Můj syn nalítl vypočítavé potvoře
Nevím, co mám dělat, jsem úplně zoufalá, jde o život a budoucnost mého syna. Je mu 21 let a jsem přesvědčená, že pěkně nalítl jedné vypočítavé mladé ženě. Je jí pětadvacet a mého syna úplně zbláznila.
Chodil s ní v době, když mu bylo osmnáct, vydrželi spolu asi rok. Byl do ní hodně zamilovaný. Já byla skeptická, něco mi na té slečně nesedělo. A taky mi vadilo, že je o čtyři roky starší. Ale své názory jsme si nechala pro sebe. Po roce se se synem jeho přítelkyně rozešla, jak uvedla, zamilovala se jinde.
Syn to nesl velmi těžce. Chodil jako tělo bez duše, neměl zájem vůbec o nic. Po nějaké době to odeznělo a já měla radost, že je zase veselý. Pravda, žádný vážnější vztah nenavázal, ale tím jsem se neznepokojovala. Je mladý, času má dost.
Před pěti měsíci se však stalo něco, co mne docela vyvedlo z rovnováhy. Synova bývalá láska se mu po letech ozvala a požádala ho o schůzku. Řekla mu, že ho pořád miluje, že rozchod byla chyba, že by chtěla, aby spolu začali zase chodit.
A syn kývl. Jak mi přiznal, byl v tu chvíli nesmírně šťastný, nemohl na svou dívku zapomenout. Po asi čtyřech týdnech, kdy spolu začali znovu chodit, mu přítelkyně řekla, že je těhotná. Prý je to hodně čerstvé, ještě ne úplně jisté, nicméně po dalším čase se těhotenství potvrdilo.
Syn z toho byl trochu v šoku, s něčím takovým nepočítal, nicméně se rozhodl postavit k celé záležitosti čelem a svou přítelkyni požádal o ruku. Ta nadšeně souhlasila a oba se vzali bez přítomnosti rodičů, jen se svědky. Vlastně nám syn oznámil, že je ženatý, až když bylo po všem. Málem to se mnou seklo.
Tím spíš, že nejsem hloupá a umím počítat. Jsem si stoprocentně jistá, že dítě, které synova žena čeká, není jeho. Podle všeho, už když se k němu vracela, věděla, že je těhotná a chtěla to na něj hodit. To se jí povedlo. On jí to zbaštil i s navijákem a odmítá se na celou věc podívat reálně. Když jsem mu řekla, ať si podle údajů v těhotenské průkazce spočítá, jak dlouho spolu jsou a jak dlouho je ona těhotná, osopil se na mne, jak jsem si mohla dovolit ji špehovat v jejích osobních věcech. Ano, má pravdu, když u nás byli na návštěvě, do průkazky jsem se podívala a okamžitě měla jasno.
Nevím, co s tím. Kluk se nechal takhle hloupě uvrtat do chomoutu, bude se starat o cizí dítě, nevěřím, že manželství vydrží, takže reálně hrozí, že bude jednou platit alimenty na potomka, který není ani jeho. Má tím zkomplikovaný celý život, bohužel, je ještě příliš mladý, aby si uvědomoval celý rozsah toho, do čeho se namočil. O testech otcovství po narození dítěte nechce ani slyšet. Dokonce se s námi ve zlém rozešel a nechce se s námi stýkat. Stojí pevně na straně své ženy a ona je spokojená.
Jsem zoufalá, je to mé jediné dítě a mám pocit, že jsem ho kvůli jedné vypočítavé potvoře ztratila. Co byste dělaly na mém místě, kdybyste viděly, jak hloupě vaše dítě nalítlo a zkazilo si celý život? Nedokážu si představit, že to dítě, které se narodí, budu schopná přijmout jako vlastní vnouče, když vím, jak se věci mají. Je mi z toho strašně smutno.
16.5.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj syn nalítl vypočítavé potvoře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.sharon: No oni to vzali úplně normálně, nějak nechávají tato rozhodnutí na nás. A manžel má se svými rodiči vztah více než dobrý, čili v tom pes zakopán skutečně není. ;)
Lalial: hodně záleží na vztahu s rodiči...mě jako matce by to bylo dost líto, naštěstí mě to nepotkalo ani u jednoho z dětí..... jupííí
Můžeš si myslet co chceš,stejně st ím nic nenaděláš. Syn je dospělý a svéprávný, je to jeho věc. Asi tuší, že dítě není jeho, ale zřejmě to v jejich vztahu nehraje zase tak velkou roli.
