Kvůli potápění prošvihne narození prvního dítěte
Možná si na mne vzpomenete, minulý měsíc jsem se tady svěřila s problémem, který mne velice trápil. A vlastně stále trápí. Jsem těhotná, v druhé půlce března (termín mám 20.3., druhý pak 28.3.) čekám narození našeho prvního dítěte.
Můj manžel je vášnivý sportovec a dobrodruh, jeho velkou láskou je potápění. Naskytla se mu příležitost odjet na konci března na tři týdny do Karibiku. Samozřejmě, že si to nechtěl nechat ujít a fakt, že se datum jeho odjezdu téměř na den kryje s termínem mého porodu, chtěl vyřešit tak, že naše děťátko porodím o dva týdny dříve, aby to prý stihnul.
Tímto svým přáním mne opravdu šokoval a spáchat na sobě a svém dítěti takové harakiri jsem odmítla. Doufala jsem, že mu dojde, jak je jeho požadavek nesmyslný, a sám dospěje k tomu, že dítě je pro něj přednější než jedna z mnoha šancí se jet někam potápět.
Několikrát jsme na toto téma mluvili, bezvýsledně. Prohlásil, že manželství je vždycky o kompromisu, že on mne tady na porod a na první týdny po něm nechce nechat samotnou a že další krok je tím pádem na mně a měla bych si to u doktora vyjednat. Ty rozhovory byly k ničemu. On si stál na svém, já také.
Troufnu si říct, že jeho požadavek by byl pro každou (nebo skoro každou) ženu nesplnitelný. V skrytu duše jsem si přála, aby mu to došlo.
Bohužel, nestalo se tak. V pondělí mi oznámil, že posledního března odlétá a že pokud do té doby neporodím, holt své dítě uvidí, až mu budou tři týdny. Doslova mi řekl, že mám, co jsem chtěla. Vůbec si neuvědomuje, že tady nejde jen o samotný porod, ale i následující první dny a týdny s naším miminkem, které bychom si měli užívat oba dva, respektive všichni tři pohromadě.
Zůstala jsem jako zkamenělá. Nečekala jsem to. Že je hodně sebestředný, to jsem o něm věděla vždycky, netušila jsem však, kam až je schopen ve své sobeckosti zajít. Řekla jsem mu, že jestli skutečně odjede a nechá mne tady samotnou v těch nejdůležitějších a zároveň nejtěžších a nejkrásnějších chvílích, nikdy mu to nezapomenu. Že to považuji za jeho naprosté selhání jako manžela i jako otce.
Od té doby máme doma dusno. On je uražený a dotčený, já se cítím zraněná. Jsem zvyklá se všemožně jeho zálibám přizpůsobit, ale v této věci nemíním ustoupit ani o píď.
V podstatě od vás tentokrát nechci ani žádnou radu, jen jsem vám chtěla napsat, jak to u nás dopadlo, když jsem vás do celé záležitosti před měsícem zasvětila. Dodatečně vám moc děkuji za vaše příspěvky a názory.
25.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 288 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvůli potápění prošvihne narození prvního dítěte
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
To mě moc mrzí, že se tvůj manžel zachoval jak nějaký vůl.
Mě se stalo něco podobného. Byla jsem těhotná a můj manžel i ke konci jezdil často za svou rodinou 50 km většinou na dva dny. A samozřejmě si i vypil. Měla jsem na něho vždy zlost, že místo, aby byl se mnou v posledních dnech a připravený mě odvézt, tak bych se musela dopravit nejspíš taxíkem do porodnice a on by nepřijel vůbec.
Ale pak jsem měla vyvolávaný porod a byl u něho, byla jsem moc ráda, jelikož mi podával pití, vodil mě do sprchy, jelikož mi bylo strašně slabo a sama jsem tam nezašla atd.
Ale pak mě nakrknul jeden den po porodu. Vycházky byly od 3 do 5. Přišel jen na hodinu a pak jel zase k nim domů "oslavovat", jakby nemohl ještě tu jednu hodinu se mnou zůstat a jet až pak. Každá tam měla svého manžela celou dobu a můj místo aby tam se mnou zůstal, tak si odjel chlastat. Bylo mi to líto. Měla jsem hodně těžký porod, byla jsem slabá, nemohla jsem vstát z postele, děcko jsem nemohla udržet a místo toho, aby mi pomohl aspoň dvě hodiny za den, tak se na mě vykašlal. Hodně dlouho mi trvalo než jsem mu odpustila. Ale nezapomenu asi nikdy.
Naštěstí se pak vzpamatoval a aspoň částečně dospěl. Po čase i uznal, že se zachoval jako blbec. Mimochodem i proto, že v den propuštění byl zase u své rodiny a než se panáček vyspal, bylo 9 a mě už propouštěli s děckem domů a manžel teprve snídal 60 km daleko. Takže jsem na něho ještě dvě hodiny musela čekat, ať se milost pán nasnídá, obleče atd. Přitom věděl, že má být v 9 v porodnici.
mí dětní známí taky neskončili v životě se zábavou - jen ji trochu uzpůsobili
Stanik: společnost tlačí na každýho, ale každý má svůj mozek si to utřídit... a když něco nechci, tak to řeknu, pak si nemůžu stěžovat a vymlouvat se na blbosti.
já bych nechala mužské uvažování stranou
Teď je důležitá Danka a kdo bude s ní v šestinedělí když bude potřebavat neco přiivézt a podobně.Přeju jí pohodový porod.A hodně odhodlání
Vypni na ty tři tejdny mobil,nechť mu to furt říká účastník nedostupný a s rodinou komunikuj z jiného čísla, ať si to vyžere se všema pochybnostma, co se doma děje.Nějak zařiď, aby neměl vůbec žádné informace od nikoho. Možná je to dětinský, ale asi by mě tak nasral,že bych to udělala.
pokud se nepletu, tak danka psala v prvním článku, že oba měli spoustu koníčků. ona otěhotněla a její manžel se pořád věnoval svým zálibám a ona ho v tom podporovala. takže čeká co? říká se, že když chlap nemůže, ještě 7x může. a ženská vydrží 2x víc než chlap. kdyby byla svobodná matka, musí to zvládnout taky. takhle se za 3 týdny vrátí a může pobíhat kolem dítěte.
