Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V několika posledních týdnech, nebo spíš už měsících, mám pocit, že si nevím rady s vlastním životem. Ačkoli je mi už téměř padesát, dostala jsem se do situace, kterou nejsem schopná zvládnout. Připadám si jako vyždímaný citron, bez elánu, energie.

Začalo to v červnu, kdy přišel manžel o práci. Podnik, ve kterém byl zaměstnaný skoro třicet let, skončil, došlo k hromadnému propouštění. Muž se zaevidoval na pracovním úřadě a od té doby marně shání práci. Je celkem šikovný řemeslník, tak si přivydělává alespoň různými drobnými službami, ale to není na uživení.

Já pracuji jako úřednice, plat nemám nijak závratný a rozhodně z něj nejde utáhnout veškerá naše režie. Zpočátku jsme měli nějaké úspory, ale ty už se rozkutálely. Každý měsíc doslova bojujeme o přežití a čím déle to trvá, tím více nás to zmáhá. Manžel je zoufalý, připadá si neschopně, když nás nedokáže zabezpečit, a i mně už došly síly na to, abych zvládala všemu čelit a ještě ho psychicky držela nad vodou.

Jsem na dně. Po výplatě mé mzdy a manželových dávek poplatíme vše důležité a zbude nám sotva na jídlo. Nakupuji hodně skromně, vlastně si nic nedopřejeme, pořád jenom úzkostlivě šetřím. A stejně se nám nedostává.

Dříve jsem bývala plná elánu a chuti do života, žila jsem hodně aktivně a teď je ze mne troska. Často pláču, špatně spím, od všech starostí, se kterými se potýkáme, se nedokážu oprostit. Mám jich stále plnou hlavu, manžel samozřejmě také. Bohužel, bydlíme v kraji, kde je o práci nouze, zvlášť v dnešní době.

Už mne i napadlo, že se přestěhujeme někam jinam, ale netuším, jak bychom to zvládli. Kde a jak si seženeme byt, když nemáme žádné peníze? Půjčku také nemáme šanci dostat a ani bychom ji asi nechtěli, v našem věku už není snadné se zatížit hypotékou na bydlení. Stávající byt, ve kterém žijeme, je nájemní, takže ho ani nemůžeme prodat.

Připadám si jako v pasti. Naše neutěšená situace mě neskutečně trápí. Hledám nějaké východisko a nemůžu ho najít.

Napadlo mne napsat sem, často tady čtu různé příběhy a diskuse pod nimi. Spousta čtenářek tady má dobré nápady a postřehy. Možná někdo z vás dokáže poradit i v naší situaci, já už jsem opravdu v koncích. Předem všem děkuji.