Zneužíval mne strýc a máma mi nevěří
.jpg)
Brzy se budu vdávat a místo, abych byla šťastná a těšila se, prožívám hodně smutné dny a je mi vysloveně úzko. Jde o to, že si nepřeji mít na své svatbě strýce – matčina bratra – který mne v dětství několikrát zneužil. Moje maminka mi však nevěří a na přítomnosti celé své rodiny na mé svatbě trvá. Celá ta věc je trochu komplikovaná, pokusím se stručně popsat, jak to vlastně všechno bylo.
Maminčin bratr je starý mládenec. Je o dvanáct let mladší než moje mamka a vždycky prý byl mazánek rodiny. Když jsem se narodila, bylo mu třináct let. Jelikož jsem často jezdívala k babičce a dědovi, kde on bydlel, byl pro mne vždycky spíš jako starší bratr. V mých sedmi letech se stalo něco, o čem nejsem dodnes moc schopná mluvit.
Při jedné návštěvě u babičky mě strýc v noci zneužil. Bylo to strašné, nutil mne, ať se ho dotýkám na intimních místech a sám mne také osahával. Při tom mi vyhrožoval, že jestli to někomu řeknu, dá mi co proto. Byl starší, už vlastně dospělý a já malá holka. Bála jsem se ho a také se styděla. Nikomu jsem se tehdy nesvěřila.
Nějakou dobu byl klid a přibližně za rok začal s dalším zneužíváním, ke kterému několikrát došlo, až jsem se rodičům zasekla a odmítala k babičce jezdit. Bylo jim to divné, přemlouvali mě, ale já si stála na svém. Občas jsem se tomu sice nevyhnula, ale alespoň se mé návštěvy minimalizovaly. Když se strýc odstěhoval do svého vlastního bytu, vyloženě jsem si oddychla a byla ráda, že už se s ním v podstatě nemusím vidět.
Od mých asi patnácti let jsem ho pak potkávala jen při rodinných oslavách. Pokaždé, když jsem se s ním měla vidět, mi z něj bylo zle. Musela jsem se doslova přemáhat, abych byla schopná s ním prohodit alespoň pár slov. On dělal, jako by nic, snad na to, co mi prováděl, když jsem byla malá, úplně zapomněl. Nevím.
A teď k současnému problému. Budu se vdávat. Svatební přípravy jsou v plném proudu a začali jsme organizovat, kolik hostů bude a koho všeho pozveme. Moje maminka zcela logicky mezi hosty zahrnula i svého bratra. Snažila jsem se to nějak překousnout, ale když jsem si představila, že se v můj nejkrásnější den v životě budu nucená dívat na tu zrůdu, bylo mi nanic. Rozhodla jsem se, že s tím musím něco udělat a šla si s maminkou promluvit.
Řekla jsem jí, že si nepřeji, aby strýc na mé svatbě byl a prosila ji, aby to respektovala. Nechápala to. I když jsem jí sdělila, že víc jí k tomu říct nemůžu, protože by ji to hodně ranilo, donutila mne. Nakonec jsem jí všechno vypověděla. Jak mne zneužíval, co jsem vytrpěla, jak jsem se bála komukoli svěřit, protože mi vyhrožoval. Mamka z toho byla otřesená a okamžitě svému bratrovi volala a domluvila si s ním schůzku.
On samozřejmě všechno popřel, označil mě za lhářku a hysterku s bujnou fantazií a mámu za slepici, která všemu věří. Nevím, co si moje máma skutečně myslí a komu z nás dvou nakonec uvěřila. Myslím, že v hloubi duše ví, že mluvím pravdu, ale sama před sebou si to bojí přiznat. Navenek se tedy přiklonila na stranu svého bratra a vysvětlila mi to tak, že jak by to, proboha, zdůvodnila ostatním, že on na mé svatbě chybí.
Výsledek je tedy takový, že máma důrazně trvá na přítomnosti svého bratra na mé svatbě a já se s tím prý mám nějak popasovat a smířit. A pokud prý budu trvat na tom, aby tam nebyl, že v tom případě na mé svatbě nebude ani ona.
