Kvůli potápění prošvihne narození prvního dítěte
Možná si na mne vzpomenete, minulý měsíc jsem se tady svěřila s problémem, který mne velice trápil. A vlastně stále trápí. Jsem těhotná, v druhé půlce března (termín mám 20.3., druhý pak 28.3.) čekám narození našeho prvního dítěte.
Můj manžel je vášnivý sportovec a dobrodruh, jeho velkou láskou je potápění. Naskytla se mu příležitost odjet na konci března na tři týdny do Karibiku. Samozřejmě, že si to nechtěl nechat ujít a fakt, že se datum jeho odjezdu téměř na den kryje s termínem mého porodu, chtěl vyřešit tak, že naše děťátko porodím o dva týdny dříve, aby to prý stihnul.
Tímto svým přáním mne opravdu šokoval a spáchat na sobě a svém dítěti takové harakiri jsem odmítla. Doufala jsem, že mu dojde, jak je jeho požadavek nesmyslný, a sám dospěje k tomu, že dítě je pro něj přednější než jedna z mnoha šancí se jet někam potápět.
Několikrát jsme na toto téma mluvili, bezvýsledně. Prohlásil, že manželství je vždycky o kompromisu, že on mne tady na porod a na první týdny po něm nechce nechat samotnou a že další krok je tím pádem na mně a měla bych si to u doktora vyjednat. Ty rozhovory byly k ničemu. On si stál na svém, já také.
Troufnu si říct, že jeho požadavek by byl pro každou (nebo skoro každou) ženu nesplnitelný. V skrytu duše jsem si přála, aby mu to došlo.
Bohužel, nestalo se tak. V pondělí mi oznámil, že posledního března odlétá a že pokud do té doby neporodím, holt své dítě uvidí, až mu budou tři týdny. Doslova mi řekl, že mám, co jsem chtěla. Vůbec si neuvědomuje, že tady nejde jen o samotný porod, ale i následující první dny a týdny s naším miminkem, které bychom si měli užívat oba dva, respektive všichni tři pohromadě.
Zůstala jsem jako zkamenělá. Nečekala jsem to. Že je hodně sebestředný, to jsem o něm věděla vždycky, netušila jsem však, kam až je schopen ve své sobeckosti zajít. Řekla jsem mu, že jestli skutečně odjede a nechá mne tady samotnou v těch nejdůležitějších a zároveň nejtěžších a nejkrásnějších chvílích, nikdy mu to nezapomenu. Že to považuji za jeho naprosté selhání jako manžela i jako otce.
Od té doby máme doma dusno. On je uražený a dotčený, já se cítím zraněná. Jsem zvyklá se všemožně jeho zálibám přizpůsobit, ale v této věci nemíním ustoupit ani o píď.
V podstatě od vás tentokrát nechci ani žádnou radu, jen jsem vám chtěla napsat, jak to u nás dopadlo, když jsem vás do celé záležitosti před měsícem zasvětila. Dodatečně vám moc děkuji za vaše příspěvky a názory.
25.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 288 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvůli potápění prošvihne narození prvního dítěte
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stanik: Spíš si myslím, že to je o způsobu jednání a jak to člověkovi sdělíš. A né že na něho vypálíš: běž si to nechat vyvolat jináč máš smůlu. Takhle se fakt chová jen hovado.
.gif)
je mi z toho taknějak divně ,smutno.Mně by už ani nevadilo,že nebude u porodu a poté(můj muž tam taky kdysi nebyl,ale syn u svých tří dcer ano a je to zatracený rozdíl).Spíš by mě zklamal za to jak se mnou mluví,jako by mě neměl vůbec rád-žádná láska ,starost o toho druhého,ochota se o něj postarat.Nevím ,nevím,jestli to má do budoucna nějakou šanci fungovat.Teď se ale Danko věnuj miminku a hlavně sobě -blíží se jaro tak zhluboka dýchej a nemylsi na to-pokud to dokážeš.
sharon: Myslím, že možná by se dalo něco zkousnout, že si jede pryč, ale už to, že ho napadlo to nechat vyvolat člověka zasáhne. Kór těhulu.
manzel je frajer, ze si stoji za sym.. apni opravdu presne to, co chtela.
Predcasny porod je blbsot, ale fakt si myslim, ze o tri nedele se to nezblazni.
sharon: No, podle mě věděla koho si bere, ale asi netušila, že narození dítěte je mu přítěží. Moje švagrová rodila nedávno a byla ráda, že ten její si vzal na týden volno a pomáhal jí. A to nemluvím o tom, že museli chodit na úřady vyřizovat vše kolem malého a museli jezdit k Dr. Ono čumákovat na úřadech sama s 
několik hodin není žádná sranda. A za to, že chtěl hazardovat s jejich zdraví kvůli potápění, které se může ještě několikrát naskytnout, to je fakt vůl na entou 
.gif)
Bridgetj: na druhou stranu jak tu někdo už psal...věděla koho si bere...a já bych chlapa u porodu stejně nechtěla...
a doma s miminem mi taky nikdo nepomáhal, neradil, chlap chodil do práce a mamka tehdy taky........ale to už je hóódně dávno!
