Nechci, aby dcera skončila jako anorektička
V naší rodině nikdy nebyla žádná žena hubená, nebo alespoň štíhlá. Těžko říct, jestli jsou na vině geny, nebo po generace děděné stravovací návyky. Když budu upřímná, myslím, že spíš to druhé. S mnoha kily navíc se potýkala moje babička, maminka i všechny tety a pratety. Ani muži na tom u nás nejsou o moc lépe. Jakoby každý, kdo se do naší široké rodiny narodí nebo přivdá či přižení, musel zaplatit nějakou daň v podobě obezity.
Já sama vážím ve svých třiačtyřiceti letech hodně přes devadesát kilo, manžel má víc než metrák. Měla jsem období, kdy mi to vadilo a chtěla s tím něco udělat, ale k ničemu to nevedlo. Není jednoduché změnit své od dětství zažité stravovací návyky. Ty spočívají hlavně v tom, že si velmi často dopřáváme tak zvanou českou klasiku – knedlíky, vepřové, smetanové omáčky, bramboráky apod. Máme to prostě rádi.
Teď však řeším problém s naší dospívající dcerou. Je jí patnáct let a mám podezření, že se z ní stává anorektička. Od dětství se potýká s nadváhou, zažila kvůli tomu i dost posměšků od dětí ve škole. Co se kvůli tomu naplakala. I kvůli ní jsem se už dřív snažila stravu v naší rodině změnit, ale nepodařilo se to. První se „pořádného“ jídla začal dožadovat manžel a k němu se nakonec přidala i dcera a já. Nikdy jsme to delší dobu nevydrželi.
Jenže teď se v ní asi něco zlomilo, podle mne to má souvislost s dospíváním. Chce se líbit, hezky oblékat a kila navíc jsou překážkou. Měří 168 centimetrů a váží 85 kg. To je v jejím věku opravdu hodně. Patrně se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a začala držet dietu. Nejdřív jsem to moc neregistrovala, ale poslední měsíc jsem se na ni více zaměřila. Ona totiž téměř nejí. Maximálně ji občas vidím s jogurtem nebo nějakým ovocem. Večeře ve všední dny odmítá s tím, že opravdu nemá hlad a o víkendu u oběda se ve všem jen porýpe.
Pravda, už nějaká kila viditelně shodila, což je určitě dobře, ale já mám obavu, aby se jí to nevymklo z rukou a neskončila jako ty anorektičky, které se postupně vypracují k absolutnímu odmítání jakékoli potravy.
Sedla jsem si s ní a promluvily jsme si. Nejdřív se jí nechtělo, ale pak mi řekla, že už nechce být tlustá, že je to hnusné a nerada by dopadla jako já a babička. To mne tedy docela zabolelo, ale svým způsobem ji chápu. Já už jsem na sebe rezignovala, ona ještě ne. Přála bych jí, aby se jí podařilo být se sebou spokojená, ale zároveň mám strach. Zkusila jsem jí navrhnout hubnutí pod dohledem odborníka, nabídla jí zprostředkování návštěvy na obezitologii, ale o tom nechce ani slyšet, prý si zhubne hezky sama. Ujišťovala mne, že se z ní anorektička rozhodně nestane.
Jenže já tomu moc nevěřím. Schválně jsem ji sledovala celý minulý víkend, kdy nešla nikam ven a byla oba dva dny doma. V sobotu snědla dvě jablka, jogurt a půlku kuřecího řízku s jedním bramborem. To bylo vše. A v neděli toho bylo ještě méně, za dopoledne nepozřela vůbec nic, oběd odmítla (měli jsme svíčkovou s knedlíkem) a místo toho si vzala z lednice tvaroh, který jsem měla připravený na upečení moučníku a půlku ho snědla s rajčetem. A to bylo za neděli jedno jediné její jídlo.
Nevím, jak to vyřešit. K doktorovi ji násilím přivést nemůžu, s vařením je to taky složité. Peněz nazbyt nemáme, vyvářet a nakupovat pro ni extra je nereálné. A když začnu nakupovat a vařit stejně jako pro ni i pro nás, tedy nějak dietně, tak nevydržím s manželem a přiznám se, že asi ani sama se sebou.
