Chce si rozdělit děti!
.jpg)
Právě procházím nepříjemným obdobím. Rozvádíme se. Respektive budeme se rozvádět, už jsme se na tom dohodli. Nemůžu už se svým manželem žít. Pro lidi z našeho okolí je to docela šok, protože jsme navenek působili jako normální rodina. Ani příbuzní a rodiče nikdy nic nepoznali. Nikdy jsem si nestěžovala.
Problém byl v manželově žárlivosti, která mne sžírala už od svatby před 9 lety.
Zpočátku se to ještě dalo vydržet, ale postupně se jeho tlak a žárlivé scény stupňovaly natolik, že jsem se rozhodla manželství ukončit. Už tak prostě nemůžu žít dál. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná a jeho neustálé podezírání a kontrolování mě strašně ponižovalo. Před lidmi se vždy ovládal, ale doma mě podroboval křížovému výslechu a donekonečna mě mučil otázkami typu: „Líbí se ti můj kolega? Neříkej, že ne, určitě by ses s ním ráda vyspala.“ To je jen malá ukázka, bylo toho samozřejmě mnohem víc.
Když jsem mu oznámila, že se chci rozvést, byl nejdřív kategoricky proti, pak se s tím nějak srovnal. Ovšem rozhodl se, že mi to nedá tak lacino, a prohlásil, že chce do péče našeho syna. Máme dvě děti – osmiletého Petříka a pětiletou Anežku. Řekl, že manželství se rozpadlo mou vinou, že on se rozvádět v podstatě nechce a nevidí tedy důvod, proč by měl ztratit celou svou rodinu. A bude o získání syna do péče bojovat všemi prostředky, dokud nedosáhne svého.
Jsem z toho vedle. Vždycky jsem to byla já, kdo se o děti staral. On měl „na práci“ jen zábavu a hry, kterým taky nikdy moc nedal. Nemá tušení, co péče o dítě obnáší. Neodveze Petříka ani na trénink, v životě s ním nebyl u doktora. Nezná jeho kamarády, jen matně tuší, jak si vede ve škole. Jsem přesvědčená, že ani neví, jak se jmenuje jeho třídní učitelka. Nezajímá se, co by Petr chtěl, nechtěl, co ho baví a nebaví. Sice mu nějakým způsobem věnuje, ale je to jen takové povrchní. Občas si s ním venku zakope nebo doma stavějí něco z lega apod. A i na to mu svůj čas jen „věnuje“, a když má splněno, jde si po svých a nechce být rušen. Nechápu, jak si představuje, že se bude o Petříka starat. Jak mu zajistí vše, co ten malý klučina potřebuje, jídlem počínaje. V životě jsem ho totiž neviděla stát u plotny.
Podle mě to dělá jen „natruc", protože ví, že mi tím ublíží. Použije jakýkoli prostředek, aby mě ranil a srazil na kolena, a neštítí se k tomu zneužít ani vlastní dítě.
Je mi z toho nanic. Snažila jsem se s ním promluvit, přesvědčit ho, aby nám všem dopřál rozvod v co největším klidu, že i tak to bude pro děti rána. Ale on si postavil hlavu a prohlásil, že aspoň budu mít, co jsem chtěla. Zničenou rodinu.
Co mám dělat? Vím, že je malá pravděpodobnost, že by syna do péče skutečně získal, nebo vlastně nevím, jen si to myslím. Mám však strach, aby ten boj, který při tom bude sveden, naše děti nějak nepoznamenal a ještě víc jim neublížil. Dokonce jsem už uvažovala i o tom, že to stáhnu a rozvádět se nebudeme. Ale to by taky nic neřešilo. Jak dlouho bych vydržela žít s mužem, kterým už zcela nepokrytě pohrdám?
18.4.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce si rozdělit děti!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
chytrájakrádio: Tak do formulace "zpočátku se to dalo vydržet" se vejde mnohé... A nezlob se na mě, ale odpověď "teď se nemůžeš divit" jí fakt moc nepomůže 
Stalo se to a Míla má teď nervy jako špagáty, no...
Stanik: děkuju ti náčelníku, že ses mě zastal 
Lhasa: mírná ano. ale to míla bohužel nepíše... navíc si myslim, že když někdo buduje vztah s tim že: "ááále jo, dá se to vydržet," se pak nemůže moc divit, že to neklaplo...
chytrájakrádio: No, ona Míla píše, že ze začátku se to dalo vydržet... Což těm prvním třem letům - odhadem - může odpovídat. Nehledě na to, že mírná žárlivost může jednomu i lichotit 
chytrájakrádio: souhlasim.... minimalne bych s takovym magorem neporizovala druhy.. po trech letech uz rozum mit mohla...
ja teda nevim.. ale co stridava pece? ta mi prijde jako nejspravedlivejsi reseni.. i kdyz tady ne moc popularni..
jinak tema tkanickama je to dokonalej primer
Johanka74: ale vždyť je to sakra pravda! Paní od začátku ví, že žije s žárlivým magorem, ale vydží s nim devět let, pořídi si dvě děti a najednou se diví, že rozchod neprobíhá důstojně...
