Kvůli potápění prošvihne narození prvního dítěte
Možná si na mne vzpomenete, minulý měsíc jsem se tady svěřila s problémem, který mne velice trápil. A vlastně stále trápí. Jsem těhotná, v druhé půlce března (termín mám 20.3., druhý pak 28.3.) čekám narození našeho prvního dítěte.
Můj manžel je vášnivý sportovec a dobrodruh, jeho velkou láskou je potápění. Naskytla se mu příležitost odjet na konci března na tři týdny do Karibiku. Samozřejmě, že si to nechtěl nechat ujít a fakt, že se datum jeho odjezdu téměř na den kryje s termínem mého porodu, chtěl vyřešit tak, že naše děťátko porodím o dva týdny dříve, aby to prý stihnul.
Tímto svým přáním mne opravdu šokoval a spáchat na sobě a svém dítěti takové harakiri jsem odmítla. Doufala jsem, že mu dojde, jak je jeho požadavek nesmyslný, a sám dospěje k tomu, že dítě je pro něj přednější než jedna z mnoha šancí se jet někam potápět.
Několikrát jsme na toto téma mluvili, bezvýsledně. Prohlásil, že manželství je vždycky o kompromisu, že on mne tady na porod a na první týdny po něm nechce nechat samotnou a že další krok je tím pádem na mně a měla bych si to u doktora vyjednat. Ty rozhovory byly k ničemu. On si stál na svém, já také.
Troufnu si říct, že jeho požadavek by byl pro každou (nebo skoro každou) ženu nesplnitelný. V skrytu duše jsem si přála, aby mu to došlo.
Bohužel, nestalo se tak. V pondělí mi oznámil, že posledního března odlétá a že pokud do té doby neporodím, holt své dítě uvidí, až mu budou tři týdny. Doslova mi řekl, že mám, co jsem chtěla. Vůbec si neuvědomuje, že tady nejde jen o samotný porod, ale i následující první dny a týdny s naším miminkem, které bychom si měli užívat oba dva, respektive všichni tři pohromadě.
Zůstala jsem jako zkamenělá. Nečekala jsem to. Že je hodně sebestředný, to jsem o něm věděla vždycky, netušila jsem však, kam až je schopen ve své sobeckosti zajít. Řekla jsem mu, že jestli skutečně odjede a nechá mne tady samotnou v těch nejdůležitějších a zároveň nejtěžších a nejkrásnějších chvílích, nikdy mu to nezapomenu. Že to považuji za jeho naprosté selhání jako manžela i jako otce.
Od té doby máme doma dusno. On je uražený a dotčený, já se cítím zraněná. Jsem zvyklá se všemožně jeho zálibám přizpůsobit, ale v této věci nemíním ustoupit ani o píď.
V podstatě od vás tentokrát nechci ani žádnou radu, jen jsem vám chtěla napsat, jak to u nás dopadlo, když jsem vás do celé záležitosti před měsícem zasvětila. Dodatečně vám moc děkuji za vaše příspěvky a názory.
25.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 288 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvůli potápění prošvihne narození prvního dítěte
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
chytrájakrádio: pochybuju, ze on se rozhodl byt detny... spis mu rekla.. hele poridime si miminko.. a on teda rekl, tak jo.. protpze od zactku vedel, ze se ho bud netyka.. nebo " ze to tak proset delaji vsichni, tak co ji to budu vymlouvat"
chytrájakrádio: ty vado, ze by mi neco uniklo? oíni uz chlapi mohou odnosit a porodit dite? 
nam ta veda ale pokrocila
hlavne uz dal nevycitat, nepytvat a nevracet se k tomu, a dal nepresvedcovat... i kdyz je mi jasny, ze clovek ma chut mu to dat sezrat, jenomze to nepomaha, jen se bude cela situace zhorsovat...
čert vem zážitky kolem porodu, to "prvně vzít do náruče" a podobně. Dobře, to se dá okecat. Ale ty první 3 týdny POTOM jsou sakra náročné a kvli výpadku manžela bude muset Danka kontaktovat někoho jiného, kdo na rozdíl od manžela absolutně nemá povinnost jí jakkoli pomoct. Začne to odvozem z porodnice, vyřizováním rodného listu/zdravotní pojišťovny a podobně. Porod je náročný psychicky i fyzicky a už jen to, že jsem nemusela jezdit na nákupy a tahat se s tím, ale napsala jsem manželovi seznam, byla obrovská úleva. Pominu to, že tak malý prcek by do velkých klimatizovaných prostor neměl vůbec...
Nezazkívám tomu sobcvovi, že Danku nechá samotnou u porodu, ale to, že se o ni a o dítě nepostará pak. Šestinedělí je hodně citlivé období a ženská má být hájená. Takhle zkušenost obrovské řady generací před náma prostě o něčem vypovídá. A první, kdo by se o ty dva měl postarat, by měl být chlap.
samozrejme, ze on vidi kompromis v tom "vyvolej porod driv"... a nejspis se ted citi urazenej, ze jeho zena neni schopna kompromisu. Ja vim, ze to zni silene (i me to tak zni), ale jeho mozecek to nak asi nechce pobrat... jak male dite... nedozral, nedospel a kdovi jestli kdy dospeje...
