Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Bellana: ale ta paní se zeptala.a s odpovědí spokojená nebyla a pitvá se v tom dál.a sama píše jak je rozhořčena nad přístupem své snachy.když pominu že zlehčuje nemoc jako je lupénka,tak to je to co mě vadí.já chápu že je jí třeba líto že nebude mít vnouče,ale srovnat se s tím, to je tak to jediné co s tím může dělat.

Verera: souhlas. když už se zeptá,tak brát odpověď jako jakoukoli jinou informaci.napsalas to výstižně. ale to mi u té paní prostě nepřijde.

ajjana: Ale tak zeptat se může, mezi řečí, na tom nic špatného nevidím, ale brát to jako jakoukoli jinou informaci.

ajjana: Já se dcery taky neptám, protože mě to netrápí. Kdyby mě to zajímalo, zeptám se a ona mi odpoví. Na cokoliv. Na děti se neptám. S tím přišla sama. Chce mít děti, chce to stihnout do třicítky a chce je mít s někým, kdo za to stojí. Syna se taky neptám. Jeho přítelkyně ještě studuje. A pak - pro mě to není to nejdůležitější, stačí mi, když budou šťastní podle svých představ. Nemusejí před námi své postoje bránit, my mluvíme otevřeně. K tomu patří i to, že se zeptáme na to, co nás zajímá a že respektujeme i odpověď, že o tom nechtějí mluvit. Nejhorší pro vztahy v rodině je, když se lidi různě domýšlejí, spřádají hypotézy, chodí kolem všeho jako kolem horké kaše. To není tolerance, to je buď neupřímnost nebo dokonce i lhostejnost. Lhostejnost mě děsí.

panebože , tady je to omílané pořád dokola...nechte žít mladé, nechte žít staré......je to tak těžký ??...........ale zase by vlastně nebyly články....
Ireno a tu vaši poslední větu snad ani nemyslíte vážně ?

To je těžký, třeba já mám taky lupénku, ale projevuje se to jen loupáním a praskáním kůže na prstech rukou, a to ještě jenom na ukazováčcích a prostředníčních, jen první dva články a mám nad nimi takové zbytnělé klouby. To je celé. Jinak nikde jinde. Vlastně to ani nijak nesvědí a nebolí, jen občas se mi udělají po rukou takové puchýřky, ale to je tak dvakrát, třikrát do roka. Kdo to neví, v podstatě si toho ani nevšimne. Táta to má podobně, akorát v obličeji, což je horší.
Třeba paní viděla taky jen takvéto lehké projevy a proto si myslí, že to nic není. Třeba táta taky dlouho nevěděl, že to je lupénka, protože v dětství mu říkali, že je to alergie, ekzém, potom nesnášenlivost na rajčata a jahody, a "že to nic není"... a až hluboko v dospělosti, kdy se to najednou prudce zhoršilo, mu to diagnostikovali jako lupénku. Tohle musí nejlíp vědět ta snacha, jak vážné to je a co s tím pokladem dál udělá Ale měla by si s tchyní asi sednout a víc jí to vysvětlit, aby si právě nemyslela, že je to jen flíček na ruce, kterej se schová a nemůže z roho být nic horšího.

Ona si ta pani myslí, že lupénka je jenom taková nevinná vyrážka, která vlastně ani moc není vidět To je vážně hlína. Než by sedla ke googlu, tak sesmolí článek plný nenávisti
Zaplaťpámbu, že takovou tchýni nemám. Hele, jedubabo Ireno, kolik ti je? Třeba ještě nejsi tak stará a mohla by sis vyrodit něco vlastního..... Dneska rodí ženy i třeba v pětačtyřiceti Budeš mít o zábavu postaráno a přestaneš otravovat.
/Být na místě snachy, omezím styky s touto osobou na naprosté minimum./

Bellana: no každý to máme jinak. já bych se dcery nikdy neptala na její budoucí potomstvo..tak jako se nikdo neptal mě. je to jejich život,jejich rozhodnutí kdy a zda. a to plně respektuji.s druhým odstavcem slouhlasím.

psoriáza je hrozná choroba

ajjana: Třeba se neptala snachy, ale syna. Já považuji za správné, že se v rodině mluví o věcech, které nás zajímají. Lepší než si vymýšlet nějaké vlastní hypotézy. Považuji za správné, že rodiče život a názory vlastních a přiženěných a přivdaných dětí zajímají. Lepší je napsat své pochybnosti anonymně do magazínu než je adresně řešit s kamarádkami a sousedkami.
Za správné považuji i vyslovení vlastního názoru na nějakou věc. Dospělost se pozná podle toho, že nepotřebuji, aby rodiče chválili každý můj bobeček a že mě jejich nesouhlasné stanovisko nevede do trucovitého odporu. Nesprávné ale je, ukecávat děti, přesvědčovat je a nutit jim svůj postoj. Dospělý člověk by měl umět odlišit, o který případ se jedná. Někteří lidé nedospějí nikdy. A to jak v tom, že je nesouhlasný názor rodičů vede ke vzdoru, tak v tom, že nejsou schopni akceptovat jiný názor dospělých dětí.

Zdá se, že snacha to má promyšlené, zřejmě o tom uvažovala delší dobu, možná od té chvíle, kdy začala chápat dopady nemoci. Pro Irenu je to zřejmě novinka, tak reaguje poněkud neinformovaně.

Ovšem taky mě zaráží, že jako první věc neprošla všechny možné informace na internetu a posuzuje to podle toho, jak se jí navenek zdá její snacha v pořádku.

Jen aby to nezasahvání mladým do života nevyústilo teď v nějaké nenápadné popichování syna, aby se poohlédl po nějaké zdravější partnerce.

...ale lupénka snad není nic tak hrozného. Pokud píšete článek o nějakém tématu, fakt doporučuju si k tomu něco přečíst, ale vás to možná vůbec nezajímá, snacha vypadá v pohodě, tak co... Buďte ráda, že si váš syn našel takhle zodpovědnou ženu. Myslíte si, že pro ni je to jednoduché, vzdát se dítětě? Myslím, že ne. A klidně si můžou nějaké dítě adoptovat, tak proč riskovat, že se budou celý život dívat na nešťastné dítě. Jak už tady psaly kolegyně, není to jenom nějaká vyrážka, ale pokud by se jim narodila holčička, tak i kdyby to byla takhle viditelná vyrážka, dítě by mohlo být dost nešťastné (samozřejmě i kluk, ale myslím, že holka víc).

je to jejich život, jejich rozhodnutí, nekecej jim do toho! ty jsi děti měla, vychovala a taky ti do toho nikdo nežvanil.

ajjana: je mo to jasné

ajjana: jééžiš ten blbej smajlík tam neměl být..