Koníčky versus vztah. Nevím, nakolik jsem pro něho důležitá.
Je mi devětadvacet, chodím od podzimu s přítelem o čtyři roky starším. Oba dva jsme svobodní, bydlíme každý ve svém bytě a navštěvujeme se střídavě u něj a mne. V poslední době začínám přemýšlet o budoucnosti našeho vztahu. Mám totiž pocit, že pro mého přítele nejsem příliš důležitá, mou společnost klidně oželí kvůli účasti na jiné aktivitě, naopak to neudělá nikdy. Ještě se nestalo, aby něco svého zrušil kvůli mně.
Nejsem stíhačka, nevyžaduji, aby se mnou byl ve dne v noci sedm dní v týdnu. I já mám ráda vlastní prostor a čas, kdy si dělám čistě to, co baví jen mne. Chodím pravidelně cvičit a plavat, učím se španělsky.
Můj přítel je oproti mně ještě aktivnější. Jezdí na kole, hraje basketbal, chodí na horolezeckou stěnu, je toho ještě víc. Jsem na jednu stranu ráda, že není žádný pecivál, ale přece jen mne jeho hojné aktivity docela zneklidňují. Vždy totiž mají přednost přede mnou. Rande plánuje podle toho, co kdy má nebo nemá naplánované a domluvené s kamarády. Kolikrát se stane, že se v průběhu měsíce vidíme jen dvakrát, třikrát, protože jede například na celý víkend na kolo, nebo má basketbalový zápas atd.
Mnohdy i ruší naše společné naplánované akce, protože se mu na poslední chvíli naskytne možnost vyrazit někam s kamarády, ať za sportem nebo na nějakou jinou pánskou jízdu. Neoslavil se mnou ani mé narozeniny, protože musel nutně na nějakou jedinečnou akci (měl možnost vyzkoušet si potápění) a oznámil mi to ráno v den oslavy, kdy já už měla vše nachystané a připravené a moc jsem se těšila.
Jeho přístup mne zaráží. Když se ho zeptám, jestli to se mnou myslí vážně, ujišťuje mne, že ano, že jsem báječná holka, nikdy prý takhle tolerantní partnerku neměl. To věřím, asi od něj každá předchozí utekla, když zjistila, že je v jeho životě až na desáté koleji.
Zkoušela jsem se do jeho aktivit zapojit s ním a navrhla svou účast na nich. To prý nejde, jedná se o čistě pánské akce a ženská by prý jen zdržovala. Když navrhnu, že si můžeme vyjet na kolo sami ve dvou, tak to také nejde, protože on je zvyklý na náročné terény, které bych já nezvládala a on by se se mnou tím pádem nudil.
Nevím, možná je jeho chování úplně normální a nenormální jsem já, když mi to vadí. Možná se mi začínají ozývat nějaké hnízdící pudy, přiznávám, že bych ráda měla dítě a žila rodinným životem. Obávám se ale, že můj přítel na to není úplně ideální partner. Jakmile začnu o dětech, okamžitě toto téma smete pryč, prý jsou takové hovory ještě předčasné.
Mám ho ráda, když jsme spolu, je mi s ním dobře, rozumíme si. Přesto v sobě cítím velkou nejistotu a přemýšlím, zda má takový vztah nějakou budoucnost. Co si o tom myslíte vy?
22.6.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Koníčky versus vztah. Nevím, nakolik jsem pro něho důležitá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
Riki: Proč bys do budoucna měla být sobec? Sobectví je to jen tehdy, když něco děláš na úkor jiného člověka. Pokud se člověk rozhodne žít sám nebo s někým, kdo chce taky absolutní svobodu, je to jejich volba a nemluvila bych o sobectví. Sobec byl ten chlap, co se oženil a pak nechal doma samotnou manželku pár dnů před porodem a nestaral se o to, co by se s ní a jejich dítětem mohlo stát. Jinak nevidím důvod, proč prosazovat jen jeden způsob párového soužití. Podmínka je, aby vybraný způsob vyhovoval oběma. Kamarádka je vdaná pětatřicet let a celou dobu spolu tráví úplně každou volnou chvilku. My jsme spolu skoro stejně dlouho a už mnoho let nejezdíme na společnou dovolenou (tedy pár dnů společných ano, ale ne všechny.) My bychom nedokázali žít jako oni, jim by nevyhovoval náš způsob. Přesto si myslím, že obě manželství lze považovat za docela šťastná.
