Dilema: nový, nebo starý dům? Pro co se rozhodnout?
Nedávno jsem narazila na tuto stránku a zaujala mě. Tak jsem se rozhodla i já svěřit se s naším problémem (tedy mým a mého partnera), který nás trápí, a doufáme, že nám třeba pomůžete s řešením nebo poradíte.
Já a přítel jsme spolu už 7 let. Oba jsme vystudovali VŠ a asi 2 roky spolu žijeme v bytě v Praze, kde oba pracujeme. Partner zde pracoval již dříve, ještě když já studovala. Po všech stránkách nám to spolu klape, občas jsou sice nějaké neshody, které jsou všude, ale nic zásadního. Celý vztah jsme měli podobné názory a hodnoty, takže vše je skoro ideální. Plánujeme i svatbu. Musím říct, že jsme skutečně rádi, že se máme. Ťuk ťuk, nechci to zakřiknout.
Již delší dobu přemýšlíme o nějakém vlastním bydlení, abychom nemuseli platit celý život nájem, což je nyní 9500 Kč včetně služeb za garsonku - jedna místnost, kde máme vše. Zatím nám to vyhovuje, ale časem bychom chtěli rodinu (příteli je už 30 a mně je 24 let) a to v garsoniéře mít nelze. Navíc je nám vyloženě proti srsti platit někomu takhle „do kapsy“, když nám nic nepatří a majitel nás může kdykoli jak se říká „vykopnout“. Takže řešení vlastního bydlení je teď u nás po večerech téma č.1.
Máme několik možností, které mají svá pro a proti. Bohužel nevíme, které řešení by bylo nejlepší.
Oba pocházíme z Vysočiny, kde žijí oboje naše rodiče. Práci jsme tenkrát v místě nenašli, tak jsme si sbalili saky paky a začali společně žít právě v Praze. Partnerovi rodiče nám nedávno při svěření se jim na návštěvě, že přemýšlíme o vlastním bydlení, nabídli bydlení ve starém cihlovém domě po prarodičích, který byl před cca 30 lety zrekonstruován, takže by stačilo pouze zhotovit topení, podlahy, vymalovat, vybavit. Do 10 let se bude muset udělat nová střecha, která je už snad 100letá, fasáda se někde také odchlipuje od domu, takže i s tím, že se bude dělat nová, je nutno do budoucna počítat. Ještě musím poznamenat, že je to skutečně veliký barák, protože se jedná o bývalé hospodářské stavení. O zahradě plné stromů o rozloze 1500 m2 ani nemluvím, na té se bude muset také zapracovat. Takže na bydlení a pro rodinu je to místo dobré, bydlet se tam dá, moc se nám tam líbí, ale do budoucna by nás rekonstrukce stála hodně času i peněz. To je jedna nevýhoda.
Druhá nevýhoda tkví v místě vesničky, ve které se dům nachází. Malá obec o počtu ani ne 50 obyvatel je asi jen 14 km od „skorotchánců“. To samozřejmě není takový problém, rozumíme si. Doteď tam skoro denně jezdili a bojím se, aby nejezdili i pak a nemontovali se do chodu domácnosti – však to znáte. Ale to není taková nevýhoda, horší problém je v tom, že vesnička je sice už ve Středočeském kraji a blízko dálnice D1, ovšem je to stále cca 80 km od Prahy, kde jsme oba našli dobrou práci. Museli bychom alespoň prozatím denně autem dojíždět (jiná doprava je nemožná), dokud bychom si nenašli něco blíž. Větší města, kde bychom mohli najít práci, jsou od místa vzdálená nejméně 40 km, takže dojíždění by bylo stále, práce tam zatím celá léta není žádná. Navíc já pracuji na směny, takže vůbec si neumíme představit, jak by to s dojížděním bylo.
Vůbec nevíme, jestli tuto nabídku přijmout, baráček si opravit a radovat se. Vždy jsme chtěli mít dům se zahradou (i když ne tak velkou).
Přítel nedávno přišel s tím, zdali by finančně do budoucna nevyšlo lépe postavit si svépomocí menší domek u Prahy nový. Dojíždění do 40 km by už pak nebyl problém, navíc blízko Prahy je už pražské MHD spojení nebo pražská integrovaná doprava. Koukali jsme na stavební parcely blízko Prahy, které se pohybují v průměru 2 milionů, ale dají se sehnat i za 1 milion (v ne úplně lukrativní oblasti, ale stačilo by). Nějaké peníze máme, dost razantně šetříme (máme vypracovaný plán výdajů), nejezdíme na dovolené, takže cca 1 750 000 máme našetřeno (něco jsme dostali od rodičů), počítáme, že bychom museli ještě nějaké 3 roky šetřit, ale stejně bychom si asi museli něco půjčit. Tipuji tak 500 000 – 1 000 000. Myslíte, že by se dal postavit opravdu malý domek za 1 500 000, max. za 2 000 000 + 1 000 000 ten pozemek? Přemýšleli jsme i o koupi bytu v Praze, ale ten nám přijde stejně drahý jako menší dům u Prahy, takže dáváme přednost spíše tomu domu.
