Vánoční dárky až do desátého kolena
Blíží se Vánoce a s nimi i moje černá můra, která je letos ještě černější než kdykoli jindy. Finanční krize zasáhla i naši rodinu, manžel byl několik měsíců bez práce a na našem rozpočtu se to dost projevilo. Důsledkem toho je, že letošní Vánoce budou oproti těm z minulých let mnohem chudší. A to se týká dárků i jídla a upečených druhů cukroví.
Nijak zvlášť bych se touto situací netrápila, kdyby nebylo našeho rozsáhlého příbuzenstva z manželovy strany. U nich je totiž zažitým zvykem a neochvějnou rodinnou tradicí, dávat si dárky vzájemně mezi sebou. Nelíbilo se mi to nikdy, protože to považuji za zbytečné, ale letos mne to štve ještě mnohem více. Peněz nazbyt nemáme a já budu nucena kvůli zachování dobrých rodinných vztahů šidit své vlastní děti.
Nadělování dárků v rámci našeho širokého příbuzenstva totiž vypadá asi takhle. Manžel je ze tří dětí, oba jeho sourozenci jsou vdaní a ženatí a mají po dvou a třech dětech. Kromě obou našich rodičů a našich tří dětí tak musíme pořídit dárky i pro manželovu sestru, jejího manžela a jejich dvě děti a také pro manželova bratra, jeho ženu a jejich tři děti. Rodinná pravidla navíc určují, že každý dárek musí být v hodnotě kolem tisícikoruny. Když si to spočítáte, je to docela pěkná suma, kterou musíme vynaložit, abychom této vánoční povinnosti dosáhli.
Už v minulých letech jsem se proti tomu bouřila a neuspěla jsem, letos se má úporná snaha opět minula účinkem. Nejdřív jsem to probírala doma s manželem, ten o porušení tradice nechtěl ani slyšet, cítil by se prý potupený, kdyby musel před sourozenci přiznat, že jsme na tom finančně špatně. Pohádali jsme se kvůli tomu opravdu hodně a já se rozhodla, že to vezmu do svých rukou.
Sešla jsem se s oběma švagrovými a na rovinu jim řekla, co a jak. Že doba, kdy byl muž jen na podpoře, nás citelně zasáhla, že se sotva mátoříme z toho nejhoršího a že bych z tohoto důvodu byla ráda, kdybychom se dohodli, že letos to vzájemné obdarovávání vynecháme. Neuspěla jsem.
Obě dvě švagrové mi řekly, že ony už mají dárky nachystané od září a to jak pro mne a mého manžela, tak pro naše děti. A dodaly, že jestli jsme na tom tak špatně, nemusíme jim nic kupovat. Jenže to v tomhle případě taky nejde, alespoň já to tak cítím. Vzít si dárky od nich a nedat jim ani jejich dětem nic, to by bylo nevhodné. Navíc jsem z nich cítila jakousi povýšenost, aroganci, možná i výsměch. Nebylo mi vůbec dobře. Odcházela jsem doslova jako spráskaný pes.
Doma jsem to řekla manželovi a ten mi strašně vynadal, co jsem si to dovolila, že mi prý výslovně řekl, že rodinou tradici dodržíme a basta. Teď se prý bude před svými sourozenci cítit jako blbec. Je mi z toho nanic. Abych na všechny dárky měla, budu si muset na účtu otevřít kontokorent a považuji to za absolutní pitomost, dělat něco takového kvůli dárkům.
Přemýšlím, co s tím. Jsem vlastně sama proti všem a připadám si bezmocně. Kdyby nebylo našich dětí, asi bych se na celé Vánoce letos nejraději vykašlala. Tohle už přece nemá s vánoční atmosférou nic společného, je to jen obyčejný kalkul – ty dáš mně, já dám tobě… a pěkně fifty fifty.
Co byste dělali na mém místě? Jak probíhá nadělování vánočních dárků ve vaší rodině? Také se vzájemně obdarováváte s širokým příbuzenstvem, i kdyby vás to mělo totálně zruinovat?
3.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vánoční dárky až do desátého kolena
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Nechci radit, asi bych manželovi nejprve lípla řádný pohlavek, aby se mu rozsvítilo a pak ho poslala na ty dárky vydělat, nebo záležitost vyřídit osobně. Zřejmě má zetemníno. Pokud si chce hrát na velkého bosse, tak ať hraje až do konce.
Bude sice možná trochu dusno, ale lepší dusno před Vánocemi, než po nich s prázdným hrncem.
