Opustil mne těhotnou. Jsem zoufalá.
.jpg)
Je mi šestadvacet let a jsem v sedmém měsíci těhotenství. S manželem jsme spolu chodili tři roky, před rokem jsme se vzali. On je o pět let starší, má skvělou práci, společně jsme si pořídili na hypotéku dvoupokojový byt. Miminko jsme si oba přáli, a když jsem otěhotněla, měli jsme velkou radost.
A teď je všechno jinak. Před třemi týdny mi manžel oznámil, že ode mne odchází, prý se zamiloval do jiné ženy. Byla to pro mne strašná rána, něco takového bych nikdy nečekala. Pravda, asi od třetího měsíce jsem pozorovala, že se chová jinak, ale přičítala jsem to svým náladám, které provázely začátek mého těhotenství. Bylo mi hodně zle, zůstala jsem doma na neschopence a říkala si, že se asi ve všem moc babrám a zbytečně ho pozoruji.
A teď se ukázalo, že moje tehdejší tušení bylo správné. Přibližně v té době se, jak jsem se teď dozvěděla, začal stýkat se svou milenkou. Je to pro mne jak ledová sprcha. Vůbec nechápu, jak mi mohl něco takového udělat, když jsme se na dítě oba tak těšili. Ptala jsem se ho a on říká pořád dokola to samé. Prý za to nemůže, citům se poručit nedá, je zamilovaný a najednou si uvědomil, že se na odpovědnost za dítě a rodinu vlastně necítí.
A tak mne nechal samotnou. Jsem v koncích, vůbec nevím, co mám dělat, co si počnu. Žádost o rozvod ještě nepodal, myslím, že čeká, až to udělám já. Já ale nevím, jestli to mám udělat. Samozřejmě, že bych měla chuť to sepsat a podat okamžitě, ale co bude potom? Přijdu o byt? Kdo bude platit hypotéku? Já to přece z mateřské neutáhnu. I když je mi teď strašně a mísí se ve mně .jpg)
vztek, bolest, zklamání a strach, v koutku duše si říkám, že se u něj možná jedná jen o jakési poblouznění a on se ke mně vrátí. Asi bych si to přála, ale taky nevím, jak bych to případně ustála, jestli bych byla schopná mu odpustit, co mi provedl.
Asi píšu hodně zmateně. Je toho na mne moc, potřebovala bych se nějak zkoncentrovat a začít uvažovat reálně a nejde mi to. Mám samozřejmě rodiče, kteří mi pomohou, ale spoléhat na ně nemůžu. Tatínek je už v důchodu a maminka má jako prodavačka dost malý plat. Z toho, co se stalo, jsou otřesení stejně jako já.
Možná by mi pomohlo, kdybych si přečetla názory čtenářek. Je toho tolik, co mne trápí a s čím si nevím rady, že už samotné přemýšlení o tom mne neskutečně vysiluje. Mám podat žádost o rozvod, nebo mám počkat, až ji podá on? Jak to bude s bytem a hypotékou? A hlavně, mám vůbec šanci zvládnout v dnešní době sama zabezpečit dítě? On má velmi slušný plat, plánovali jsme, že zůstanu doma minimálně tři roky a teď bude všechno jinak. Ale jak? Jsem opravdu bezradná.
9.11.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Opustil mne těhotnou. Jsem zoufalá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Verera: 10:35 
uplne presne.
Hlavne Zdenko nehledej prosim chyby u sebe.
PEGG: 9:16 hezky napsano.
Prakticke rady uz tu byly. Muzu napsat snad jen to,ze je mi Zdenky moc lito.
Ale ver, ze tahle zkusenost, i kdyz ted se to nezda, te rozhodne posili a casem se na to budes divat jinak. Ted je to cerstve, boli to a navic jeste hormony, je to hodne tezke 
Ale vsechno preboli a vse zle je pro neco dobre.
Musim rict, ze vzdy kdyz jsem si o nejakem chlapovi myslela, ze je to ten pravy a po rozchodu byla zdrcena, ukazalo se casem, ze to vzdy bylo k necemu dobre. A ted uz vim, ze to vetsinou byli nezodpovedni sobci a zpatky uz bych to rozhodne nevratila ani za nic.
Ale to ocenis az za ten cas. Bohuzel je k tomu asi nutne si prozit nejdriv to osklive.
Taky bych uz takoveho .... zpatky nechtela.