Asi mi tady dáte co proto. Nicméně bych byla ráda, kdybyste mi napsaly, jak byste to v naší situaci řešily vy. Já teoreticky taky vím, že naše stravovací návyky jsou špatné a na dceřině stavu mám vlastně velký podíl já sama. Ale když ono to opravdu není snadné změnit, hlavně u manžela určitě narazím, už jsem to zkoušela několikrát.
24.2.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 90 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci, aby dcera skončila jako anorektička
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky. tak to ze mě by odborníka na výživu klepla pepka.......
já když už dělám svíčkovou tak tam vrznu kus másla a ještě nejmíň kelímek šlehačky a do masa narvu špalíky slaniny....
co mám dělat když mě to tak maminka naučila....taky vypadám tak jak vypadám...ale ve dvaceti jsem měla 52 kg..............
"Těžko říct, jestli jsou na vině geny, nebo po generace děděné stravovací návyky." - zlatý slova. To je přesně ono, znám spoustu tlustejch holek, který se vymlouvaj, že to mají v rodině tu tloušťku a proto je to genetický. Fakt nejtrapnější výmluva co znám
Linda: to máš pravdu, já svíčkovou vařím, máme jí rády a dělám takovou dietnější modifikaci absolutně bez mouky, je to v podstatě zeleninové pyré, které dochutím kysanou smetanou light a poředím trochou polotučného mléka.... knedlík mít nemusím, chutná mi to i s těstovinama a hovězí je dietní... namísto špeku ho prošpikuju mrkvičkou a je to fakt žúžo .... a nežeru ji lžicí z hlubokýho talíře ale normální lidskou porci
Linda: vzpomněla jsem si, jak nějaký odborník na výživu mluvil o knedlu-vepřu-zelu. Že to v podstatě až tak špatné jídlo není. Zelí je v pořádku, vepřové, pokud je libové, tak taky nevadí, akorát ty knedlíky...
Me jeste napadlo, zase z druhé strany, v podstate ano omacky, knedliky neoplyvaji zdravim. ALE i kotel svickovy je v podstate kilo zeleniny a ctvrtlitru smetany. Za prve nemusi byt plnotucná smetana a za druhy kolik smetany je v jedny porci? Ale jde o to nezrat ji z hlubokyho talire a 10 knedliku. At mi nikdo netvrdi ze z 2 knedliku a pár lzic omacky má nadváhu, i kdyby to mel kazdy vikend cely vikend. Jo takhle jeste moucnicek a cukr do kaficka a prosedet vikend pred tv, to je jiná
Monik: 12:56......možná i víc...
nevím, jestli tohle už někdo napsal: nezlomí se to, dokud se nedostaví problémy z obezity = srdeční potíže, cukrovka, bolesti kloubů atd. Pak se člověk lekne a zařadí trochu zpátečku. Ne, že bych vám to přála, jen se divím, že o zdraví nic nepíšete? Estetika je až na druhém místě, otylý člověk je v podstatě marod. A nemůže, co zdravý, do plavek, na túru...vůbec se holce nedivím, když se cítí vyčleněná a snaží se zapadnout.
sharon: Ja jsem asi trochu exot. Protoze z toho cos vypsala bych pozrela tak akorat ty bramboraky a to jeste tak max. dvakrat do roka
Zbytek mi proste nechutna, coz je asi vyhoda.
To se mi to potom keca, kdyz se nemusim omezovat. O to vic tu Kvety dceru obdivuju, nevim jestli bych mela takovou vuli v takovym prostredi.
sharon: 11:20 no jo, ale asi nemas skoro metrak, ne?
A ono je jedna vec varit tyhle veci co pises a k tomu to prokladat necim zdravym a je jina vec varit tyhle veci a jeste potom pect moucnik a doma nemit zdraveho vubec nic.
V tom clanku neni ani zminka o necem zdravem co by u nich doma bylo k dispozici. A tvaroh je ji jeste nejspis dovolen snist jen pulku, protoze je na moucnik
Tim teda nechci rict, ze tvaroh je neco extra zdravyho, nebot je to v podstate hodne blbe stravitelna bilkovina (kasein).
To uz je lepsi jogurt. A da se sehnat i kvalitni, ale musi se hledat
I kdyz co se tyka mlecnych vyrobku vseobecne, moc velky zastance nejsem. Kdyz uz tak z koziho mlika.
