Já se cítím podvedená, on tvrdí, že nic neudělal
Už několik dní zažívám směs hodně podivných pocitů a potřebovala bych znát názor a pohled někoho nezaujatého. Nerada bych se nějak unáhlila, je mi jasné, že jsem momentálně v zajetí emocí a také ublíženosti, kterou cítím hodně silně. Pokusím se celou záležitost, která mne tíží, popsat co nejobjektivněji.
Žiji s přítelem, máme spolu dvou a půlletého syna. Přítel pracoval několik let v cizině, ale poté, co tam došlo k problémům s výplatou mezd a zajištění další práce, se vrátil domů. Dodnes nedostal zaplaceno za poslední tři měsíce, které tam odpracoval.
I tady měl se sehnáním práce velký problém. Má pouze výuční list a v jeho oboru nic nesehnal. Hledali jsme proto intenzivně společně, absolvoval hromady pohovorů, odeslal desítky životopisů. Všechno marné. Hledání práce trvalo více než rok, než bylo korunováno úspěchem.
V průběhu toho roku jsem nás živila v podstatě já ze své mateřské a přivýdělkem v rozsahu, který jsem si mohla vzhledem ke svému plnému invalidnímu důchodu dovolit. Nejsem zcela zdravá, přiznávám, že mne to hodně vyčerpávalo. Přítel byl zatím doma a převzal péči o syna a po několika urgencích i o domácnost. Tomu se totiž zpočátku vyhýbal, tvrdil, že už tak je jako chlap degradovaný, že ho živí žena, a já po něm chci ještě vykonávání domácích prací.
V tomto období jsme se dost hádali, nakonec se podařilo najít rozumný kompromis a vše jakž takž klapalo.
Když se konečně podařilo sehnat mu práci, byli jsme oba šťastní. Místo sice není nic moc, ani za kdovíjaké peníze, ale je to lepší než nic. Přítel nadšeně nastoupil a pozorovala jsem na něm, jak viditelně pookřál. Pracuje už druhý měsíc a je spokojený. Bohužel, jak jsem zjistila minulý týden, je spokojený až moc.
Kolektiv, v němž s pohybuje, je převážně ženský. A jelikož přítel je celkem atraktivní typ, začalo mu dělat dobře, že se kolem něj děvčata rojí a snaží se ho nějak zaujmout. Často mi o tom doma s uspokojením vyprávěl. Příjemné mi to nebylo, ale říkala jsem si, že nebudu dělat vlny, konečně má práci, cítí se jako plnohodnotný chlap a že se to časem srovná.
Jenže ono se to nesrovnalo, naopak, stalo se něco, co mne docela vykolejilo a co je důvodem, proč sem píšu.
Minulý týden mi přítel oznámil, že ve čtvrtek nebude večer doma, protože jde s jednou kolegyní „na pivo“. Ptala jsem se ho, zda se mu to zdá vhodné, a on odpověděl, že na tom přece nic není, jsou kolegové. A že jí před pár dny s něčím pomohl a ona se mu chce odvděčit a pozvala ho. A hned dodal, ať hlavně nejančím, že o nic nejde, že jinak by přece šel tajně a netroubil mi to na plná ústa, s kým jde.
Spolkla jsem další námitky, ale uvnitř mi bylo hodně úzko. Ve čtvrtek dorazil z práce, vlítnul do vany, pečlivě se kompletně vymydlil, nageloval vlasy, oblékl čisté prádlo a zmizel jak pára nad hrncem. Já zůstala jako tvrdé y, jen na mne houknul, že za dvě, tři hodinky je doma. Přišel až za pět hodin, vysmátý a spokojený. Chtěl se milovat, ale já neměla náladu. Něco takového se stalo poprvé, nejsem typ ženy, která se vymlouvá na bolest hlavy.
Od té doby máme doma trochu dusno. Já se cítím oklamaná, držela jsem ho nad vodou, dokud neměl práci, a teď, když ji má, mám pocit, že se mi začíná vzdalovat a kdoví, zda už mi i nezahýbá. On by mi to samozřejmě nepřiznal. Mou ublíženost nechápe, prý jsem hysterická. Když jsem se ho zeptala, jak by mu bylo, kdybych se vykoupala, navoněla a načančala a oznámila mu, že jdu na kafe s nějakým kamarádem, kterého on nezná, nedokázal mi odpovědět.
Nevím, jestli se mi podařilo napsat ten problém, o co mi jde, dostatečně srozumitelně. On mne prostě znejistěl, nasadil mi brouka do hlavy. Já jsem teď dost rozhozená. Hlavně i díky tomu, že kvůli své nemoci mám jisté viditelné postižení, které není zrovna estetické. A tu kolegyni jsem viděla na facebooku. Mladá, krásná, vysportovaná blond kočička.
Je mi z toho všeho zle. Mám ho ráda, máme dítě. Myslíte, že jsou mé pocity oprávněné, nebo se jedná o přecitlivělost a zbytečně vyhrocenou žárlivost?
10.5.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Žárlivost. Jak rozpoznám tu chorobnou?
- Žárlivost. Kdy už to není normální?
- Chce, abych zničila své vzpomínky. Je to žárlivost?