Alino, ja myslim, ze tohle neni pan pro zivot. On si te mozna i klidne vezme a treba i to ditko budete mit. Ale! Budete ho zdrzovat, budete balvan na krku, budete obtizny hmyz. Uz kvuli budoucim potomkum, ktere by meli-nemeli tatu, bych do zivota s nim nesla...
No nevím.....asi bych se poohlédla po někom jiném. Neříkám, že musíte mít stejné zájmy a být pořád spolu, ale čas od času se přizpůsobit druhému je základ vztahu. Takhle byste žili jen vedle sebe a ne spolu.
A pokud byste založili rodinu, tak nepředpokládej, že by byl častěji doma. Ty bys byla ta čekanka s dítětem a on by si užíval s kamarády.
Je to sobec a jako takový se nezmění.
teda .. a taky me napadlo, jestli on pritel neni zenaty... schazite se taky nekdy venku, nebo jste jenom v byte a sexujete? 
Riki: 
krasne napsane!
Nemá to budoucnost. Teda ne takovou, jak by si představovala Alina. Jsou sice dvojice, které dokáží mít děti a žít rodinným životem, aniž by se jeden nebo druhý nebo oba vzdali jiných aktivit, ale to jsou výjimky na úrovni statistické chyby. Většinou to dopadá tak, že se na hory, kolo, potápění a basketbal zapomene, a nevrátí se k tomu nikdy více.
Někteří muži se holt "usadí" až zhruba v 70 letech, viz Karel Gott, nebo Jan Saudek. Teprve v pokročilém věku jsou schopni a ochotni omezit aktivity a pobýt i doma s rodinou. A upřímně řečeno, já se jim nedivím. Svoboda je jako droga, a když to člověk pozná, dokud je ještě mladý a má ty možnosti, proč by se jí dobrovolně vzdával. Kdybych ve dvaceti měla čas, příležitost a možnost poznat, jaký může být život pestrý, co všechno nabízí, co všechno lze vyzkoušet, kam všude cestovat - ani párem volů by mě nikdo nedostal do manželství a potomků. Jenže to byla jiná doba, hranice zavřené a možnosti jak sportovní, tak jiné byly omezené a pod dohledem strany a vlády. Takže jak to vypadá, když člověk může konat svobodně dle svého uvážení, zjišťuju až teď, kdy po mnoha letech najednou už nemám žádné závazky, a musím konstatovat, že teda taky budu do budoucna sobec.
.jpeg)
Vztah dvou lidí je vždycky kompromis,ale nemůže ustupovat pořád pouze jeden. Mě by se to tedy nelíbilo
a vždycky se mi vymstilo, když jsem nedala na své pocity, na toho červíčka co někde vzadu v hlavě hlodá
mam-ča: ha.. teprve ted docitam a koukam, ze jsme v podstate napsaly to same.. pan ji ma proste jen na sex.
hel eto bude ten co se jen potápět do Karibiku, když jeho žena rodila, ne? 
jinak, pokud to tak opravdu je.. ze cokoli je prednejsiho nez partnerka... no tak to neni partnerka, ale jaksi pouz emilenka na sex.. do budoucna s ni podle mne nepocita.
To není partner, ale sexuální kamarád.
Jestli hodláš založit rodinu, hledej partnera radši mezi těmi pecivály. 
Myslím, že muži jako on nejsou vhodnými partnery pro život. Jeho koníčky budou mít vždycky přednost a to není dobře. Najdi si někoho jiného, kdo bude chtít v prvé řadě být s tebou a koníčky bude mít až na druhém místě.
Aja: To by mě taky zajímalo. Asi v sexu, pochybuju, že se na schůzkách věnují čemukoliv jinému, když se vidí třikrát za měsíc 
loupák: I to je možnost. Kdysi v mládí jsem znala takového zarytého sportovce. Pro okolí byl velký sukničkář, pořád střídal holky, ale hlavně byl pořád s kamarády někde za sportem. Tenkrát se ještě o homosexualitě nahlas nemluvilo, bylo to asi tak patnáct let po tom, co přestala být trestná a lidé nebyli ještě tak tolerantní jako teď. A pak se ukázalo, že je gay.
Jo, pořidte si dítě. misto porodu se pojede potapet do karibiku, je to tu někde v archivu.
koníčky jsou hezká věc, ale děláte taky obcas něco spolu?
.gif)
Bellana:spíš bych řekla,že těch ,,kamarádek,,jako je Alina má vícero