Vůbec nevíme, jaké řešení by bylo lepší. Nechceme se moc zadlužit, takže bychom si chtěli půjčit spíš jen těch 500 000 Kč, ale stále je tu to riziko, že přijdeme o práci. Zase si říkáme, když jeden dům stojí blízko dálnice D1 a můžeme v něm bydlet, proč stavět nový, ale ta investice do opravy aby nebyla dost podobná. Co byste radili, jak byste se Vy rozhodli? Budeme vděční za všechny názory a nápady. Zdraví a děkuje
24.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dilema: nový, nebo starý dům? Pro co se rozhodnout?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hele, já si fakt myslím že za 2-2,5 mega se dá postavit. Holt to bude menší a bez garáží, ale dá. Sama se o to už 1,5 roku pokouším a až na překvapivě drahé topení, nás nic moc finančně nepřekvapilo. :-). Jsou to ale nervy, kolikrát lituju, že jsem dělala v manželství kompromisy. Měla jsem koupit byt a buď se mnou půjdeš nebo ne. 
já bych šla do nového domku. Jak píšete, je to daleko od civilizace.. Nemůže se domluvit s rodiči a ten starší domek prodat a ať Vám na ten Váš nový průjčí a můžet to splácet jim. My jsme taky spravovali starší domek, ale do města a do práce to mám 3 km a koupili jsme ho za výbornou cenu v lukrativní oblasti. Původně jsme taky chtěli stavět, ale to je narozdíl od Vás jiná situace. Kdybych měla řešit Váš problém, tak se rozhodnu pro domek poblíž města bez velkého dojíždění. Kdybyste si spravili ten starší domek a začli tam žít, tak kde máte obchod, středisko, školu, skolku ??, to budete každé ráno tahat malé děti autem do školy, nebo školky, na to všechno se musí myslet. Pokud máte našetřeno, tak bych šla stavět a neměla strach z půjčky. Půjčují si lidé mnohem větší peníze a nikdo v dnešní době neví, co bude s prací.
Juana: Sakra, to o těch obkladačských schopnostech jsem měla vědět dřív, nemusela bych řemeslníkům funět na záda
Naši teď dostavěli dům dle představ 150m2 obytné plochy 4 + kk + garáž na atypickém svažitém pozemku (ten měli) ještě není terasa a druhé stání na auto (máme vyjímku, nemusí být dvougaráž), čeká je ještě obložit schody do patra a udělat terénní úpravy a už v něm zahučelo 3,5 mega. ona není prča stavět. Osobně si myslím, že než panelák na ležato neboli satelit, tak radši byt. Bydlení tzv u Prahy je na...má to nevýhody města i vesnice. Jít někam večer, tak buď počítat s busem jednou do hodiny a nebo nepít páč nic v tý daný vesnici stejně není a přátelé se za tebou potáhnou málokdy, zvlášť ti do 30. let radši zapaří v baru než romanticky u ohně... a co si budem povídat, dostat se odpoledne domu a večer znova absolvovat cestu za zábavou?? Je to únavný... A rozhodně nepovažuji 40 km za městem jako bydlení poblíž, to sakra dálka.....
Juana: obdivuji vsechny, kteri jsou schopni takhle sami postavit dum... Fakt kobouk dolu. Ja bych do toho nesla. Videla bych za tim hlavne tu uzasnou drinu a tu furu casu a energie. Samozrejme si clovek toho vlastniho bydleni o to vic vazi. A nekteri na nem az presprilis lpi (moji rodice). Mati je ted vdova a zije v obrovskem baraku, ktery se samozrejme stavel pro 2 rodiny, aby mela aspon jedna dcera kde bydlet. Obe sestry jsme prchly jak to jenom bylo mozne..... A ona ted sama tezko utahne ten sileny dum, opravy, apod.... Ale samozrejme neexistuje, ze by dum prodala a koupila si neco mensiho. Vzdyt se na tom tak nadreli....
. Ja osobne jsem poucena. Zadne hrady pro nas a nase deti stavet nebudeme. Kazde budouci dite vyfasne maly kamrlicek, protoze stejne brzo odejdou na studie, za praci, atp... Kdo by se o to staral, az budeme stari....? To budeme s drahym rajzovat po svete....