Drzim moc palce, at to co nejdrive preboli 
Hlavne abys ty i miminko byla v poradku, to je nejdulezitejsi 
orinka: Počkej, tam není, že se necítí odpovědný ZA své dítě a svou ženu, tam je že se necítí NA tu odpovědnost. Což může znamenat buď, že se té odpovědnosti bojí a myslí si, že to nezvládne a proto utíká nebo že se nechce nechat svázat a uvědomil si, čeho všeho by se musel vzdát. V druhém případě je to sobecký blb, měl si to rozmyslet včas a nic bych mu neulehčovala. Druhý případ by byl ten lepší, protože by se to dalo spravit, pokud by Zdenka usoudila, že to stojí za to a pán byl ochoten k nějaké komunikaci. Možná by stačilo vysvětlit si, že pro Zdenku je to taky nová situace, že se jí možná v koutku duše taky bojí a přestože ona to dítě nosí v sobě, není na něj připravená o nic víc než on, jelikož na něco takového se prostě připravit nedá. Zkrátka dát pánovi nějak víc najevo, že "jsme v tom spolu a zvládneme to spolu". Připadá mi to že milenka není nic jiného než stéblo, kterého se chytil jako tanoucí, protože říct manželce "odcházím, protože jsem se zamiloval" je jednodušší než vysvětlovat, že se hrozně bojím, že se o dítě nedokážu postarat, že ho neuživím, nezvládnu z něj vychovat dobrého člověka, nechci se vzdát svých koníčků a zároveň mám výčitky, že kvůli dítěti nechci něco obětovat...
Jo, obojí je nezralé a nedospělé jednání, ale v tom druhém je jistá naděje na záchranu a velká šance, že když tohle překoná, bude nakonec dobrým otcem i manželem, protože taková krize ho může posílit. Takže být Zdenkou, snažila bych se zjistit, který z těch modelů to ve skutečnosti je a podle toho zkusit situaci řešit.
Tak to je dokonalý debil, ten pán 
Celkem by mě zajímalo, jestli ta jeho milenka vůbec ví, že má manželku čekající dítě. Pokud jo, tak je evidentně stejně kvalitní materiál jako on 
Všechny rady už tady padly, já jen doplním, abys mu v žádném případě neodpouštěla. Z něj nic dobrého koukat nebude, časem by si ho nějaké další "city, kterým nemůže poručit" zase našly.
A to, že se citům poručit nedá je obvyklá výmluva slabochů. Možná se nedá poručit tomu, jestli nějaké city vzniknou, ale jak s nim naloží, to už je zcela na něm. Není zas tak těžké si říct, že se nebude poddávat zamilovanosti, když má doma fajn ženu a bude mít dítě, které ho potřebuje, omezit kontakty s dotyčnou a nechat to odeznít. Stačí se jen rozhodnout, co vlastně chce. No tenhle je zjevně rozmazlený sobecký fracek a ne chlap pro život.
Předpokládám, že když si s tebou pořizoval dítě, něco k tobě cítil. Že by se to tak dramaticky změnilo za 3 měsíce, aby považoval vztah za ztracený a hledal s jiný, to pochybuju. Leda že by přestal být opečovávaný tím, jak ti nebylo dobře, najednou bylo na něm aby pečoval a on přestal být středem pozornosti, tak hledal uznání jinde.
.gif)
PEGG: moje řeč....
šmejd jeden
, neboj doposud neměl vcelku žádné starosti, až mu nastanou tak ona ho ta "zamilovanost" přejde.......rozvod v žádném případě nepodávej, soustřeď se na dítě a dál se uvidí......i tak hypo se vyřeší, taky jí může platit on když na to má plat a v bytě bude JEHO dítě.....pokud mu to ovšem milenka dovolí, já sama nevím co bych dělala, jak bych se zachovala ale tohoto chlapa už bych teda nechtěla.....
Praktické rady tady už padly. Buď ráda, že se ho zbavíš. Ten pitomý výrok, že se necítí odpovědný za své dítě ani za ženu, která ho s ním čeká, ho odsoudila totálně. Chladnokrevně si pozišťuj, na co máš právo, co ti dluží, jak s hypotékou a pak se soustřeď na svoje zdraví a dítě, ať si neuškodíte. Blbec, ať táhne.
Žádost o rozvod rozhodně nepodávej, sobě bys tím situaci zhoršila a jemu zbytečně ulehčila. Podej žalobu na určení výživného (na sebe i na dítě) a pokud jsi to dosud neřešila, začni se starat o hypotéku - máš přehled o výši jistiny, o splátkách, přístup k výpisům z účtu? Pokud všechno chodí na manžela, postarej se, abyses k tomu dostala včas, abys po pár měsících nezjistila, že hypotéku neplatí a už hrozí exekuce. S bankou se většinou dá nějak dohodnout, když začneš situaci řešit včas.
