Manžel hazarduje se svým zdravím. Jak ho dostat k doktorovi?
.jpg)
Dělám si starosti o zdraví mého manžela. Je mu 62 roků a už několik let má potíže se žlučníkem. Problém je v tom, že se s tím pořádně nikde neléčí a ani není ochoten se jakkoli omezovat v jídle. Dokáže být „hodný“ jen když mu je zle, jakmile mu trochu otrne, opět se vrací ke svému naprosto nevhodnému stravování.
Připadá mi jako malé, umíněné dítě, které se vzteká, když není po jeho. Ani bych nespočítala, kolikrát jsem se snažila zavést doma zdravou stravu, pokaždé to skončilo hádkami a dusnou atmosférou. Pro manžela totiž zelenina není jídlo, s oblibou říká, že přece není králík. Mléčné výrobky konzumuje jen občas. Nejraději má přesně to, co mu nedělá dobře: smetanové omáčky, řízky, pečený bůček, knedlo, vepřo zelo, bramboráky. Navíc nejí nijak střídmě, jeho porce jsou skutečně obří, taky má pěknou nadváhu, váží skoro 130 kilo.
Myslím, že i to je důvod, proč zatím nebyl pořádně u doktora. Stydí se. Moc dobře si je vědom, že způsob, jakým se stravuje, je špatný, ale nedokáže si to odepřít. S hrůzou čekám, kdy ho přepadne pořádná žlučníková kolika. Zatím mu bylo vždycky jen hodně zle, měl velké bolesti, kroutil se jako žížala, ale asi to ještě pořád nebylo tak zlé. I když, pravda, tak den, dva, se pak dokázal krotit a sliboval doslova hory doly, jak už bude hodný. Jenže v okamžiku, kdy zjistí, že si dá řízek a je v pohodě, všechna předsevzetí jdou stranou a jede zase ve svých starých, zaběhnutých kolejích. A takhle se to opakuje pořád dokola.
Co s ním, s chlapem jedním nezvedeným? Mám nějakou šanci mu pomoci i proti jeho vůli? Jinak je to fajn mužský, jsme spolu už čtyřicet let, máme děti, vnoučata a na rodině hodně lpíme. Strašně moc mne mrzí, jak nezodpovědný manžel ke svému zdraví je.
6.9.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 96 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel hazarduje se svým zdravím. Jak ho dostat k doktorovi?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Bellana: 
zdravá strava
....udělám v parním hrnci kuřecí plátek a brambory, mrkev, brokolici vše v páře a bez tuku, dám mu to na talíř a on si na to s prominutím nakydá půl sklenky tatarky.....nezabila bych ho ?
lonkue: on vlastně ten můj i jí zdravě....dá si pečený bůček a k tomu si nakrájí čerstvou papriku a dvě rajčata.....
.JPG){kind=avatar}
Nessie: Když tchyni v sedmdesáti zjistili cukrovku (nebyla a není obézní ani se nepřecpávala sladkým), začal ji tchán hodně hlídat, aby si nevzala nevhodného jídla a pití víc, než bylo rozumné. Snášela to bez mrknutí oka. Nepoznala jsem, jestli mu to říká ironicky nebo ne, ale vždycky mu poděkovala, že ji včas zastavil. Tchyně není ani trochu domácí puťka, která se nechá ovládat. Ony věci opravdu vypadají jinak, když je člověku dvacet a jinak, když je mu třikrát tolik. Hlavně, když mu začnou odcházet kamarádi, kteří tady při lepší životosprávě a prevenci ještě mohli být.
.gif)
Nessie: možná každá chápeme jinak slovo MUSET. Neznamená to, že ho chytnu pod krkem a teď bude po mém. Je to o dialogu, schopnosti kompromisu...
Beru: 11:07....
.gif)
lonkue: 
Pokud je jako male decko, tak je potreba se tak k nemu chovat. Co by jste delala s 2-letym ditetem, ktere by nechtelo jist zeleninu a delalo sceny...? Proste by jste varila zdrave a servirovala zeleninu. Ono totiz, kdyz je hlad tak se sni vsechno co je po ruce. Proste prestante varit manzelovi ty tucna a nezdrava jidla. Varte lehkou stravu, salaty, atp... Kdyz bude remcat, tak at jde o dum dal. At si treba chodi do hospody na jeho krkovicku a gulasek. Ono ho to brzo prejde. reseni je na vas. Ostatne jako reseni vsech problemu. Zenska to ma vsechno v ruce...
.jpg)
catcat: určitě to samé měla já a jak jsem si nadávala ,že jsem na operaci nešla dřiv 
trpěla jako kůň ted je vše OK několik let a můžu vše
Linda: 
nejlepší obrana je útok
Beru: 11 .07 asi taky tak řizek
No, 
já pana manžela chápu. Zrovna se vzpamatovávám ze žlučníkového záchvatu, doktor mi radí vyndat, ale já odmítám. Když je mi ouvej, jsem hodná a tak, ale jinak... Tedy, nejsem obézní, jím vpodstatě zdravě, ale nepravidelně, případně třeba vůbec nebo nárazově.No, jednou mě to donutí 
.jpg)
Nessie: mela jsem obdobi kdy jsem si kazdy vecer dala sklenicku vina...asi po mesici zacal manzel remrat neco o alkoholismu a jak je to nezdravy a blby kecy a já zacal pit dve sklenicky.....vydrzela jsem ho ignorovat asi tyden, neprestal stourat a tak jsem pokazdy kdyz si sel ven zakourit stoupla mezi dvere a vedla monolog na tema jak jsou cigarety zdravi prospesne (se sklenickou v ruce).... vydrzel me poslouchat 2 dny a vybuch... a mela jsem klid a asi za mesic me naprosto chut na vino opustila ......
Nessie: nemám co dodat
...zrovna nedávno chytil manžela zub,který už ho bolí asi tak 3 měsíce a úpěl doma celý víkend pod práškama s ledovým obkladem na hubě,tak jen tak prohodil s takovým smutným výrazem,, já vím,říkala si mi,ať jdu hned a neodkládám to,, 
bylo mi ho líto,ale i on věděl,že si za to může sám a nikdo jiný...chtěla jsem tím říct,že samozřejmě řeknu mu jak bych to asi udělala já,ale jen JEDNOU pak už to záleží JEN na něm...
Nessie: Můj muž má tak fyzicky náročnou práci a i díky tomu vede tak nezdravý život (směny, takže nepravidelnost naprosto ve všem, někdy třeba jen jedno velké jídlo za den, k tomu hromada cigaret, na usnutí pivo, na probuzení spousta kafe, sport nikdy, ten se tam už nevejde...), že sám říká, že přes padesátku nedožije. A co já s tím asi tak udělám, že. To bych po něm musela chtít, aby totálně překopal svůj život a hlavně se vykašlal na svou práci, kterou miluje, pro kterou prakticky žije A to je samozřejmě nesmysl. Takže mám dvě možnosti - buďto se smířit s tím, jak to je, nebo si jít po svým, tj. odejít