Ota: 
ten napad s Anonci je vtipnej a rozumnej... rozhodne bych neotvirala kontokorent
.jpg)
tohle bylo u manželky v rodině... totální šílenství, dokonce se vozily i dárky z každé dovolené " za hranicemi snů" takže když jsme spolu byli poprvé v Bibione ( 1990) tak žena nakoupila doslova pro každého příbuzného něco a to včetně mých ( přes mé protesty). Pak nastal ten slavnostní okamžik kdy jsem sourozencům a rodičům předával věci z Itálie a oni se ptali co se slaví a moje žena koukala jako vyoraná myš, že nenastalo všeobecné jásání 
Je to jednoduché - zadlužit se na dárky a na dovolenou jsou jedny z nejhorších důvodů pro dluhy.
Nejlepší bude si koupit Anonci a zaškrtat tam manželovi několik víkendových brigád .... když vánoce tak vánoce
.jpeg)
Nečetla jsem příspěvky, ale já bych pořídila dárky svým dětem
a manželovi na rovinu řekla, že starost o dárky pro jeho rodinu je zcela na něm! Jak finančně, tak lítání po obchodech. Ať se hoch stará, když je to u nich tradice. Ono dodržovat nějaké pochybné tradice je moc hezké, zvláště když je hodíme na někoho jiného a drze je vyžadujeme.
Vím, že se cítíš špatně, ale to není tvoje chyba, tys to chtěla rozumně vyřešit, ale bohužel místo pochopení jsi narazila na výsměch. Zřejmě si nejste tak blízcí,jak to navenek vypadá. Já tyhle přetvářky nenávidím, proč mám obdarovávat něho, koho nemám ráda a na druhou stranu od takového člověka dárek nechci. Pokud někomu dávám dárek, tak proto, aby měl radost a ne z povinnosti.
Nedej se a o dárky se nestarej, nech to na manželovi, možná docílíš i úplného zrušení pro roky příští. Hezké a hlavně klidné vánoce.
.jpg)
taketo darcekovanie by som nerozchodila 
som najmladsia z 8 deti a kazdy surodenec ma 2 dvaja 3 deti cize matematika dost vysoka na darcekovanie.Kym som bola mala a verila na jeziska vzdy som dostala drobny darcek.ako sli roky dalej a zakladali si surodenci rodiny prislo to ze darcek kupujeme len rodicom/poskladame peniaze a kupujeme nieco prakticke a "vecsie"/a medzi sebou a detmi uz nic pretoze tie deti uz su odrastene maju cca okolo 20 moja je najmladsia 7 rokov.Tak ta este nejaku drobnost dostane/najlepsie nalepka Hany montany 
takze hodnota 1000sk to iste nie je/
dokonca u nas neprebieha ani darcekovanie v case menin ci narodenin.....ak sa ideme navstivit tak mozno kava ci flaska vinka v ramci navstevy detom nic su velke zarabajuce....robime si ako odskodne v lete taku party gulasovu na zahrade ked stanujeme cely vikend a bavime sa.....alebo kvazi tak oslavime celorocne rodinne sviatky....a na obcerstvenie sa skladame ci kazdy prinesie co vie a spolocne konzumujeme....
já taky kupuju dárky i sourozencům a jejich dětem.Ale nejde o to co jim dáš,pokud nemáš,kup jim nějakou dobnost,co si myslíš že je potěší.Krásně to zabal a s cenou si v žádném případě hlavu nelámej.I drobnost udělá radost.V žádném případě si na dárky nepučuj! Brácha loni taky neměl a tak dal jen drobnost dětem a prostě není co řešit.Hlavní je udělat dětem radost a posedět spolu.A dětem na hodnotě dárků opravdu nesejde,udělá jim radost jakejkoliv dárek.S manželem to neřeš.Stejně dárky chlapi nekupujou,alespoň u nás je kupuju já.Prostě něco pěkného levného a zabalit.Řešit cenu je blbost, u nás se dává,ale cena se neřeší každej koupí podle chuti a možností.Přeju hlavně krásné svátky a nekaž si je cenou dárků.
týýý brďo místo aby se ptali jak vám mohou pomoci tak se ošklebují? Teda nepřeju nikomu nic zlého, ale dneska se bez práce může ocitnout každý. Určitě bych se nezadlužovala, co když zase někdo z vás přikde o práci? Jak to budete splácet? Manžel je taky tydýt, když mu nevadí ošidit vlastní děti.