A co se vztahu týče - jak vypadá vaše komunikace? Manžel se odstěhoval a přerušil kontakt nebo spolu normálně mluvíte, zajímá se o dítě a o tebe? Je možné se s ním dohodnout na financích a na budoucím fungování s dítětem nebo hraje mrtvého brouka? To je dost důležité. Máš možnost si s ním o všem víc promluvit? Třeba je to opravdu jenom útěk, protože se prostě leknul dítěte, cítil se na vedlejší koleji nebo měl pocit, že mu něco utíká. To nejsou omluvy samozřejmě, ale jedině když budeš znát pravé důvody, můžeš se rozhodnout, jestli má smysl snažit se to zachránit a co pro to případně udělat.
.jpeg)
Jarča* - 9.11.2011 9:26 - koukám, že se mi to nevešlo. Jen jsem chtěla dodat, že život v neustálém napětí není spokojený život a dřív nebo později ti stejně dojde trpělivost.
A upřímně, já si život bez chlapa dovedu dost dobře představit, mě by vyhovoval. Většina chlapů je jen další nezodpovědné a náročné dítě v rodině. (chcete jet na výlet, teď nemůže, teď je fotbal, takže jedeš buď sama s dítětem nebo sedíš doma) Já vím, že ne všichni chlapi jsou nepoužitelní, ale tenhle asi bude. Sobec, který musí mít všechno co chce.
On s necítí na rodinu a odpovědnost? Ten chlap mě fakt dojímá. To si měl rozmyslet dřív. Teď už tu rodinu a odpovědnost má i když před ní utíká. To že nemá dítě v břiše ho nečiní míň odpovědným než matku.
To je jako kdyby žena prohlásila v 7 měsíci, že se necítí na odpovědnost za rodinu , že to dítě raději neporodí 
Je to hloupá situace, ale říct mi tohle v takové situaci, tak ho asi něčím přetáhnu, aby se mu rozsvítilo.
Jak jste na tom s účtem? Pokud máte společný, tak bych si asi založila vlastní minimálně na mé příchozí platby. I když zase zvaž, jestli bys tím nespustila nějakou jeho protiakci, třeba převod veškerých společných peněz pryč, záleží, jak se k tobě staví teď, jestli platí co má, přispívá na dítě a pod.
Nechápu, co to s těma chlapama v poslední době je. Ve své praxi se poslední dobou s touhle situací potkávám nějak často. Leknou se odpovědnosti? Nebo prostě odpovědní nejsou? Jak může chlap opustit ženu, když ho nejvíc potřebuje? Není někde chyba v nás matkách, že je špatně vychováváme?
Jinak - s rozvodem nepospíchej. Pokud jseš vdaná, máš nárok na tzv. výživné na nerozvedenou manželku, které je jednoznačně vyšší, než výživné na manželku rozvedenou. Takže já spíš doporučuji rozvod oddalovat co nejvíce. Možná se to někomu nebude líbit, ale ty musíš myslet i na své dítě a jak ho co nejlépe zabezpečit. Riki správně napsala, co s hypotékou, ale nakonec - domluvě se meze nekladou, můžete se dohodnout i na pro tebe lepší variantě, aby on platil hypotéku a ty jsi byt užívala dejme tomu do doby, než půjdeš do práce a budeš schopna si sama obstarat byt. Přeju hodně síly, můžeš mi napsat do vzkazů, jestli chceš něco podrobněji.
Tak za prvé snad bude platit alimenty ne? A taky si myslim, že by měl v době mateřský platit nějaký peníze i tobě ne? S tim rozvodem se rozhodně s někym poraď. Co pro tebe a miminko bude lepší z hmotného hlediska. Vim, že takhle se přemejšlet nemá, ale bohužel je to teď nejdůležitější, nějak se zabezpečit.
Je mi tě hrozně líto, tohle je jedna z věcí co mě v životě děsí a hodně mi překáží v tom, vůbec dítě chtít.
Nika1: nejsem si úlně jistá, ale myslím, že žádost o výživné se dá podat, i když nejsou rozvedeni.
PEGG: pěkně napsáno
Já bych se jen bála, že pokud bude žádost o rozvod podávat on, tak se dopředu pojistí, aby neměl žádný příjem kvůli výživnému a kdovíco by ještě s milenkou vymysleli za lahůdky.