Je mi z toho zle. Strašně. Můj snoubenec je do celé věci plně zasvěcený, měla jsem co dělat, aby nešel mému strýci namlátit, když se dozvěděl, co mi prováděl. Přiklání se ke dvěma verzím: buď ukončíme veškeré přípravy na svatbu a budeme ji mít jinou, než jsme původně plánovali. Vezmeme se jen v přítomnosti svědků a zajdeme někam na oběd a hotovo. Nebo pozveme na svatbu jen rodiče a příbuzné z jeho strany.
Ať o tom přemýšlím jak chci, ani jedna z možných variant mi nepřipadá úplně vhodná. Pro mne by bylo nejpřijatelnější, aby ten strýc prostě uznal, že na mé svatbě nemá co dělat. Bohužel to vypadá tak, že má hroší kůži a naopak – vyloženě se těší, jak si to tam užije.
Jak z této situace ven? Jak ji vyřešit, aby nebyl nikdo zraněný a ublížený nebo zklamaný?
28.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zneužíval mne strýc a máma mi nevěří
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Za prvé, je to TVOJE svatba, takže TY bys neměla být zraněná a ublížená, takže se přikláním k soukromé svatbě nebo nezvat tvojí rodinu. Ať si maminka věří čemu chce, měla by tě pochopit a udělat pro tebe hezký den a ne ti připomínat takové zážitky.
Bujnou fantazii bych pochopila, snad skoro každá malá holka se starším pěkným příbuzným může mít své "sny" a některá může snad i uvěřit tomu,že se to stalo..Pak to ale takovýhle holčičky vytáhnou hned a dělají rozruch. Ale obviňovat tě z vymýšlení,pokud jsi se svěřila až po tolika letech, to je pěkná blbost 
navíc si mamka musí pamatovat,žes tam nechtěla jezdit 
Hele kašli na ně a užij si svůj den po svém. Hodně štěstí! 
Matku, co nevěří své dceři bych na svatbě nechtěla. Volila bych svatbu pouze se svědky. Ti co vám budou chtít popřát to stejně udělají a ti co budou chtít přijít, aby se dobře najedli se holt nají doma a ušetříte všichni.
Souhlasím s "předřečníky"- udělej si to po svém, ať můžete pěkně vzpomínat.
A když by měl někdo blbé poznámky na téma "proč tam strýc není", vždycky se jim dá říct pravda. Není to tvoje chyba ani tvoje ostuda. A pokud to někdo nepochopí, tak nestojí za to, aby sis s ním dělala starosti.
(Stalo se mi něco podobného, ve slabší verzi, naštěstí. A hrozně mi pomohlo o tom mluvit. Přiznat to a informovat okolí, aby mě z neznalosti věci nechtěně neublížili.)
no, svatba je tvoje, ty se snoubencem zveš hosty. Strýc tam prostě nebude. Pokud se máma urazí, její problém. Pochybuju, že by nakonec nešla na svatbu vlastní dcery. A nenech se tím vytočit, budou asi nepříjemní ve snaze tě zlomit.
A nešlo by strýce dodatečně udat? Je zjevně vysmátej, konečny by měl dostat, co zaslouží.
Velká svatba je stejně jen pozlátko, "aby všichni viděli". Vzpomeň si na film "Slunce , seno.."
Většina těchhle honosných svateb se dělá jenom kvůli okolí a zbytečně se vyhazují peníze, které se dají využít jinak a líp.
Když matka neustoupí, svatbu zrušte a vydejte se na svatební cestu někam, kde to máte rádi. Vzít se můžete třeba i na louce u lesa, někde na Šumavě, když si to domluvíte s místním starostou či farářem. Za svědky si vemte náhodné kolemjdoucí, a všichni příbuzní lační svatební komedie, ať si trhnou.
.gif)
Udělejte si svatbu bez rodičů. Jen vy dva a svědci.
Zvát jen příbuzné z jedné strany mi přijde nefér. Ale Tebe chápu.
POslala bych BYLI ODDÁNI a hotovo
.jpg)
Taky jsem na svatbě neměla jedny příbuzný, prostě jsme se s nima nestýkali, tchán vyhrožoval, že na svatbu teda nejde, tak muž řekl ať nechodí a nakonec tchán stejně přišel... Máš právo sama rozhodnout k kdo na tvojí svatbě bude a kdo ne, o tom se prostě nedikutuje a jestli bude někdo uraženej nebo si budou šuškat, proč tam tvůj strýč není, tak ať si trhnou, je to přece vaše věc. A to nemluvím o tom jak strašnou věc ti udělal 
Drž se!