A prolézat návštěvě kabelku....FUJ!!!!
Léthé: tak mi říkáme tomu tříletýmu....neskutečná energie, kde se to v nich bere......já zase říkám, že nechci aby si děti u mě ublížili, mají-li si ublížit ať se tak stane u nich doma..
Je to podáno divně. Ačkoli chápu jistou obavu o štěstí svého dítěte, je toto dítě již dospělé a podstatnou část onoho životního štěstí si už prostě musí vybojovat samo. Život nám klade nejednu překážku a pokud se syn autorky bude muset potýkat pouze s tím, že bude pečovat o biologicky nevlastní dítě, prožije až nadstandardně příjemný život.
Léthé: Taky jsme měli tajnou svatbu. Jednak proto, že oba nesnášíme obřady a formality, druhak nemáme rádi "publikum" a za třetí jsme tím nechtěli nikoho otravovat. Svatba byla maličká, pouze svědci, my a náš prvorozený syn. Rozhodně nelitujeme. ;)
sharon: můj syn razí heslo, když jsem měla tendenci vnuka přehnaně hlídat. JEN HO NECH...dítě si musí spálit prsty, aby si pamatovalo, že ta "kamna opravdu pálí". Jinak tomu nikdy neuvěří. Vlastní zkušenost je ta pravá zkušenost.
Tuhle po víkendu mi volat můj 8-letý vnuk...babičko, dnes jsem si napočítal 26 bolí a to nepočítám odřeniny....prostě je to náš Duracell
Léthé: v 21 bývali chlapi po vojně tedy žádné děti.....
Léthé: připravila synku,( nějaká bestie jej píchla)....
sevenofnine: 10:18....
sevenofnine: ...a přidám...a maminko, tys mi ráno nepřipravila k svačince kondom
Snad ten kluk taky umí počítat. Zřejmě ví, že dítě není jeho, ví taky, jak by to dopadlo, kdyby s tím přišel za matkou a chtěl se ženit, tak to vyřešil takhle.
Taky mám dojem, že na vztahu syn- matka není všechno v pořádku.
A momentálně se nedá nic dělat než tomu nechat volný průběh, své si k tomu řekli, žádné nové skutečnosti se už asi neobjeví, nemá cenu opakovat pořád dokola to samé.
Maximálně může matka navodit nějakou klidnou atmosféru a zeptat se syna, jestli věděl, že to dítě není jeho s tím, že mu předem řekne, že nebude dělat scény, jen chce mít jasno, pomohlo by jí to ve vztahu k snaše. Protože pokud ona to synovi řekla předem, není to žádná vypočítavá potvora, jak je tu zmiňováno.
pro odlehčení, citlivější povahy tohle prosím nečtěte: jak paní přišla na to, že nemůže být dítě synovo? To 21letý syn přijde ráno domů řka " Maminko, já si dneska tak parádně zašukal s Renatkou..." :-) :-) :lol:
Při představě, jak někomu prolejzám kabelku, se mi dělá blbě. Jak ty můžeš někoho morálně odsuzovat?
Bellana: no já v téměř všech příspěvcích čtu: svůj názor jsi řekla, to je v pořádku, ale teď ho nech ať jej nezaženeš ještě dál. Nikdo netvrdí, že by z této čerstvé události šílel štěstím, tolerancí a láskou.
To se přesně kryje i s Tvým názorem ... Rodič vyjádří svůj názor (pobrečí si večer do polštáře) a připomene, že u nich jsou dveře otevřené a pak už se jen může koukat co bude ... Nejde pomoci někomu kdo o to nestojí i když je to Tvoje dítě ... Ale projíždět komukoliv kabelku je přes čáru. A tímto hučením nic nezíská, akorát , že syn se s ní už nechce vůbec stýkat a třeba si bude tvrdohlavě stát za svým i když by to jinak dávno vzdal. Takže rada teď, už to nech koňovi a zapal svíčku v kostele, je na místě. Ona opravdu nic jiného dělat nemůže (jo může si pořídit pistoli a rýč a tu potvoru sejmout, ale to opravdu není rozumné a vzájemným vztahům to určitě neprospěje). A bude lepší, když zůstanou v kontaktu než by o něm dalších pár let neslyšela ...
Riki: přesně tak. Souhlasím s tebou do posledního puntíku. Takto to dopadá, když rodiče mají tendenci řídit "dětem" život. Nakonec o nich neví vůbec nic...je to taková sebeobrana. Jinak to nejde. Tady mám dojem, že mamina nezasahovala poprvé...proto ta utajená svatba.