Koníčky versus vztah. Nevím, nakolik jsem pro něho důležitá.
Je mi devětadvacet, chodím od podzimu s přítelem o čtyři roky starším. Oba dva jsme svobodní, bydlíme každý ve svém bytě a navštěvujeme se střídavě u něj a mne. V poslední době začínám přemýšlet o budoucnosti našeho vztahu. Mám totiž pocit, že pro mého přítele nejsem příliš důležitá, mou společnost klidně oželí kvůli účasti na jiné aktivitě, naopak to neudělá nikdy. Ještě se nestalo, aby něco svého zrušil kvůli mně.
Nejsem stíhačka, nevyžaduji, aby se mnou byl ve dne v noci sedm dní v týdnu. I já mám ráda vlastní prostor a čas, kdy si dělám čistě to, co baví jen mne. Chodím pravidelně cvičit a plavat, učím se španělsky.
Můj přítel je oproti mně ještě aktivnější. Jezdí na kole, hraje basketbal, chodí na horolezeckou stěnu, je toho ještě víc. Jsem na jednu stranu ráda, že není žádný pecivál, ale přece jen mne jeho hojné aktivity docela zneklidňují. Vždy totiž mají přednost přede mnou. Rande plánuje podle toho, co kdy má nebo nemá naplánované a domluvené s kamarády. Kolikrát se stane, že se v průběhu měsíce vidíme jen dvakrát, třikrát, protože jede například na celý víkend na kolo, nebo má basketbalový zápas atd.
Mnohdy i ruší naše společné naplánované akce, protože se mu na poslední chvíli naskytne možnost vyrazit někam s kamarády, ať za sportem nebo na nějakou jinou pánskou jízdu. Neoslavil se mnou ani mé narozeniny, protože musel nutně na nějakou jedinečnou akci (měl možnost vyzkoušet si potápění) a oznámil mi to ráno v den oslavy, kdy já už měla vše nachystané a připravené a moc jsem se těšila.
Jeho přístup mne zaráží. Když se ho zeptám, jestli to se mnou myslí vážně, ujišťuje mne, že ano, že jsem báječná holka, nikdy prý takhle tolerantní partnerku neměl. To věřím, asi od něj každá předchozí utekla, když zjistila, že je v jeho životě až na desáté koleji.
Zkoušela jsem se do jeho aktivit zapojit s ním a navrhla svou účast na nich. To prý nejde, jedná se o čistě pánské akce a ženská by prý jen zdržovala. Když navrhnu, že si můžeme vyjet na kolo sami ve dvou, tak to také nejde, protože on je zvyklý na náročné terény, které bych já nezvládala a on by se se mnou tím pádem nudil.
Nevím, možná je jeho chování úplně normální a nenormální jsem já, když mi to vadí. Možná se mi začínají ozývat nějaké hnízdící pudy, přiznávám, že bych ráda měla dítě a žila rodinným životem. Obávám se ale, že můj přítel na to není úplně ideální partner. Jakmile začnu o dětech, okamžitě toto téma smete pryč, prý jsou takové hovory ještě předčasné.
Mám ho ráda, když jsme spolu, je mi s ním dobře, rozumíme si. Přesto v sobě cítím velkou nejistotu a přemýšlím, zda má takový vztah nějakou budoucnost. Co si o tom myslíte vy?
22.6.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Koníčky versus vztah. Nevím, nakolik jsem pro něho důležitá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
Toto není partner pro žádnou ženu, která není vrcholová sportovkyně, aby ho při jeho aktivitách nezdržovala. Co ještě nechápu - třiatřicetiletý chlap. kterému stačí sex dvakrát měsíčně a je raději s muži. Není on gay? Skoro bych řekla, že je, i když si to nepřizná.
Taky se obávám, že tohle není partner pro tebe.
Pokud tě neustále odbývá tím, jak jsi úžasně tolerantní, a nevnímá, že mu vlastně sděluješ, že ti to vadí - tak tobě by to mělo sdělovat, že jsi pouze další jeho koníček, až někde za kamarádama.
Normální jste oba, jen jste každej jinde 
Myslím, že tvůj vnitřní pocit je správný. On ten pravý nebude. Rozejdi se sním a najdi si někoho, kdo o tebe bude opravdu stát.
Kdo bude chtít s tebou trávit volný čas a bude stát při tobě. Najít dnes normálního chlapa asi není jednoduché,ale nač si kazit život s druhou třídou? Hodně štěstí.
.gif)
Prosím tě, a v čem si dobře rozumíte?