Bellana: pokud někdo bude devět let imrvére zakopávat a padat na hubu, tak by možná bylo už na čase, aby se naučil zavázat si tkaničky 
.JPG){kind=avatar}
chytrájakrádio: Dobrá otázka 
. Co se tím vyřeší? Stejná, jako se ptát člověka, který zakopl, proč se nekouká pod nohy, místo podání ruky.
.gif)
chytrájakrádio: Pozdě bycha honit
Jak píší ostatní: právníka, psychologa a těšit se na okamžik, kdy se toho ubožáka zbavíš. Když budeš u soudu působit zdeptaně, bude to argument proti tobě, ne proti němu. 
Proboha a proč sis s takovým omezencem pořizovala dvě děti??? 
Myslím si, že bys ho měla vyzkoušet. Odjet třeba na víkend nebo na pár dní na služebku nebo k rodině ohledně "nějakého" rodinného vyřizování a nechat ho s dětmi ať ukáže jak by si počínal. Samozřejmě nenavařit, nejlépe nechat hodně špinavého prádla a trochu nepořádku a potom přijet jako by nic a zeptat se jak se měli. Třeba ho to trochu vyléčí. pokud je to ale opravdu just, tak to také poznáš a v každém případě si vezmi k rozvodu právníka.
já bych začla chodit na kafe s kámoškama, ať se o děti postará i s večeří a úklidem, jsou to taky jeho děti, a ať to bere jako tréning na výchovu syna Uvidí se, za jak dlouho ho to přejde...
JInak souhlas s ostatníma, zajdi za právníkem, do nějaké psychol. poradny, a až ti ten trouba bude říkat, že rozvod je tvoje vina, tak mu zdůrazni, že vina je v jeho debilní žárlivosti (i když on to asi nepochopí, primitiv 
)
A hlavně dětem vysvětli, co se děje, aby nebyly zaskočený nějakým jeho vyšilujícím chováním.
Při rozvodu se obyčejně sourozenci nedělí, pro to musí být jiné důvody, než že si jeden z rodičů postaví hlavu. Ale stejně se připrav na to, že Tvůj muž bude dělat nechutné dryje, to musíš překousnout. Doporučuji Ti, abys si sehnala advokáta a řešila vše přes něj, jinak to nezvládneš.
Taky radím, abys bojovala. navíc si myslím, že by to mohla pomoct nějaká poradna. kolegyně se teď rozvádí a byla v Bílém kruhu, kde jí i pomohli sepsat zadara všechny žádosti a správně vypsat paragrafy atd. V neposlední řadě jí i pomohli psychicky - manžel jí tak trochu tyranizoval, zvlášťpřed dětmi..Začala to řešit v prosinci a nyní už mají hotové určení dětí do péče a jen se čeká, kdy bude rozvodové stání. neváhej a poraď se také někde, než tě dostane psychicky na kolena. Až budeš uzlíček nervů, bude se ti špatně bojovat o děti. Přeju hodně síly a vydrž. Nevěřila bys,jaká je to úleva, když to vše skončí a zavřeš za sebou a dětmi dveře a jste doma kde máte jen klid a bezpečí..Je to Boží 
. Já i jiné dámy na tomto fóru bychom mohly vyprávět..
.gif)
Souhlasim s ostatníma - jdi do toho a bojuj. Soud určitě svěří děti tobě. Že se rozvádíte, je jeho vina. On je žárlivej a snaží se tě udržet za každou cenu, je mi z toho zle, když k tomu využívá děti, který za nic nemůžou. Zkus mu je nechat na jeden den, jak se postará.. Ať vidí, že to neni tak jednoduché, jak si myslí
ne jdi do toho,pokud jsi dobrá matka soud děti nerozdělí,to jim víc ublíží a to nedělají,znám více ale co jsou sourozenci rozděleni,ale to bylo na základě dohody rodičů,tty se rozved,to nemá smysl,žít takto,děti ti soud nerozdělí,a ty ale musíš v první řadě jít za tím že žádáš děti do dvé péče to je první o co tijde ,pominuli rozvod,neboj se nebyla ji sama a jistě nejsi,každá se bojíme,ale pak budeš štastná,nevzdávej a bojuj
