Koníčky versus vztah. Nevím, nakolik jsem pro něho důležitá.
Je mi devětadvacet, chodím od podzimu s přítelem o čtyři roky starším. Oba dva jsme svobodní, bydlíme každý ve svém bytě a navštěvujeme se střídavě u něj a mne. V poslední době začínám přemýšlet o budoucnosti našeho vztahu. Mám totiž pocit, že pro mého přítele nejsem příliš důležitá, mou společnost klidně oželí kvůli účasti na jiné aktivitě, naopak to neudělá nikdy. Ještě se nestalo, aby něco svého zrušil kvůli mně.
Nejsem stíhačka, nevyžaduji, aby se mnou byl ve dne v noci sedm dní v týdnu. I já mám ráda vlastní prostor a čas, kdy si dělám čistě to, co baví jen mne. Chodím pravidelně cvičit a plavat, učím se španělsky.
Můj přítel je oproti mně ještě aktivnější. Jezdí na kole, hraje basketbal, chodí na horolezeckou stěnu, je toho ještě víc. Jsem na jednu stranu ráda, že není žádný pecivál, ale přece jen mne jeho hojné aktivity docela zneklidňují. Vždy totiž mají přednost přede mnou. Rande plánuje podle toho, co kdy má nebo nemá naplánované a domluvené s kamarády. Kolikrát se stane, že se v průběhu měsíce vidíme jen dvakrát, třikrát, protože jede například na celý víkend na kolo, nebo má basketbalový zápas atd.
Mnohdy i ruší naše společné naplánované akce, protože se mu na poslední chvíli naskytne možnost vyrazit někam s kamarády, ať za sportem nebo na nějakou jinou pánskou jízdu. Neoslavil se mnou ani mé narozeniny, protože musel nutně na nějakou jedinečnou akci (měl možnost vyzkoušet si potápění) a oznámil mi to ráno v den oslavy, kdy já už měla vše nachystané a připravené a moc jsem se těšila.
Jeho přístup mne zaráží. Když se ho zeptám, jestli to se mnou myslí vážně, ujišťuje mne, že ano, že jsem báječná holka, nikdy prý takhle tolerantní partnerku neměl. To věřím, asi od něj každá předchozí utekla, když zjistila, že je v jeho životě až na desáté koleji.
Zkoušela jsem se do jeho aktivit zapojit s ním a navrhla svou účast na nich. To prý nejde, jedná se o čistě pánské akce a ženská by prý jen zdržovala. Když navrhnu, že si můžeme vyjet na kolo sami ve dvou, tak to také nejde, protože on je zvyklý na náročné terény, které bych já nezvládala a on by se se mnou tím pádem nudil.
Nevím, možná je jeho chování úplně normální a nenormální jsem já, když mi to vadí. Možná se mi začínají ozývat nějaké hnízdící pudy, přiznávám, že bych ráda měla dítě a žila rodinným životem. Obávám se ale, že můj přítel na to není úplně ideální partner. Jakmile začnu o dětech, okamžitě toto téma smete pryč, prý jsou takové hovory ještě předčasné.
Mám ho ráda, když jsme spolu, je mi s ním dobře, rozumíme si. Přesto v sobě cítím velkou nejistotu a přemýšlím, zda má takový vztah nějakou budoucnost. Co si o tom myslíte vy?
22.6.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Koníčky versus vztah. Nevím, nakolik jsem pro něho důležitá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dobrý den milé dámy.Chodím na tyto stránky pravidelně, ale až teť reaguji. Příběh Aliny se moc podobá mému jen z druhé strany. Osum let jsem žila s přítelem - velký sportovec na většinu akcí jsem jezdila s ním. Ale před půl rokem jsem přestala být na většině akcí vítána - chlapská záležitost
. A ona to milenka kterou si pán vodil do bytu mého bratra. Bratr je totiž na dva roky v Kanadě. Tak , že asi tak. Hola vem nohy na ramena
Riki: 11:48 souhlas.. naprosty!
Jadvinka: jéžiš, no jistě, záměrně to zjednodušuju. Samozřejmě nic nebrání otci rodiny jezdit odpoledne s děckama na bruslích. Ale Alina píše o čemsi odlišném. Ten její nehodlá jezdit ani s ní, neb by ho zdržovala, tudíž pochybuju, že by časem přehodnotil situaci a jezdil s ní a ještě i s dětma. 
.gif)
sharon: jasně,ale to už je o něčem jiném. O tom už můžem mluvit by staré mazačky ne?
Riki: nemyslím,že chlap co má děti musí být nutně bačkorář.I s dětma přece mohu sportovat.Vidím to na svém synovi.Má 3 holky a dvě už jezdí s ním na bruslích a třetí je zatím popohání z kočárku 
.
.gif)
Jadvinka: jen aby za pár let nebyla ráda když chlap na chvíli vypadne z domu....
Myslím, že problém je jednoduchý - když chci dobrodruha, tak holt musím počítat s tím, že se nebude třást na to, aby seděl se mnou doma. Když chci taťku k dětem, tak nebudu pracně a složitě předělávat a převychovávat dobrodruha, ke všemu s výsledkem krajně nejistým, ale najdu si rovnou bačkoráře. Potíž je v tom, že ten, co má fůru aktivit a kamarádů, bývá vesměs atraktivnější jako muž.
Stanik: dnes s tebou souhlas .
A k té paní,tak to jsem nějak prošvihla.Stejně si myslím,že do budoucna nic moc s takovým chlapem.A takhle by dopadla i Alina-si myslím
Riki: simte.. vis co lidi ma dnes na tajnacku druhy ucet? ... manzel/ka vubec nemusi vedet.
Ale to je putna.. at uz je zenaty , nebo eni... proste si Alinu nabalil jen na sex... jinak nameaji evidentne spolecneho vubec nic.
Jadvinka: taky jsem si na to vzpoměla , na tu rodící paní s potápěčem...
Jadvinka: myslim, ze pani porodila aon odjel asi za tri dny.. byl tu druhy clanek. Pani se pak odstehovla ka mamince a nejaky cas se nechala prosit... pak se teprve vratil domu... ale jak to dopadle dopodrobna fakt netusim
Jadvinka: já to tak nechtěla napsat....
sharon: to je daleko .Já bych ho poslala do pr....ele
Verera: v dnešní době, kdy jsou hojně k dispozici azyly pro milence, a tím nemyslím hodinové hotely, i když ty jsou také jednou z možných forem, by byl luxus udržovat si stálý byt jen pro tyhle účely. A utajit před případnou manželkou výdaje na takový byt pokládám za dlouhodobě nemožné. Je to taková spíše románová varianta, i když jistě ne nemožná. Ale přece jen to kolo, basket a kamarádi se mi jeví jako pravděpodobnější.
Stanik: píšeš o té ml.paní jak ten její se šel v době jejího porodu potápět.Docela by mně zajímalo jak to dopadlo?myslím,že už nenapsala nebo se mýlím?
