Manžel hazarduje se svým zdravím. Jak ho dostat k doktorovi?
Dělám si starosti o zdraví mého manžela. Je mu 62 roků a už několik let má potíže se žlučníkem. Problém je v tom, že se s tím pořádně nikde neléčí a ani není ochoten se jakkoli omezovat v jídle. Dokáže být „hodný“ jen když mu je zle, jakmile mu trochu otrne, opět se vrací ke svému naprosto nevhodnému stravování.
Připadá mi jako malé, umíněné dítě, které se vzteká, když není po jeho. Ani bych nespočítala, kolikrát jsem se snažila zavést doma zdravou stravu, pokaždé to skončilo hádkami a dusnou atmosférou. Pro manžela totiž zelenina není jídlo, s oblibou říká, že přece není králík. Mléčné výrobky konzumuje jen občas. Nejraději má přesně to, co mu nedělá dobře: smetanové omáčky, řízky, pečený bůček, knedlo, vepřo zelo, bramboráky. Navíc nejí nijak střídmě, jeho porce jsou skutečně obří, taky má pěknou nadváhu, váží skoro 130 kilo.
Myslím, že i to je důvod, proč zatím nebyl pořádně u doktora. Stydí se. Moc dobře si je vědom, že způsob, jakým se stravuje, je špatný, ale nedokáže si to odepřít. S hrůzou čekám, kdy ho přepadne pořádná žlučníková kolika. Zatím mu bylo vždycky jen hodně zle, měl velké bolesti, kroutil se jako žížala, ale asi to ještě pořád nebylo tak zlé. I když, pravda, tak den, dva, se pak dokázal krotit a sliboval doslova hory doly, jak už bude hodný. Jenže v okamžiku, kdy zjistí, že si dá řízek a je v pohodě, všechna předsevzetí jdou stranou a jede zase ve svých starých, zaběhnutých kolejích. A takhle se to opakuje pořád dokola.
Co s ním, s chlapem jedním nezvedeným? Mám nějakou šanci mu pomoci i proti jeho vůli? Jinak je to fajn mužský, jsme spolu už čtyřicet let, máme děti, vnoučata a na rodině hodně lpíme. Strašně moc mne mrzí, jak nezodpovědný manžel ke svému zdraví je.
6.9.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 96 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel hazarduje se svým zdravím. Jak ho dostat k doktorovi?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.lonkue: SugarFree: Souhlasím s vámi!!
Nessie: asi to vyznělo jinak, než jsem chtěla. Můj muž měl loni těžký úraz, strávil v nemocnici několik měsíců a dlouho nebylo jisté, jestli se z toho dostane. Úraz si způsobil sám, vlastní vinou. V opilosti. Proto teď, kdykoliv si dá skleničku ho hlídám, aby to nepřehnal. Možná ho to štve, možná že mě by to štvalo taky, být na jeho místě, ale já si za tu dobu co byl kvůli chlastu mrzák zažila hodně krušné chvíle a nehodlam připustit aby se to opakovalo jen proto, že on není schopný si dát tři piva, ale musí jich vypít rovnou třináct a pak dělat kraviny... A pokud by nebyl schopný to pochopit a respektovat, tak se sbalím a půjdu...
SugarFree: Mému manžlovi by se hrozně líbilo, kdbych se oblíkala víc žensky, nosila hodně sukýnky, šatičky, halenečky - mě z toho jezdí mráz po zádech, sukně nenávidím. Takže se dá říct, že absolutně nerespektuju jeho přání, co se týká mé osoby Asi by se mnou neměl žít....
to je nadsázkasamozřejmě, ale říct, že nemůžu žít s někým, kdo nerespektuje moje přání ohledně jeho osboby....no potěš koště!
Linda:
Já si tedy dovolím nesouhlasit s tím, že mám svého muže nechat si huntovat zdraví, že je to jen jeho věc. Není. Pokud s někým sdílím život, žiju s ním ve společné domácnosti, mám s ním malé děti a v neposlední řadě - mám ho ráda, tak je snad normální, že se starám o to, jestli si ničí zdraví. Neschvaluji nějakou buzeraci a nekonečné kontrolování, ale pokud si svým chováním, jako u pána z článku, zadělává na smrt nebo vážné choroby, tak by mi to nemělo být jedno. Už jen proto, že nakonec to budu já, kdo to všechno odnese. Já budu vydělávat na nemocnice a léky, protože můj nemocný obézní muž bude na neschopence, já se o něj budu muset postarat, když bude nemohoucí, já zůstanu na všechno sama, protože on bude mrtvý. Budu muset prodat byt, protože hypotéku sama neutáhnu... Nikdo by neměl být takový sobec, aby pro své potěšení kazil život někomu, koho má rád.