Diskuse ke článku - Já se cítím podvedená, on tvrdí, že nic neudělal
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Komentáře jsem nečetla, ale mám takovou drobnou zkušenost: expřítel měl v práci obtloustlou kolegyňku Martinku, o které naplno vytruboval, jak je skvělá a že je divné, že ji nikdo nechce. Dokud to vytruboval, myslím, že nám nic nehrozilo. Pak to vytrubovat přestal, začal se chovat divně, chodit na večerní kurzy ruštiny, kam, jak se ukázalo, chodila i Martinka, pak mi řekl, že je najednou všechno špatně, rozešli jsme se a dnes jsou s Martinkou manželé a mají syna 
Nemusí to tak nutně dopadnout, ale je to jedna z možností-v každém případě se obávám, že děláním dusna se nic nevyřeší.
.jpg)
Stanik: predstavila jsem si to opacne... protoze delám do 15 h a domu jsem minulý týden dorazila v 22 a jeste taxíkem tak by se mnou jeste dneska viking nemel promluvit ani slovo a já bych naopak asi mela dolejzat s pivcem a cigaretkama a vysvetlovat 
. A to jsem navíc nebyla s jedním kolegou ale se 7 (na oni pivcu a já víne)
.jpg)
ještě ti nejspíš nezahnul..ale pokud budeš hysterčit, budeš na něj protivná jen proto, že žárlíš a dost možná neoprávněně, tak ti nejspíš opravdu zahne.neříkej, že kdybys potkala kamaráda a pozval tě na druhý den na kávu, že by ses taky nenamalovala, neupravila a neudělala se hezčí jenom proto, že jdeš s chlapem na kafe, byť jde pouze o kámoše a nic od toho neočekáváš..každý člověk se chce líbit už jen proto, že jde někam s člověkem opačného pohlaví..tak to prostě je 
nešil a, buď dáma a nedávej na sobě znát ani špetku žárlivosti.tím ho dostaneš ;-)
Andrea správně napsala, že kdyby se navoněla a načančala a šla na kafe s nějakým kamarádem, taky by to jejímu manželovi asi taky nebylo. Já si myslím, že jsme lidi různí a co je pro jednoho v partnerství akceptovatelné (oboustranně), to může jinému vadit. A je to hlavně na těch dvou, aby byli schopni si říct, co ještě jo, a co už ne.
Verera: a co jako dela? byl na jednom pivu s kolegyni? a jestli kvuli tomu prijde o Andreu? no pardon.. to je snad trochu silna kava, ne?
dokazovat , ze neco nedelam? neni to padle na palici?
Zamindrákovaný chlap si hledá někoho jinde, kdo neví o jeho selháních.
Normálně sebevědomý chlap, který používá mozek si nemusí pořád něco dokazovat, dokáže ocenit, že mu byl někdo oporou když to potřeboval ,ví, že nemusí být a taky nebude pořád za kinga a taky ví, že zase může přijít čas, kdy by měl být oporou on. A taky dokáže posoudit, jestli mu to co dělá stojí za to, přijít o to, co má.
Ale on opravdu nic neudelal (aspon doufám), tak nechápe proc ho trestás . Ty si POUZE myslís nebo se bojís, ze neco udelal a na základe toho sílís. V podstate je to totéz jako kdybys ses co já vím treba bála jít v noci domu z kina, protoze si myslís ze by te nekdo prepadl. Taky nic se nestalo, ale ty se uz predem bojís.
Ano muze Ti zahnout, ale aby Ti zahnul nepotrebuje tvuj strach, pohlednou kolegyni, pivko. Na zahnutí stací aby on CHTEL Ti zahnout. A naopak pokud zahnout nechce tak je sumafuk kde a s kým je a stejne neudelá to.
alexandras: ale v clanku je rec o jednom pivu s kolegyni a vy z neho hned udelate devkare. TO JE TO CO ME VADI. Vysiloani, spehovani a zarleni k nicemu dobremu nikdy nevedlo....leda tak dokaze vehnat do cizi naruce.
alexandras: ale v clanku je rec o jednom pivu s kolegyni a vy z neho hned udelate devkare. TO JE TO CO ME VADI. Vysiloani, spehovani a zarleni k nicemu dobremu nikdy nevedlo....leda tak dokaze vehnat do cizi naruce.
alexandras: nj, pak to neni chlap,ale jaksi pako, ze...
ale pokud mate takovyto volny vztah a vy mu to tolerujete...
Staník:nechápu ,,někoho někam pouštět'' o tom jsem vůbec nepsala, ale když ti příjde muž s pařby ze cvičáku v pět ráno a má na sobě rtěnku tak už je o něčem jiném..
Sofffie: neb dlouhe premysleni zabiji spontalnost. A vubec spoutu ba , by si usetrilo spoustu nervu, kdyby prestaly kazdou vetu sveho milovaneho partnera/chote porad pitvat.
Sofffie: treba Johnyho Deppa? 
Stanik: 
alexandras: Promiň prosím následující řádky, asi to nemáš lehký. Cítím s tebou.
Ale: ježišmarjá, vy jste si nikdy nepředstavovali při sekcu někoho jinýho, ačkoliv svůj protějšek milujete až za hrob?! Proč se proboha urážet za něco, co si jen domýšlíte?! Chlap má jednoduchý myšlení ve smyslu "teď bych si dal říct, miláčku, jdem na to". On u toho nepřemýšlí jako my.
