosti, je rozdíl koupit podprsenku třeba u Vietnamců nebo ve značkovém obchodě. Berte situaci jako hozenou rukavici, všecko se dá řešit, ale chce to neztrácet hlavu, nelamentovat a pustit se do boje. Holky níž radí dobře: rozhlédnout se po nějakých brigádách. Sedět doma nepomůže, není dobře propadat beznaději, vždycky jsou na tom lidé ještě hůř. Buďte rádi, že jste zdraví, jestli nepřestanete lamentovat, podlomíte si špatnou psychikou i fyzičku a pak teprve bude ouvej!

V některém kraji je to asi hodně těžké, ale člověk se tomu nesmí podávat a shánět i přes všechno odmítání. I kdyby manžel sehnal práci, která není dlouhodobá (doplňování zboží, ostraha atd.), získá tím rozhled a možná se nabalí něco další. Hlavně vyrazit do světa a nesedět doma. Vím, lehko se to radí, ale nic jiného se asi dělat nedá, v tom vám nikdo pomoci nemůže, je to jen na vás. Horší by byly například zdravotní problémy, kdy ta šance něco si vydělat je určitě razantně menší.

Lujza: A kdepak to žijete, že není možné, aby šikovný chlap nebašel práci? My jsme na Vysočině a můžu ti říct, že je to fakt děs a bída...propouští se všude a nová místa nejsou...navíc ty, co ještě pracujou, drží zaměstnavatelé pěkně v šachu, přidávají práci, zhoršují podmínky a ubírají na penězích...je to hrozná doba...

Pokud je manžel šikovný řemeslník, tak nechápu, proč nemůže najít práci. My jsme v létě opravovali domek a sehnat šikovného řemeslníka to byl prostě nadlidský úkol. To přece není možné, aby šikovný chlap nenašel práci. Nevím kde bydlíte, ale na vesnici by určitě práci našel, protože šikovných řemeslníků není nikdy dost. Zkuste si podat inzerát, určitě se někdo najde kdo by pomohl. Třeba i nějaké dětské domovy, školy, atd, ty k tomu někdy nabízí i bydlení. Držím palce

dneska je to hodně těžké, ale zkus se zamyslet jak hledáte novou práci. Zkusili jste už obejít školy, školky, nemocnice, státní organizace a nabízet se jako školník, údržbář ... ? Nejde vzít roznášení letáků? Práci v trafice, pokladní nebo ostrahu v supermarketu? Chápu, že když pracoval 30let na jednom místě tak má určitou představu o práci, ale je dobré se přes to přenést, hledat cokoliv co by vyneslo víc jak dávka, pokud je na pracáku od června tak vám dávky už pomalu budou končit. Jakmile bude mít jakoukoliv práci tak se v klidu může porozhlédnout po něčem lepším. Chápu, že pro muže je to těžké jít do "podřadné" práce, ale dnes si nemůže moc vybírat nikdo. Nebo alespoň brigádu, třeba při inventůrách, za chvíli budou vánoce šikovní lidé budou potřeba. I já vyrážím do práce, mám s sebou 2letou dcerku a jsem šťastná, že můžu pracovat (pomáhám v DDM s hlídáním malých dětí a dělám "holku pro všechno"). Držím palečky určitě to zvládnete