Spis to vidim tak, ze pokud Kveta nekam nezajde a nebo se nezacne urychlene a hodne aktivne zajimat o tuto problematiku, tak si koleduje o problemy s dcerou.
Kdezto kdyz uvidi dcera, ze se o to mama opravdu zajima a ze ji neni lhostejne jak se dcera citi, tak budou mit treba moc hezky vztah. Me by to jako mame za to stalo. Tohle je jedinecna sance.
Nika1: Vymluvy to teda jsou, to mi nikdo nevymluvi. To, ze otec se chce vyzrat jako vepr preci neznamena, ze to musim delat i sobe a svym detem taky.
A z vlastni zkusenosti vim, ze kdyz cloveku nejaka situace v zivote nevyhovuje, musi udelat maximum pro to, aby tu situaci zmenil. A pokud uz udelal maximum a nebo ta situace zmenit nejde, musi se s ni smirit. Nic mezitim neexistuje. Frflani je sice mozna uleva, ale nijak konstruktivne situaci nevyresi. A kdo nic nedela pro zmenu a jen frfla, je pohodlnej a jen se vymlouva.
Takhle to vidim ja
A Kvety dcera se evidentne rozhodla nevyhovujici situaci zmenit. Ale nevi jak a trochu se v tom placa a to ji muze casem docela odradit i kdyz ma sebelepsi presvedceni.
Jenze to ma hrozne tezky, nebot matka misto aby pri ni stala a neco pro ni i sebe udelala v ni radsi bude hledat anorekticku. S timhle pristupem z ni tu anorekticku tak akorat udela.
Květo, jako kdyby jste psala o mě a mojí rodině. Co si pamatuju všichni v naší rodině vždy byli a jsou silně obézní. U nás doma se vždycky vařila téžká a tučná jídla, zdravá strava bylo něco jako sprosté slovo. Taky se to na mě silně podepsalo. Od jakživa jsem byla tlustá. Vaše dcera si uvědomila celkem brzy, že je na čase se sebou něco dělat. Já se ve svých dvaceti letech prožrala k neuvěřitelným 115 kg. A pak se ve mě taky něco zlomilo, řekla jsem si a dost. Během dvou let jsem zhubla skoro 60 kg. Teď je mi 27 let, váhu si držím. Už nebydlím u rodičů a naučila jsem se vařit tak, aby to bylo nejen zdravé, ale hlavně dobré. Vždyť v dnešní době se dá na internetu najít tisíce receptů na dietní jídla, která chutnají výborně. Zdravé stravování neznamená být na živu jen o zeleninových salátech. Na Vašem místě bych se nebála toho, že Vaše dcera bude anorektička, ale toho, že jí ta dieta nevydrží a sklouzně zpět k Vašemu stylu stravování. Já jsem své rodiče dost dlouho nesnášela za to, že mě krmili tak jak mě krmili a nehodlám na svých dětech opakovat jejich chybu. Měla byste dceru podporovat a trochu se zamyslet taky nad sebou.
sevenofnine: 9:17
Linda: 8:14 box na fyzicku muzu potvrdit
Tak predne bych rada podotkla, ze "ceska klasika", jakou si vyvarujete, byvala svatecnimi jidly a rozhodne se jimi nasi predkove necpali velmi casto, jak tak cinite vy. A kombinace s nedostatkem pohybu je dost nestastna. Pak lidi vypadaji jako koule.
Predne by to chtelo, aby dcera vedela, jak ma vypadat zdravy jidelnicek, ale HLAVNE, aby se hybala! A ty bys to mela vzit jako vybornou prilezitost zhubnout taky. Nikomu neni prijemne, kdyz vypada jako becka sadla - jenom je pohodlnejsi se s tim jakoze smirit nez se namahat s hubnutim. Takze bych doporucovala, aby ses o zdravou vyzivu zacla zajimat a s dcerou si prosly nabidku mistnich fitness center, jestli tam neni neco, co by vas chytlo - existuje fura sportu. A na jare muzete spolecne vyrazit na kolo A manzel at se klidne futruje buckem do aleluja.
Ted pomalu zacinam cist reakce a podepsala bych se pod Kotě: 2:17