Manžel se chce stěhovat do satelitu!
Jsem těhotná ve čtvrtém měsíci, bydlíme v Praze ve vlastním dvoupokojovém bytě. Byt jsme dostali od manželových rodičů, máme tedy štěstí, že nemusíme splácet hypotéku. Přesto jsme, když jsem otěhotněla, začali řešit přestěhování do něčeho většího. Pro rodinu s dítětem (navíc nechceme zůstat jen u jednoho), jsou dva pokoje pro pohodlný život málo.
Začali jsme zjišťovat možnosti, jak bychom mohli naši bytovou situaci vyřešit. Prodejem našeho bytu bychom získali prostředky na zakoupení většího (třípokojového), dokonce by se dal sehnat v prakticky totožné finanční hodnotě. Nemuseli bychom si tím pádem brát žádný úvěr. Jediný problém je, že co jsme zatím prošli a viděli, tak ty potencionální větší byty, které by v našem případě připadaly v úvahu, by potřebovaly zrekonstruovat a zmodernizovat. A tady bychom už byli nuceni si úvěr vzít, což se nám vzhledem k mé nastávající mateřské moc nechce.
Teď se manželovi naskytla velice zajímavá nabídka od jeho kolegy. Prodává čtyřpokojový rodinný domek v satelitním městečku kousek za Prahou za cenu, která je pro nás víc než přijatelná. Navíc je domek nový, moderní, neopotřebovaný. Kolega ho prodává údajně proto, že se mu naskytla koupě něčeho jiného a v lokalitě, která mu více vyhovuje.
Na první pohled je to velice lákavé. Měli bychom vlastní, nový, moderní dům se zahradou, na krku žádnou hypotéku ani úvěr. Co víc by si člověk mohl přát. Jenže když jsme se byli na místě podívat, 
poněkud mi poklesla brada. Manželovi ne, ten je nadšený a snaží se koupi prosadit za každou cenu.
Já se zdráhám. Pravda, domeček je moc pěkný, ale to přece není vše. Přes den je v tom satelitu doslova vylidněno, autobusová linka do Prahy sice jezdí, ale všude je to tam odtud daleko. Nákup, doktor, později školka, škola… Já jsem bez řidičáku a ze zdravotních důvodů ho nikdy mít nebudu. Byla bych tedy v podstatě ohledně všech pochůzek, nákupů a vyřizování odkázána na manželův odvoz, což by bylo vzhledem k jeho pracovní vytíženosti poměrně složité.
Neumím si představit tam takhle odříznutě žít, bez kontaktu s lidmi. Bydlení v domku se zahrádkou mne sice láká, uvědomuji si i výhodnost koupě, která se nám naskytla, ale přesto z toho nejsem úplně nadšená. Manžel tvrdí, že je to jen o zvyku, prý vidím všechno moc pesimisticky.
Je tady mezi vámi nějaká maminka, která trávila mateřskou v nějakém satelitním městečku? Ráda bych si vyslechla názory ostatních, možná to vidím opravdu zbytečně černě.
1.11.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel se chce stěhovat do satelitu!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Johanka74: Jedině Xantipa přestárlá. Tak mi říká manžel, teda místo stará - přestárlá. Doufám, že to si jen dělá srandu. Zdravím
.jpg)
já bych do satelitu nešla! Už jen právě kvůli nedostupnosti školy, školky, doktorů. Byla jsem vyřízená, když jsem se z Prahy stěhovala do města s 15tis. obyvatel. Prvnímu synovi byli 2měsíce. Byl to pro mě velký šok, jak nákupní možnosti (teď bych si už nestěžovala 
), tak najednou sama doma s dítětem, známí téměř žádní (a to jsem v tom městě vyrůstala), ale bylo mi smutno. A za rok jsme se stěhovali do svého noového bytu v městečku se 4tis. obyvatel, takže další šok. Je tu doktor, obchod, škola, školka. Já si tady už celkem zvykla, mám to tu ráda, hlavně proto, že je tu hodně mladých lidí s malými dětmi.
Jít z Prahy do satelitu, kde nic není, to ani náhodou.
Petruša: Jasný, jen ve mě ta slova evokovala ty povětšinou otrávený taťky, co tramvají vlečou malý caparty Naprosto rozumim tvým prioritám
, ale já už mám města plný zuby....Teda kecám ne města, lidí
.jpg)
ne "a 1+1" ale "v 1+1" ...