Žijeme kousek od Prahy, autobusem je to 20 minut na metro, autobus jezdí ve špičce 3x za hodinu, mimo špičku 1x. Nedávno si tu náš známý koupil hrubou dřevostavbu, má to malou zahrádku, jsou hotové hrubé stěny, zvenčí je hotová fasáda, okna, dveře, střecha a prý dal za to 1,6M, teď to dokončuje svépomocí (spíš si shání řesmeslníky, protože je levý na práci). Manžel tam přes léto dělal elektroinstalaci, teď tam bude další známý dělat vodu a odpady, pak nastoupí firma na podlahy a nakonec zbývá dodělat sádrokartonové stěny (jo a vnitřní dveře taky nejsou). Každopádně takhle určitě hodně ušetří, ty hotové domky se prý prodávají asi za 3,5M, s pozemkem. Takže si myslím, že malý domek se do 2M bez pozemku dá pořídit, pokud nejste líní a leví na obě ruce, můžete si hodně práce udělat sami. My přestavujeme a upravujeme dům už léta, naučili jsme se hodně prací na původním družstevním bytě, kde jsme taky dostali jen holé stěny a nebyly tam podlahy, utěsněná okna, ani příčka v koupelně, na zemi jen hrubý nerovný beton. Navíc dneska ty materiály je úplná paráda - když je chlap zručný a má čas, opravdu hodně věcí může udělat sám.Obklady jsme se naučili dělat tak, že vypadají lépe než od profíka, nekecám.
Verera:. Koukám, že obě řešíme děti stejně
U mě byl teď 6 letý synovec, šli jsme na festiválek a musím říct, že 3 letý syn se dokázal bavit, zatímco synovec koukal jak vejr. Bydlí na vesnici, kde nejsou děti jeho věku, takže jediné kamarády má ve školce, kam chodí dopoledne. jeho máma ho nemá čas vozit kamkoliv, takže je absolutně asociální a neumí se pořádně bavit s dětma. Když ho vyzvedává ze školky, řve na ní, že tam chce ještě být.. Její starší deři jsme teď s manželem vydupali vysněný kroužek v našem městě s tím, že ji klidně budeme vozit, ale že přeci nejde, aby nedělala nic jen proto, že se máma rozhodla bydlet na vesnici, ze které nejezdí bus..
Řešíme stejnou věc, už už jsme málem koupili starší dům v centru našeho města, než mě táta a tchán zarazili. Starší domy jsou energeticky náročnější, takže se může stát, že budete platit 3 tisíce měsíčně jen za topení. Když se vám poadaří najít dobrou firmu, postavíte za pár měsíců moderní dům z moderních materiálů a nízkoenergetický.
Neříkám, že staré domy nemají něco do sebe, ale co skryté vady? Taková předělávka elektroinstalace znamená rozkopat celý dům. Navíc dům nikdy nebude podle vašich představ. A krom toho za komančů byl materiál na stavbu nedostatkový, tak se vám může stát, že proboráte zeď a ona se bude drolit a drolit...
My jsme se tedy rozhodli zafinancovat si pozemek a na dům si vzít hypotéku, tu z části splatíme z prodeje bytu. A plánujeme jednu místnost navíc pro tchánovce, se kterými skvěle vycházím (tchyně nám i vaří a hlídá děti, takže super).
Dojíždění z vesnice... My jsme chěli na vesnici 10 minut od našeho města, ale pak jsme to zavrhli. Hlavní důvod není dojíždění do práce, to by nám nevadilo, ale děti. Neumím si představit je neustále vozit do školy a na kroužky, než to zvládnou samy busem. No a taky si myslím, že by nás v pubertě nepochválili, že bydlí někde na vsi a mají to daleko ke kamarádům. No a i já jsem zvyklá si dojít v 7 večer do krámu, když něco dojde.. Tak asi tak. Musíte zvážit i případné děti nejen situaci teď...
Neumím si představit takové dojíždění v kombinaci s dětma a oběma rodiči zaměstnanými. Pokud budete bydlet v tom starém domě a budete mít děti, budete muset spolíhat na rodiče, že je vyzvednou ze školky, ze školy (která je patrně taky pár kilometrů daleko a z práce to včas nestihnete). Na dojíždění budete potřebovat dvě auta.
Pokud budete blíž, tak zase nebude pomoc v případě nouze, leda kamarádky z okolí. U nás je třeba družina od 6:30 do 17:00, což je přesně práce plus 1 hodina na každou cestu, což na výpadovce ve špičce nemusí stačit. Děti uvidíte až večer, vléct prvňáka v 6 ráno každý den v zimě do školy není žádný med ani pro tebe ani pro něj. O nějakých kroužcích mimo družinu si můžou nechat zdát.
A to není problém 2-3 let, pokud ne necháte klidně třeba 9leté dítě samotné celý den, i když už se třeba z té školy zvládne samo vrátit autobusem.
