Zneužíval mne strýc a máma mi nevěří
.jpg)
Brzy se budu vdávat a místo, abych byla šťastná a těšila se, prožívám hodně smutné dny a je mi vysloveně úzko. Jde o to, že si nepřeji mít na své svatbě strýce – matčina bratra – který mne v dětství několikrát zneužil. Moje maminka mi však nevěří a na přítomnosti celé své rodiny na mé svatbě trvá. Celá ta věc je trochu komplikovaná, pokusím se stručně popsat, jak to vlastně všechno bylo.
Maminčin bratr je starý mládenec. Je o dvanáct let mladší než moje mamka a vždycky prý byl mazánek rodiny. Když jsem se narodila, bylo mu třináct let. Jelikož jsem často jezdívala k babičce a dědovi, kde on bydlel, byl pro mne vždycky spíš jako starší bratr. V mých sedmi letech se stalo něco, o čem nejsem dodnes moc schopná mluvit.
Při jedné návštěvě u babičky mě strýc v noci zneužil. Bylo to strašné, nutil mne, ať se ho dotýkám na intimních místech a sám mne také osahával. Při tom mi vyhrožoval, že jestli to někomu řeknu, dá mi co proto. Byl starší, už vlastně dospělý a já malá holka. Bála jsem se ho a také se styděla. Nikomu jsem se tehdy nesvěřila.
Nějakou dobu byl klid a přibližně za rok začal s dalším zneužíváním, ke kterému několikrát došlo, až jsem se rodičům zasekla a odmítala k babičce jezdit. Bylo jim to divné, přemlouvali mě, ale já si stála na svém. Občas jsem se tomu sice nevyhnula, ale alespoň se mé návštěvy minimalizovaly. Když se strýc odstěhoval do svého vlastního bytu, vyloženě jsem si oddychla a byla ráda, že už se s ním v podstatě nemusím vidět.
Od mých asi patnácti let jsem ho pak potkávala jen při rodinných oslavách. Pokaždé, když jsem se s ním měla vidět, mi z něj bylo zle. Musela jsem se doslova přemáhat, abych byla schopná s ním prohodit alespoň pár slov. On dělal, jako by nic, snad na to, co mi prováděl, když jsem byla malá, úplně zapomněl. Nevím.
A teď k současnému problému. Budu se vdávat. Svatební přípravy jsou v plném proudu a začali jsme organizovat, kolik hostů bude a koho všeho pozveme. Moje maminka zcela logicky mezi hosty zahrnula i svého bratra. Snažila jsem se to nějak překousnout, ale když jsem si představila, že se v můj nejkrásnější den v životě budu nucená dívat na tu zrůdu, bylo mi nanic. Rozhodla jsem se, že s tím musím něco udělat a šla si s maminkou promluvit.
Řekla jsem jí, že si nepřeji, aby strýc na mé svatbě byl a prosila ji, aby to respektovala. Nechápala to. I když jsem jí sdělila, že víc jí k tomu říct nemůžu, protože by ji to hodně ranilo, donutila mne. Nakonec jsem jí všechno vypověděla. Jak mne zneužíval, co jsem vytrpěla, jak jsem se bála komukoli svěřit, protože mi vyhrožoval. Mamka z toho byla otřesená a okamžitě svému bratrovi volala a domluvila si s ním schůzku.
On samozřejmě všechno popřel, označil mě za lhářku a hysterku s bujnou fantazií a mámu za slepici, která všemu věří. Nevím, co si moje máma skutečně myslí a komu z nás dvou nakonec uvěřila. Myslím, že v hloubi duše ví, že mluvím pravdu, ale sama před sebou si to bojí přiznat. Navenek se tedy přiklonila na stranu svého bratra a vysvětlila mi to tak, že jak by to, proboha, zdůvodnila ostatním, že on na mé svatbě chybí.
Výsledek je tedy takový, že máma důrazně trvá na přítomnosti svého bratra na mé svatbě a já se s tím prý mám nějak popasovat a smířit. A pokud prý budu trvat na tom, aby tam nebyl, že v tom případě na mé svatbě nebude ani ona.
Je mi z toho zle. Strašně. Můj snoubenec je do celé věci plně zasvěcený, měla jsem co dělat, aby nešel mému strýci namlátit, když se dozvěděl, co mi prováděl. Přiklání se ke dvěma verzím: buď ukončíme veškeré přípravy na svatbu a budeme ji mít jinou, než jsme původně plánovali. Vezmeme se jen v přítomnosti svědků a zajdeme někam na oběd a hotovo. Nebo pozveme na svatbu jen rodiče a příbuzné z jeho strany.
Ať o tom přemýšlím jak chci, ani jedna z možných variant mi nepřipadá úplně vhodná. Pro mne by bylo nejpřijatelnější, aby ten strýc prostě uznal, že na mé svatbě nemá co dělat. Bohužel to vypadá tak, že má hroší kůži a naopak – vyloženě se těší, jak si to tam užije.
Jak z této situace ven? Jak ji vyřešit, aby nebyl nikdo zraněný a ublížený nebo zklamaný?
28.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zneužíval mne strýc a máma mi nevěří
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Milda_1: Nojo, ale na Kulínského jich bylo víc "mnoho psů, zajícova smrt". 
A i tak to trvalo, než ho konečně zašili.
Tady je to tvrzení proti tvrzení 1:1, a myslím, že Líba nehodlá ventilovat někde veřejně to, co jí jako dítě poznamenalo.
Hlavně že je schopná normálního vztahu a našla si príma chlapa, kterému to mohla říct.