Já segřině rodině (5lidí) koupím Ubongo a švagrovi (5lidí) Blokus, jsou to společenské hry, oni to mají rádi a je vyřešeno, mamka chtěla toustovač a babí vitamíny a je to :-)
vtip je v tom nenechat se vtáhnout do vánoční hysterie, kterou plánovitě rozdmychávají obchodníci. Jsme přece svobodní myslící tvorové a ne stádo.
jo a ještě-aby byl každý dárek v hodnpotě 1000
fakt nekradu!!!!!!!!!
za sebe bych nic nekoupila......nás je 6, mm je ze 4 sourozenců, každý má 2 děti, bába + děda.....no nejsem debil, abych každému kupvala...prostě na to nemáme!! Koupíme jen dědovi a bábince, tím to končí...děckám se dá cukroví-domácí a tím to končí....nejsem banka a rozhodně bych kvůli dárkům si nikde nepůčovala....prostě když nejní-tak nejní....
jestli na to nemate, tak proste darky nekupuj. a vubec: rodina, kde si davaji drahe dary kazdy kazdemu, ale stydi se pred sebou priznat tezky obdobi.... 
JESTLI se ti chce, tak vymysli neco pro deti, tam se da za par kacek udelat spoustu radosti.
zda se to tezky, ale nakonec to tak nebude, uvidis. kdyz ty darky nekoupis, tak proste nebudou. co nejhorsiho se stane? Vanoce budou tak jako tak a rodina to proste bude muset vydejchat. ze ti zbytek rodiny darky da je jejich rozhodnuti. opravdu nema smysl se zadluzovat kvuli darkum z povinnosti.
Tak zkuste manželovi navrhnout kompromis - nadělíte vždy celé rodině dohromady místo abyste kupovali dárek pro každého zvlášť. Ušetříte a zároveň nebudete mít hloupý pocit, že jste si jen dárky vzali a nedali nic. Můžete koupit třeba nějakou zajímavou společenskou hru (je jich na trhu nepřeberně), kterou si bude moci zahrát celá rodina. Rozhodně bych kvůli vánočním dárkům nepřistoupila na dluhy. A nic bych letos nekupovala manželovi - když se musí obdarovat celá jeho široká rodina, tak se bude muset uskromnit především on.
My tohle praktikujeme běžně. Samostatně se obdárovávají jen nejbližší příbuzní v přímé linii (což už u nás znamená vlastně jen rodiče a dospělé děti). Ve zbytku příbuzenstva se praktikuje právě styl "jeden dárek pro všechny, kteří žijí v jedné domácnosti". Rodina mojí tety dostne dárek jako rodina dohromady - nějakou hru, zajímavou knížku, možná láhev dobrého alkoholu (od té doby, co mají všechny děti přes osmnáct). Přítelův bratr má novou přítelkyni, tak jsme taky vymýšleli, co jim věnovat, aby to mohlo být pro oba. To jsou ty větší dárky. Pak sem tam přidáme nějakou levnou drobnost pro jednotlivce, ale to je spíš neplánovaně stylem "Jé, tohle by se mohlo líbit XY! A stojí to jen stovku, tak to vezmeme". Drobnosti dáváme i kamarádům a neřešíme, jestli něco dostaneme "na oplátku". A ceny se taky neřeší. Jde o to, aby se dárek líbil a obdarovaného potěšil, ne o to, jestli někdo má něco za 2000 a jiný za 200. Větší radost může klidně udělat ten levnější.
.gif)
Vlastnorucne vyrobene (treba cukrovi) nebo koupena malickost, na tom uz tak nezalezi.
Ja kdybych mela kupovat darky VSEM pribuznym, tak se z toho osypu.
Moje rodina - no budiz, 3 lidi vsehovsudy.
Manzelova rodina - 5 sourozencu, 12 synovcu a neteri, 2 z nich uz maji vlastni deti + tchyne.
Spolecna rodina - 13 deti, 7 vnoucat, dalsi na ceste.
Hodnota darku nespociva v penezich!!!!
Jinak u nás se dávají dárky rodičům a mojí sestře s rodinou (těm ale dávám dárky pouze já, přítele do toho nezatahuju). S jeho bráchou a švagrovou je nepsaná dohoda, že se dárky prostě nedávají.
Jo a ještě si dáváme drobnosti s jednou kamarádkou
no jo, ono se řekne dvě stovky, ale když se to pronásobí, jsou z toho tisíce. Když nejsou příjmy, i ty dvě stovky jsou v rozpočtu hodně poznat. Podle mě je daleko lepší improvizovat, vymýšlet dárky vtipně. Co takhle koupit los a vstrčit do obálky, ozdobit rolničkou? Nebo něco symbolického, já jsem kdysi, protože prožíval složité období, nadělila synovi perníkový pytlík s rozumem:). Švadlence soupravu nití, početné rodině pytel toaletního papíru...