Mluvím ale konkrétné o tom, že někdo úmyslně hazarduje se zdravým i když by stačilo jen málo, a to omezit se v jídle.
A nejsem příznivcem toho někomu něco zakazovat nebo přikazovat, ale ve vztahu by měla fungovat komunikace, naslouchání tomu druhému a kompromis, a ne žá já to chci takhle a jestli se ti to nelíbí, tak se třeba postav na hlavu. Já osobně bych nemohla žít s chlapem, který absolutně nerespektuje moje přání - a to i ty ohledně jeho osoby.
Ono je to těžké, taky nejde jen o to, že paní bude vdova. Ona se z ní může rázem stát pečovatelka na plný úvazek. A pak tahejte tu váhu, že.
A s tím vařením, jsou chlapi, co se nají jinde nebo si uvaří něco jiného, jen aby měli to, co chtějí.
sharon: az chlap zapomene vyzirat lednici tak to uz ani nevolam zachranku, ale rovnou pohrebaky
Linda: vubec nemluvim o zakazovani. Proste at pani prestane vyvarovat ty tucna jidla. Kdyz to nebude doma v hrnci, nemuze to snist. A tom to je. Take jsem proti tomu, aby se zeny k manzelum chovaly jako by byli nesvepravni. Ale tady mi pripada, ze pani navari kotle omacek a pak lomi rukama nad tim, ze to manzel ji. Neuvari nebude... Jednoduche!
Nessie: tak na slipy ještě nezapoměl a ani na nich nemívá sluníčko či škrkátko.... to zas je čistotnej, přijde z práce a první leze do sprchy......ale jinak zapomene kde co....jen vyžírat lednici NE ...
sharon: Tak možná v tom věku, kdy děti už jsou z domu, tak ta výchovná péče automaticky tak nějak přejde na partnera
Mě prozatím stačí připomínat mladšímu klukovi, aby si nezapomněl oblíct slipy a aby si vzal papuče .....možná, že v 60 to tak nějak přejde na manžela....
Nessie: ono to není o vychovávání, ono to po letech tak nějak vyplyne samo....po letech pracuje i skleróza.... vzal sis léky ? máš klíče ? ..........teď odchází zrovna k lékaři a prý kde mám tu zprávu od kardiologa ?...a já na DVD ...a on čumí na kazety dvd....a já promiň , měla jsem říct na přehravači....
jo to nadcházející stáří je na prdel....
Linda 11:51: Dnes s tebou musím naprosto a bez výhrad souhlasit!
Bellana: Hm, no vidíš - já bych to nesnesla. Po nějaké době takové buzerace bych ho poslala se svou povahou do p...e.
lonkue: To myslíš vážně? ženská to má všechno v ruce.... Já nevím jak ty, já opakuju, že jsem si vzala dospělého svéprávného člověka - i s tím vědomím, že i dosplěí, svéprávní jedinci se zhusta chovají nezopdovědně, ba přímo hloupě. Ale od toho jsou dospělí, aby si to rozvážili sami, ne? Kdo jsem já, abych ho vychovávala? Jeho matka?
sharon: ten můj by mohl tatarku taky skoro je všemu...
lonkue: v podstate más pravdu, ale
1) za 2letyho prcka más zodpovednost, za manzela nikoliv
2) pokud 2 lety potomek nezbasti predlozenou zeleninu nedostane nic sladkyho/nejde se na hriste / nebo cokoliv jinyho podle zvyku rodiny. Proste stylem akce/reakce. Co chces zakazat dospelemu chlapovi? Nedostane pivecko nebo tatranku?
Pokud je v domacnosti nejaka dohoda/styl ze zenska nakupuje a vari, tak nakoupi a uvari co povazuje za vhodne a rodina bud sni a nebo je hlady. Samozrejme neprovokuji a nevarim to o cem vim ze to nikdo neji, to je skoda casu a energie, samozrejme varim podle nejake dohody, zeptam se na co bys mel chut, ale varim (v tomto pripade) pro dva a ne pro armadu, varim 50/50 - jednou na co mám chut já a podruhy na co má chut on. Jak znam chlapy (pokud neni vareni jejich konickem) tak si k plotne nestoupne a bucek sam neupece. Bude remcat, ale to je taky to jediny co udela.
A jeste jedna vec - je velky rozdil mezi v partnerstvi vyhovet jeden druhému, postarat se jeden o druhého, navzajem si pomoci (jak pise sharon).... a v podstrojovani a starani se o chlapa. Kazdy zenska i chlap se narodi s 2 rukama a 2 nohama i kdyz si 99% zen mysli, ze ony maji 4 ruce a chlap zadnou