"Strýček" by měl pár dní před Líbinou svatbou někde "nešťastně" upadnout a rozbít si hubu. Pak by se mu asi na svatbu nechtělo, nebo by ty dobroty cucal brčkem, namixované ve džbánu. (Svíčkovou s dortem, šunku s křenem, knedlíčkovou polívku 
) Však "prdel si to přebere", jak říkával náš děda.
.JPG)
Mj. co na to říká otec? Nějak jsem o něm zmínku nenašla ...
Tak to je teda situace - matka za Tebou nestojí, je jasné, že se strýc nepřizná - proč taky, že? A ještě ke všemu vydírání, že pokud nejde strýc nejde ani matka? 
V takové situaci bych byla nekompromisní. Není to jen nějaká malichernost, nad kterou jde mávnout rukou.
Buď bych riskla i neúčast matky, nebo, jak už zaznělo níže, svědci, miniobřad a hezkou svatební cestu.
.gif)
fuj je to odporné hnusné prase.Šla bych za ním i se svým 
a jasně mu dala najevo,že si oba nepřejeme aby tam byl.A třeba mu i pohrozit
.Ať se třeba vymluví na žlučníkový záchvat.Hnusák jeden
.JPG){kind=avatar}
Podle mého mínění je jeho čin promlčený, kromě toho se ho dopustil jako nezletilý a pak mladistvý. Možná není splachovací, jen to prostě nebere jako trestný čin, protože si to sám pro sebe omluvil jako mladickou nerozvážnost z doby, kdy s ním třískaly hormony. (Tím ho neomlouvám, jen komentuji.) Kdyby mi něco takového řekla dcera, tak by brácha na její svatbu nešel. Ani kdyby moji rodiče hrozili vyděděním. Nikdy jsem nechápala lidi, kteří zakrývají prohřešky členů své rodiny, aby navenek působila rodina jako slušná. To bychom se asi hodně divili, co všechno se děje za zavřenými dveřmi. Není pravda, že teď je těchto případů víc, jen se o nich konečně začalo otevřeněji hovořit.
po kolika letech stíhali a odsoudili Kulínského? myslím že by se tvůj strýc měl čeho obávat i teť,zařiď se podle sebe ,ale myslím že ti většina žen zde radí dobře
Jak může matka TRVAT na tom, aby se někdo zúčastnil tvojí svatby? Snad jedině v případě, že by ji platila. A v tom případě bych asi já, být v tvé kůži, tu svatbu odmítla a vdala se někde jinde a jindy (anebo i třeba v tom samém dni, to je fuk), ale za svoje. Pak to do roho nemlže mluvit.
Jenže svatba je jen okrajová věc, důležitější asi bude to, že ti dala najevo, komu z vás dvou věří víc a za kým stojí. A to je průšvih na celý život.
Ježiš, to je strašný. Já myslím, že by na svatbě neměla být především tvoje matka. Jestliže ti nevěří teď, když jsi dospělá. Samozřejmě by ti měla věřit i kdybys byla dítě, ale někdy si to děti vymyslí. Myslím, že i tvůj nastávající by pochopil, že budete mít svatbu jenom vy dva se svědky. Stejně takovýty hogo fogo svatby - no pro mě úplně o ničem. Je to věc JENOM vás dvou, že spolu chcete žít. Nenech se vynervovat a zkus přemýšlet o svatbě jenom se svědky a užij si to.
.gif)
Almega: dobrý, ale obávám se, že milý strýc je evidentně splachovací.
Ještě mě napadlo, aby si nastávající promluvil se strýcem a přiměl ho na svatbu nejít, s pohrůžkou potupného vynesení za kalhoty v případě, že se pokusí vetřít.
Vzhledem k tomu, že je křupan - slušný člověk totiž nechodí tam, kde není vítán, bez ohledu na důvody, mohlo by to zabrat.
Já bych se na to všechno vyprdla. Štěstí ti velká svatba stejně nezajistí, tak co si dělat nervy... Obřad jen s rodiči, pak malá hostina a za ušetřený kačky si někam vyjet. Třeba jen na víkend někam do lázní nebo tak, ale vypadnout z toho shonu. Rodinný oslavy nesnáším, vždycky se to zvrtne a pak je z toho ještě větší problém. A pokud máš obavy, že někomu ublížíš, tak neboj. Pokud jsou lidi jen trochu rozumní, tak tvůj argument, že radši menší svatbu a menší výdaje, pochopí. V dnešní době, kdy je každá koruna dobrá....
Nedej se do ničeho natlačit a buď nekompromisní!!!
.jpg)
ukončíme veškeré přípravy na svatbu a budeme ji mít jinou, než jsme původně plánovali. Vezmeme se jen v přítomnosti svědků a zajdeme někam na oběd a hotovo
to je řešení, které bych považovala za nejlepší ... než bych si nechala zkazit svatební den - to radši nic - drž se a napiš, jak to dopadlo 
Ještě mě napadlo : Máš tátu ?
Co se tak svěřit jemu, proč strýce na svatbě nechceš ?
.JPG)
udělala bych si svatbu jen se svědky (tedy pokud by to bylo přijatelné u nastávajícího, u nás to totiž neprošlo kvůli )
Pohrozila bych,že když tam strýc přijde,tak veřejně všem řeknu,co mi udělal...myslím,že toho se zalekne a nepřijde.Já osobně bych se na velkou svatbu vy --,je to jen vyhazování peněz za to,že se kdekdo přežere,opije,udělá ostudu....Raději malou komorní svatbičku a tradá do světa!!!My jsme nemohli,ale vy už máte ty možnosti-Benátky,Neapol,jánevímco ještě......