Taková vzdálenost mi přijde dobrá, pokud do práce dojíždá jen jeden a druhý pracuje v místě nebo doma a zajišťuje děti. Asi se to dá i tak a určitě to dost lidí dělá, ale je to náročné na organizaci a člověk je pořád v poklusu.
staré domy mohou být postaveny rozhodně kvalitněji než nové!!! zvláště pak, pokud se jedná o stavení po sedlácích, mlynářích atd...věcně a prakticky vzato, pokud by nevadilo dojíždění, u starého baráku opravíte 1 místnost a bydlíte a pak opravujete podle toho, jak máte finance a jste bez dluhů. taky se dá domluvit částečně práce z domova, pokud nestojíte u pásu. Do hypo bych nešla, pokud bych měla tuto možnost
ve vaší situaci bych rozhodně mela jasno s tím starým domem - rozhodně nelze žít bez peněz - tudíž zaměstnání a stehovat se nekam, kde práci nemám mi přijde jako úplně nesmyslné ( k tomu to , co tu psali ostatní - lékaři, školy atd). řešila bych spíš jestli byt nebo domek (obojí kvuli ceně na okraji Prahy). je mi jasné, že se nechcete zadlužovat, ale obávám se, že při cenách nemovitostí to bez toho nepujde , nicméně ve vašem případě (s našetřenou pomerně vysokou částkou, oba VŠ, Praha, 10tis vás to stejne mesíčne stojí) bych to nevidela tragicky - nechápu lidi, kterí se zadlužují kvuli domácímu kinu nebo dovolené, ale bydlení podle mne lze težko řešit jinak. zkusila bych nový, ale už "použitý" domek.
jo a hlavne bych přemýšlela o tom, že mi je 24 a skoro bych řekla, že je brzo 
.jpeg)
sarmyn - 24.8.2010 10:02 - oba příspěvky
lonkue - 24.8.2010 10:07 -
Bellana - 24.8.2010 11:05 -
jen vzorek příspěvků,které se mi líbí a mají pravdu.
Asi bych po přečtení příspěvků úplně přehodnotila svoje plány. Pořídila bych si byt v Praze,nejlépe s terasou a místo starání se o zahradu a nemovitost, bych cestovala. Prostě si užijte.
Bellana: představa , že každou volnou chvilku strávím na baráku nebo na zahradě :-(, každou korunu 2x obrátím a strčím do baráku bléééé. Já ráda s dětmi podnikám výlety, objevujeme spoustu nových věcí a podnikáme spoustu věcí. Kdo bydlí v bytě nemusí jen koukat na TV :-)
My bydlíme na baráku, ale nadšená z toho nejsem ... děti raději běhají venku po lese než tráví hodiny a hodiny na zahradě ...
.JPG){kind=avatar}
Možná už jste to probírali z více hledisek, ale spíš než starý dům kontra nový dům byste měli probrat otázky související s běžným životem. Jak dojídět do práce, až budete mít děti (pokud je jednou chcete mít), jak trávit volný čas, jak to bude s talentovaným dítětem, jak případně s postiženým dítětem. To všechno jsou aktivity náročné na čas. Z toho mi dům na Vysočině nepřipadá jako dobré řešení. A jako odpůrce chalupaření bych ho nebrala ani jako víkendové řešení. Člověk je pak uvázaný u věčných oprav a sekání trávníku, že ani nemá kdy cestovat, chodit na výstavy, do divadla, na koncerty, sportovat. Ale uznávám, že jsou lidé, kterým by to nechybělo. Takže myslím, že je třeba spíš si položit otázku, jestli dům nebo byt, ale jít na to spíš s rozumem než s citem.
Dobře Ti rozumím, protože nás zanedlouho také nejspíš čeká podobné obtížné rozhodnutí ohledně stěhování. Určitě bych volila bydlení poblíž práce (Prahy), zvlášť, když jste tam zaměstnáni oba, dojíždění takhle daleko je jen černou dírou na peníze (zvláště při rozdílné pracovní době) a na čas. Teď by se to ještě dalo, ovšem jestli plánujete děti, situace by byla ještě složitější (finance, dojíždění s dětmi k lékaři, hlídání..., taky pozor na syndrom "zelené vdovy", návrat do práce). Jinak obdivuji Vás, že máte na bydlení tolik našetřeno
Volila bych ve Vašem případě menší baráček blízko Prahy na hypotéku nebo byt v Praze v nějaké příjemné lokalitě. Je možnost sehnat např. bydlení v domech či bytovkách s menším počtem bytů, kde je společná zahrada apod. Záleží také na tom, jestli by vás práce kolem baráčku a zahrady nevadila (v ideálním případě bavila), měli jste na to dostatek času a energie.
.JPG)
Vybrala bych nový. Do starého hrábneš a po.... se Ti dalších milion věcí, navíc některé věci už jaksi nejdou předělat, nebo by to stálo mraky peněz.