A Danka s tim nic nenadela, takze ja bych opravdu doporucila se ted soustredit predevsim na sebe a dite, domluvila si k porodu (pokud tam nechce byt sama) nekoho komu duveruje a tatikovi bych dala najevo, ze si zvolil sam... bez dusna a emoci, staci rict jednou a predevsim v klidu... ono mu to v ty kebuli lezet bude, jen je otazka, jestli to bude neco platny... je to proste jeste detina a sebestredny... a za tohle Danka fakt nemuze a nic s tim nenadela... 
Hm, a to mu to jako budeš připomínat do konce svých dní? Budeš na něj po zbytek života protivná? To snad nemá zapotřebí ani jeden z vás. Inu, zasloužíte si jeden druhého, jestli si to vaše děcko zaslouží vás dva, to je otázka...
A to já bych uvažovala o změně chlapa. Taky jsem v osmém měsíci, a kdyby mi můj řekl něco podobnýho tak letí z domu jak špinavý prádlo. Zatím je to tak, že sice pracuje po celé republice, ale když zavolám, že rodím, tak všechno hází za hlavu a jede do porodnice. Ani on si nechce nechat ujít ten okamžik, kdy se narodí JEHO dítě. Pán, který by dal přednost vlastní zábavě před okamžikem, který se NIKDY opakovat nebude ve mě bohužel nebudí důvěru. Když to domyslím, tak za rok (dva, tři) třeba budou chtít jet na dovolenou a mimi onemocnění, takže pán řekne, já jedu a ty se starej, vrátím se až bude dítě zdravé, přece si nenechám zkazit dovolenou. A co třeba rovnátka, brýle - to pak pán řekne nejdřív zaplatíme moji zábavu a pak jestli něco zbude koupíme dítěti brýle, trochu snad vidí, tak počká. A to můžou nastat daleko horší situace s dětma. Zajímalo by mě, v čem vidí ten "manželský kompromis". Jako já jedu v každém případě a Tobě dovoluji, aby sis nechala vyvolat porod dřív. No tak tomu říkám kompromis podle pitomce.
Meryl: navíc danka i ten její se dobrovolně rozhodli být dětní, takže nějaký argumenty, že měsíc před porodem si milostpán uvědomil, že na to není dostatečně zralej a že se chce chudák ještě v posledním vzepjetí trochu pobavit, to bych fakt nebrala
no já bych byla fakt zvědavá na situaci, kdy on má odlítat třeba ve čtyři ráno a danka začne rodit ve dvě. co jako udělá, to se teprve projeví ten charaktér, že jo. jestli řekne: tak jo, tak čau, nějak to tu zvládni a napiš kdyžtak sms, až to bude venku, tak to bych být dankou sbalila kufry a nechtěla ho už ani vidět
.gif)
Stanik: tohle je zažitý názor všech dobrovolně bezdětných. Že s narozením dítěte snad končí život, nebo coAle ono to tak není. 
.JPG){kind=avatar}
Danko, přeji ti, aby porod byl pohodový a aby se ti narodilo zdravé a spavé dítě.
Sice ti tady píší, že až dostane tvůj muž dítě do ruky, tak se v něm něco zlomí a změní se. Nerada to říkám, ale nepovažuji to za příliš pravděpodobné, tak se na to raději netěš. Je zbytečné připravovat si další velké zklamání. Život není telenovela a už vůbec ne hollywoodský film. Rozmysli, jaké aktivity pak po několika týdnech budeš chtít provozovat ty, aby ses necítila jako v pasti a trvej na tom, aby se v rodičovství tvůj manžel nevezl jen jako pasažér, ale aby převzal aspoň část zodpovědnosti. Sokola do klece nenacpeš, ale občas se dá vycvičit, aby byl k něčemu užitečný.
Stanik: ale zažít porod vlastního dítěte je taky něco pořádnýho, nebo ne? do karibiku může kdykoliv, ale tohle už možná nikdy nezažije
tornado-lou: kdyz o tom tak premyslim, myslim, ze ho hodne desi ta zodpovednost.. tak si rika.. tedka naposled.. ta mrnka si stejne prvni tri tydny nepamatuje a pak se ji budu venovat ( nevim, tipuju).... a taky myslim, ze proste chce jeste naposled neco poradneho zazit.. nez nastane sezeni doma behani kolem decka ( i kdyz hlavni gro tech veci je rposte na zensky , ach jo)
caira: tak jsem to nemyslele. Nechci přivolávat neštěstí, ale dnes se nebezpečí porodu bagatelizuje, pokud by maminka nedopadla dobře a byla třeba delší dobu mimo, asi by sháněli tatínka.
zákon schválnosti je, že začneš rodit určitě přesně tu noc předtím, než on odletí drž se holka, je to fakt vůl.