Stanik: materstvi se nemistne glorifikuje? to asi ne. 
kdyby se glorifikovlo, tak by se obdivovaly zeny - matky na plny uvazek, zeny se spoustou deti, necekalo by se, ze Matka bude pracovat atd.
dnes se glorifikuje jeste vetsi pitomost - skloubit deti, karieru, domacnost, byt ve vsem perfektni, ridit mezinarodni firmu 3 dny poporodu a 6 tydnu po porodu mit velikost 34. 
staci kouknout do casopisu, plno rad, jk skloubit materstvi a karieru. coz je kravina, protoze zvladat vsechno na 100% proste nejde.
Stanik: jasne, ale to nic nemeni na tom, ze ma mozek. Ze kdyz nechce, tak se nema do toho nechat uvrtat... Karibik si dokaze uhajit, tak se mi nezda, ze v tomhle, kdyby fakt nechtel, by se uhajit nedokazal... Uz proste kyvl, jedou v tom spolu. Chapu, ze vse co rikas ho nejspis mohlo formovat do toho cim ted je. To nic nemeni na tom, ze proste dite se narodi... to nic nemeni na tom, ze to zatim vypada, ze to, ze bude mit rodinu moc za svy nebere a ze to bude mit Danka tezky... to nic nemeni na tom, ze je to nefer... jsou proste situace, kdy clovek nemuze mit vse po cem touzi... ze jsou povinnosti a zabava... a ze dospelost a zodpovednost se pozna prave v techto chvilich... Danka uz alespon vi na cem je... Dokazu pochopit ji, jeho taky, ale zni mi to strasne detinsky... jak uz jsem rikala, hlavne, nezhorsovat ted celou situaci dalsim dusnem a hadkama... protoze to vsechno jen zhorsi... proste smirit se s tim a vyrovnat, ale ne omlouvat... fakt ne...
a kterou situaci vlastně ten chlap uzná za takovou, aby kvůli ní zůstal se ženou? Když už ani tohle ne, pak snad leda umírání. Porod je na opačné straně, ale stejně závažný - teda podle mě. Dnes si každý podle chytrých článků v novinách představuje, bůhvíjaká to pro ženskou není společenská zábava! V barevných ženských časopisech není divné, když se tam objeví šestinedělka ve vypasované róbě s prsiskama ve výstřihu a komentářem, "po porodu jsem jako proutek a nemůžu si to vynachválit" - bodejť by neznalý chlap nenaletěl a potom to překvapení, že to doma nemá taky tak. Což ho neomlouvá, má se trošku rozhlídnout při zemi.
Viv :o): no jo.. ale vezmi si ten tlak spolecnosti... matersvi se nemistne glorifikuje.. a jak tu nekdo tuhle psal, chlapum se podsouva, ze "mladi tatinci jsou sexy, vice nez kdy drive"... no a taky zalezi na modelu rodiny, na ktery byl zvykly... pokud byl zvykly, ze se starala maminka a tatik nosil domu penitze a v podstate ho moc netankovalo, ze se nekde neco narodilo, nebo se to kolem batoli... tak klido mohl predpokladat, ze se ho to vlastne v podstate dotkne minimalne.. krom toho, ze halt bude zivit o clovicka navic...
Stanik: a co se tyka - mit dite = konec zivota... vetsina mych detnych kamaradek skloubila sve zajmy a peci o dite... jo, chce to kompromisy a vysokou z logistiky a da se to. Takze je to jen o tom, jak se k tomu postavi dotycna - dotycny...
no hlavne ze ma nazor na plavani v Karibiku ze?
Stanik: tak ale snad chlap neni blbecek bez mozku a schopnosti mluvit, aby rek, ze nechce mit deti (v tomhle si fakt zastavam zenske, rpotoze holt ani jedna z nas ctecku na mozek nema)... tohle, jak to rikas ty, to spis stavi chlapa do role bezprizorniho podrizeneho pitomecka, co nema svuj nazor...
tornado-lou: tak to samozrejme.... jehpo blbost, ze .
Meryl: hmm.. no nevim... vsichni znami jsou pekne zaprdely a nikam nechodej, nejezdej a jediny o cem dokazou zvanit jsou pliny a bobky... aspon ty baby teda.. chlapi jsou milostive jednou do mesice pusteny na pivko ( ne par hodina s velkejma kecama)...proste mam halt kolem sebe same antikoncepcni odstrasujici priklady... snad jedina baba, ze vsech tech detnych znamych doakazal ted cely vecer mluvit o spouste jinych veci, jako jsou knizky a filmy a o detech pouze, kdyz se nekdo vyslovene zpetal, coz bylo jedou za cely vecer.... ale vsecky ostatni... ne fakt se to neda
Stanik: 12,04 no a co. proste jednou pocal, tak je to z poloviny jeho odpovednost. jestli nechtel, nemel na to pristupovat.