pavluška: to jsem taky chtěla, díky za připomenutí 
s dítětem jsme do jeho 2,5 bydleli a 1+1 a taky se to dalo, takže jak tu už víc lidí psalo, asi bych taky ještě počkala jestli se nenajde něco vhodnějšího.. My taky měli finančně dobrou (vcelku) nabídku, do vesnice, která je od nás asi 5km a za vším bych musela jezdit zpět k nám. Uvažovali jsme o ní a pak to zavrhli z toho důvodu, že tam vlastně ani bydlet nechceme, jen to je právě výhodný a bojíme se že nic jinýho neseženem. Jsme rádi že jsme to tenkrát nevzali
jo a ještě něco: ve dvoupokojovém bytě se s jednim malym prckem být dá, my byli v 2kk a nakonec jsem si libovala jak je to supr, že mám o dítěti pořád přehled. Stěhovali jsme se až když jsme měli děti 2 - to už jsme teda v 2kk byli jak sardinky - takže na vybírání domečků máš ještě chvilku čas, neuspěchej to. Jo a ještě něco - důležitější než to, jak hezký/nový/moderní je barák, je místo, kde budete žít. Dům se dá vždycky opravit/ vylepšit dle představ, když se něco našetří třeba po troškách, ale s tim místem mnoho nenaděláš a neustále se stěhovat je taky dost stresující, zvlášť když už si i děti pak na to místo zvyknou..
Není satelit jako satelit. Záleží na vybavenosti a častosti dopravy autobusu k metru.. My se přestěhovali před 1/2 rokem za Prahu na vesnici a máme tu akorád 1 malý obchůdek (zaplať pánbůh za něj) a autobus "třista- "do Prahy 1x za hodinu. Řidičák mám, ale léta jsem nejezdila a myslela jsem si, že nadále budu využívat MHD tak jako dřív a za volant nesednu. No a jak jsem dnes ráda, že mi tu manžel nechává auto a sám jezdí do práce sockou :-). Cítím se tak s dětma bezpečněji - kdybych cokoli potřebovala, že nejsem odříznutá od světa, třeba jen odvést k dr, dojet koupit maso na oběd... A nakonec i popojíždím autem 3 km do první pražské čtvrti, kde už jezdí autobus po 3 minutách a tam auto parkuju. Tím chci říct, že bez auta bych tu být nechtěla, byť jsem se řízení vždy spíše bránila. Domeček se zahrádkou je skvělá věc zvlášť s dětma (já jsem z bydlení na vsi nadšená!!!), ale pokud opravdu nemáš šanci mít řidičák, doporučuju s koupí vyčkat na něco příhodnějšího...
sarmyn: já vim. Psala jsem pouze za sebe, my tu školu máme jednu a vzít tam musej
dorotamáchalová: taktéž - psala jsem pouze za sebe, svůj názor. Pokud tohel co píšeš někomu vyhovuje, tak samozřejmě ano, proč tam nebydlet. Tady u nás skoro nic není,krom toho dr. a školy a školky a tří sámošek a jsem tu radši než ve velkým městě. Jen tyhle věci co jsem vypsala jsou pro mě důležité
Petruša: nezlob se na mě, ale na většině malých vesnic není školka, doktor,... spoj jednou ráno autobus a odpoledne zpátky. a žije tam spousta mladých i starých. já vyrostla na vesnici a přestože jsme museli vstávat na autobus, ... neměnila bych. navíc v dnešní době, kdy má každý mobil, se nemá čeho bát. jen přijde o trošku pohodlí.
Petruša: pěkná blbost, ve městě můžeš mít školu za zadkem a nakonec budeš jezdit přes celý město, páč tam ti dítě nevezmou.....
Satelit nic moc, lae kočárek nebo cvrček hrající si na zahradě je poloviční starost. Já taky dojížděla, ač dneska žiju ve městě, ale do domu bych šla z fleku...Ta pohoda na zahradě od jara do podzimu ti všechny strasti vynahradí.
Jediné co bych řešilaje, jestli je to satelit u lesa a nebo kde nic tu nic, jen paneláky naplacato a není kam se jít projít....
no, za mě - pokud tam není škola,školka, dr, sámoška a ani to tam v příštích třech letech nebude, tak bych tam nešla. I když řidičák mám (nemáme ale na dvě auta, tak by mi byl k ničemu když by auto potřeboval manžel na cesty do práce)
Sofffie: nebo třicet jedna, hlavně nebrat únor. jako nápad to je 
Ještě je jedna varianta: Ať si manžel půjčí od kolegy za flašku tequilly barák, nejlépe i s případným kolegovým dítětem, a zůstane tam alespoň měsíc. Pokud přežijí ve zdraví on i dítě, šla bych do toho. 
Minimálně tím Anežka získá třicet dní svatého klidu. 
Tak ať si manžel ,,nanečisto" vyzkouší, jaké to bude, až budete bydlet v satelitu bez druhého auta. To znamená každý den (nebo každý druhý) na něho počkej s nákupem, až přijde z práce domů, půjde s vámi. S malým dítětem je potřeba chodit do poradny, dítě bývá občas marod, do toho očkování, na to všechno si bude muset vzít v práci volno (doktor ordinuje většinou dopoledne), takže ať si ho zkusí cvičně brát už nyní. A určitě tě napadne ještě spousta možností-pozor, to není prudění, taková bude skutečnost. Nebo nebude, ale pak ty budeš roky sedět v baráku na zadku, nespokojená, izolovaná, on bude chodit z práce unavený a určitě ne zvědavý na to, aby tě ještě někam vozil. Takhle hravě zjistíte, jestli by to šlo, nebo ne.