Jsi dospělá ženská, v žádném případě bych ze svého neustoupila. Prostě tam nebude a HOTOVO. Být tebou tak mu to jdu za podpory snoubence říct pěkně do očí. A vůbec bych se nebránila, kdyby mu tvůj nastávající jednu natáhl, možná ani netušíš, jak by se ti ulevilo 
Jinak holky dobře radí. Vyhodit plno peněz za maškarádu je až skoro škoda. Možná ti to teď přijde romantické, ale myslím, že za pár let se na to budeš dívat jinak. Pokud by tobě a snoubenci bylo líto, že na svatbě nebudou rodiče, tak vemte oba jen své rodiče, svědky a pořešeno.
A do života přeji hodně štěstí a lásky 
Je to tvoje svatba a tví hosti. Prostě trvej na tom, že tam strýc nebude a pokud tě má matka ráda, tak na tom trvat nebude když uvidí, že to myslíš vážně. Nechápu její postoj, proč tam chce někoho, kdo ti ublížil. Pokud neustoupí, tak bych jí řekla, ikdyž je to matka, že se má rozhodnout, buď ona bez bratra, nebo nikdo. Je to těžké, ale mít na svatbě někoho, kdo mi ublížil, to bych si tu svatbu asi neužila. Jak píšeš, další řešení je malá svatba, což já považuji za nejlepší řešení, Vím, že se každá žena těší na pěknou velkou svatbu, ale mít svatbu, kterou si neužiji kvůli nezvanému hostu, to si raději udělám malou s lidmi, které mám ráda.
J to moc smutné, že ti maminka nevěří
Koho má radeji bratra, nebo tebe
.gif)
Líbo, nauč se, že i v rodině jsou věci, o kterých se nediskutuje, ale které se rozhodují.
Na své svatbě máš právo vybrat si hosty, takže oznam, že strýc na svatbě nebude a nebude pozván, případně, pokud se dostaví, bude ženichem vykázán. Tečka. Ta tečka by měla být řádně velká.
Pokud rodiče svatbu platí, smůla, s poděkováním bych odvolala svatbu, kromě obřadu, zajistila si svědky mezi kamarády a oslavila slavnostním obědem ve čtyřech.
Něco takového bych asi vlastní matce nebyla schopná odpustit, natož o tom diskutovat. Je na čase, přestat být hodnou holčičkou.
Jak ji vyřešit, aby nebyl nikdo zraněný a ublížený nebo zklamaný?
To nejde, vždy bude někdo "odstrčený". Jestliže bude někdo nepřítomen, ostatní budou uvažovat proč. Takže zbývá romantická svatba pouze se svědkama.
Jsi oprávněná mít svatbu takovou, jakou si přeješ. Ten hajzl z toho vyšel hodně lacino, pokud jde jen o jeho nepřítomnost na obřadu. Nenech si zkazit svatební den, buď ho vynecháte, anebo si udělejte svatbu jinou a jinde. Matce se divím-jedná vyloženě jako maloměšťačka, "co by tomu řekli lidi". Ale že je to trauma pro dceru, to asi nevadí. A ještě bych si zjistila, jestli jde něco takového promlčet. Co když se nespokojil jenom s jednou obětí?
.gif)
Stála bych na svém a udělala malou svatbu, ale šla bych možná ještě dál a spojila svatbu se svatební cestou. Klidně si můžete zařídit krásnou dovolenou, ať už exotickou nebo tradiční klasiku a vzít se někde na pláži pod palmami nebo třeba v Benátkách nebo kdekoliv.
kareta: 
Dadka radí dobře- malá svatba se svědky a za ušetřené peníze pěkná svatební cesta. Mamka si může doma udělat s bratrem sama a povídat si s ním, jestli má n to žaludek. Já osobně bych to nechala bt, kdyby se necpal na svatbu, ale za tohle bych mu nechala vrazit šroubovák do ucha a přibila mu koule k podlaze!