.jpg)
myslím si, že je to totální sobec a že si neuvědomuje, jaké to je, když je pro partnera až na 25.místě...zkusila bych mu udělat to samé, prostě mít najednou spoustu jiných radovánek a neudělat si na něj čas, když on si pískne..třeba si nakonec ledacos uvědomí a změní přístup.a když ne, tak ho pošli k šípku.kamarádka řešila totéž, přesně do písmene to samé, ale její přítel-nyní manžel- se naštěstí vzpamatoval právě po té, co jsme si s kamarádkou začaly zajišťovat jiný program a najednou už na něj neměla čas.prostě ho to "nakoplo" a od té doby je z nich strašně pohodový pár, který dělá spoustu věcí společně, dokonce i to, v čem ho dřív strašně brzdila..
Pokud dávám svým vlastním aktivitám přednost před tebou a ještě tak často, tak to podle mě není v pořádku. Když už ani tvé narozeniny pro něj nic neznamenají a kamarádi jsou důležitější, tak bych asi od něj odešla. Já vím, že se to dobře říká, ale podle toho co píšeš, mám pocit, že tě má jen do postele a na volné chvíle. Rozhodně takle nevypadá láskyplný vztah, kdy po tobě partner touží a raději bude s tebou, než někde s kamarády. Představ si, že kdyby jsi s ním zůstala a byly děti, tak on raději poleze s kamarády po horách,než zůstane doma s tebou a rodinou. Od takového chlapa bych asi odešla. Pokud mu ty jeho aktivity zakážeš, tak od tebe stejně odejde, protože ho omezuješ a pokud mu dáš volnost, tak si bude dělat co chce a tebe jen využívat. Když je raději s kamarády než s tebou, tak to není ta pravá láska.
.JPG)
Přestala bych být tolerantní v okamžiku, kdy by odmítl jet na kole se mnou, protože zdržuju
Taky bych dokázala sjet sjezdovku dřív, než se manžel nahoře rozkouká, ale raději jedu s ním pomalu a třeba jen po modré, aby si to trochu užil.
Našla jsem ti Alinko odkaz
http://www.stastnezeny.cz/index.asp?menu=981&record=20041
Chodíš s ním od podzimu a takhle to vypadá?
No nazdar....jak myslíš, že to bude vypadat za rok, pokud s ním zůstaneš? Bude na tebe čekat s kytkou před barákem a starat se o tebe, až tě sklátí chřipka? Ani náhodou. Se nedivím, že mu vyhovuje, jak jsi nádherně tolerantní...nic po něm nechceš, on si užije svoje 
a tradá do světa. Abys časem nezjistila, že se v tom jeho "pánském" světě, vyskytuje nějaká další, se kterou tráví čas, který nemá pro tebe. Jeho chování je naprosto čitelné - nezáleží mu na tobě. A čím dřív si to přiznáš, tím líp pro tebe.
Asi před rokem jsem psala budoucí mamnka, že čeká mimčo a manžílek jí nutí do předčasného porodu aby stihl potápění v Karibiku. Taky měl své priority. Možná si to najdi a přečti. Zjistíš aspoň, že takoví chlapi se zkrátka vyskytují a pro manželství a rodičovství to nejsou vhodní partneři. Přeji ti hodně štěstí při hledání vhodnějšího protějšku.
Nechápu, co řešíš. Děláš mu matraci, nic víc. Na plno ve svém životě tě nechce. Toť vše. Jestli hledáš vážný vztah pro budoucnost, hledej jinde.
.gif)
Proboha co ještě řešíš??? rozejdi se s ním a hotovo...si svobodná,bezdětná,s vlastním bydlením....určitě potkáš někoho lepšího....sama cítíš,že to není ono a upřímě po pár měsících se tomu snad ani nedá říkat vztah,když to shrnu(vidíte se tak 3x do měsíce)tak jste se viděli asi dvacetkrát tak bych to nazvala spíš kamarádstvím
Myslím, že sis odpověděla sama. Takový vztah ti nevyhovuje, jdi od toho.
.gif)
UTEČ
U nás je to podobné jako u Sally, jsem to spíš já, kdo by lítal po všech 
.
Manžel má fotbal a fotbalov oddíl - dělá starostu. Já mám lyže, kolo a podobné aktivity. No děti tahám sebou já.
Takže za mně: pokud nejsi ten typ, že jsi schopná udělat si proram sama pro sebe a pro děti a manžela mít na občasný sex a n péči (jako morčátko - nakrmit, vykydat..) - uteč!
Jeho láska je vrchol sobeckosti s sebestřednosti.
Já a manžel přes svoji rozdílnost, dokážeme: já jít na fotbalový zápas a fandit, jezdit na in linech kolem stadionu i s dětmi. A on jet s námi lyžovat a čekat v kiosku pod sjezdovkou.
Dokonce jezdíme v zimě lyžovat spolu do Alp.
Je to o toleranci a TVůj příte absolutně tolerantní není.
.JPG)
Asi sobeček - udělá si čas jen když potřebuje on... Ještě před kopnutím do zadnice bych zkusila dělat totéž - odvolat na poslední chvíli schůzku, nepřijít v den narozenin, mít sto přednějších věcí.