Bridgetj: názor ti neberu....ale jak říkám, co kdyby to bylo opačně ?????..............tuším, že minule psala, že měl tu cestu nějak dlouho plánovanou, nevím, možná je sobeckej vůl, možná není......těžko soudit, nežijeme s nima ! S tím vyvolání předčasně, tak to vůl je !
Četla jsem tvůj předchozí příběh. No vidím, že jsem jediná, kterou vývoj vaší rodinné situace nepřekvapil. Poradila bych ti, aby ses pokud možno myšlenkami na svého manžela a jeho charakterové vlastnosti vůbec nezaobírala a pokusila se to, jak se k problémům postavil, vytěsnit z hlavy. Soustřeď se pouze na sebe a dítě, pokus se myslet pozitivně, domluv si nějakou výpomoc u rodičů nebo kamarádek na první dny, až se vrátíte z nemocnice. Svého manžela vůbec neřeš a nech věcem volný průběh, zbav se falešných očekávání a ber věci tak, jak jsou. Jen ty a tvoje dítě je to důležité.
.jpg)
Pravda, jak tu uz padlo, porodis s chlapem stejne jako bez chlapa. K porodu jako pomoc / podporu si muzes vzít kohokoliv z rodiny nebo kámosku. Ty to zvládnes o to nejde. Jde o princip. Já bych ho na tvém míste vrazdila nejmene 100x denne.... ne ze by to situaci pomohlo, ale me by se aspon ulevilo. Nevím jak se znám bych mu to pekne osladila a po jeho návratu domu by me pravdepodobne doma nenasel. Ne k vuli rozvodu, ale proste vytrestat ho / oplatit. Není to správné resení, ale me by se ulevilo. A neodpustila bych mu to, tohle proste u me odpustit nejde. Jsem demokrat, ale vsechno má své hranice a on je prekrocil.
A az se vrátí necekej jak se zachová a co bude chtít on, on prvního dne mu mimco vrázej jak jen to pujde, protoze at si hoch laskave a velice rychle uvedomí, ze az prijede z Karibiku tak on není na 1. míste o koho se musí pecovat a komu se musí vzdycky ustoupit. Jinak riskujes ze fakt si bude zít vlastní zivot vedel vás a domu se bude chodit vyspat a najíst. V podstate jak jsi ho popsala, tak toho bych se bála víc nez porodu a být na nej sama.
No jo...tohle jsou věci, které poznáš, až když jste manželé a "závislí" jeden na druhém. Žena těhotná nebo na MD je bohužel ta závislejší. My taky měli nejhorší krizi po narození našeho prvního miminka.
Neboj, naučíš se s tím žít. Pokud tu "nepéči" nebude přehánět, snad budete mít i docela spokojené manželství. Že mu to nikdy nezapomeneš, to ti věřím. Tohleto bude mezi vámi už napořád a z vlastní zkušenosti ti mohu říct, že to nebude to poslední.
každý delší vztah má svá bolavá místa, ale takový je holt život 
je super, že dáváš vědět. Teda jsem v šoku - co je to za debila - manželství je o kompromisech, on chce být u porodu, takže je na tobě si to zařídit? 
Je správný, že si stojíš za svým. Možná nakonec ještě vyměkne, když bude vidět, že tentokrát tě neukecá. To fakt není nikdo, kdo by mu řekl, že se chová jako magor - kamarádi, někdo z rodiny,...?
Přeju hodně sil, k porodu si vezmi nějakou kamarádku, dulu, někoho, kdo bude s tebou. A držím palce, ať se aspoň potom chová jako otec... 
.JPG)
Chtěla jsem muže u porodu, byl tam a moc mi to pomohlo, ale to je zase jiné téma.
Ale z dvojnásobné zkušenosti vím, že daleko víc jsem ho potřebovala ještě tak měsíc po porodu, kdy jsem byla unavená, moje hormony předváděly děsnej kolotoč, do toho se musí vyřizovat formality, jako 8 dní po narození vyzvednout rodný list a já už nevím, co všechno.... a milostpán si radši pojede užívat 
já bych to asi nerozdejchala, taky bych mu možná řekla pár věcí, které by mě možná časem mrzely, kdyby se tedy osvědčil jako úžasný tatínek, ale zatím mi připadá, že tenhle pán ani nemá chuť se osvědčit
Je to sobeckej vůl
sharon: Je pravda, že plno žen rodí bez chlapa a nebo je opustí. Ale tohle je něco jiného. On dal přednost zájmu před narozením svého syna a dokonce po ní chtěl aby šla na vyvolání. To si moc své ženy a dítěte neváží, když je schopný hazardovat s jejich zdravím. A až přijde z porodnice, bude potřebovat nějakou pomoc - je to prvorodička. A to má jako nadšeně čekat až se milostivě chlap vratí až bude mít malej pomalu měsíc?? Nakopala bych ho do kulí.
To je tedy sobeckej blbeček!
Danko je mi tě moc líto, nezbývá než doufat, že se ještě probere...já vím,. že je to těžké, ale asi bych i uvažoavla o rozchodu, když tě nechá na holičkách ted, co třeba až by nedejbože přišla nějaká nemoc? Ten chlap není tvoje opora
